Vakcína odvrátí těžký průběh i u mutací
Nové varianty viru srážejí účinnost očkování, to ale zároveň snižuje nutnost hospitalizace pacientů
Celý loňský rok se lidé upínali k naději, že covidovou epidemii zastaví očkování. Situaci ale zkomplikovaly nové, nakažlivější varianty viru. Studie totiž ukazují, že srážejí účinnost vakcín.
Dobrou zprávou ovšem je, že i přesto očkovací látky podstatně snižují riziko hospitalizace. Naočkovaný člověk se sice může nakazit mutací, nehrozí mu však těžký průběh covidu. Volné nemocnice a dostupnost zdravotní péče přitom patří mezi klíčové ukazatele, na jejichž základě začne Česko rozvolňovat restrikce.
„Jsou-li u mutací některé protilátky méně účinné, neznamená to, že nejsou účinné vůbec. Mohlo by to vést k tomu, že kdyby se člověk nakazil, měl by jen lehký průběh nemoci, nikoliv vážný, s kterým by musel být hospitalizován,“potvrdil LN epidemiolog a premiérův poradce Roman Prymula.
Souhlasí s ním i viroložka Ruth Tachezy z Přírodovědecké fakulty UK a Akademie věd. „Je to podobné jako u první dávky očkování. Když si ji necháte aplikovat, vytvoří se vám v těle protilátky, které ještě nejsou tolik účinné jako po druhé dávce, ale určitým způsobem už fungují a průběh covidu by měl být jen lehký. Stejné to bude u mutací,“uvedla pro LN.
Imunolog Zdeněk Hel z iniciativy vědců Sníh na Twitteru s odkazem na předběžné a neúplné výsledky uvedl, že agresivnější britská mutace viru se v Česku vyskytuje v řádu desítek procent.
Americký výrobce Johnson & Johnson nedávno oznámil, že jeho vakcína má účinnost 66 procent a v případech těžkého průběhu nemoci až 85 procent. Údaje vycházejí z testů v USA, Jihoafrické republice a části jihoamerických zemí. Zatímco ve Spojených státech očkování zabralo v 72, v JAR v 57 procentech případů. Žádný testovaný, který po vakcíně onemocněl covidem, ale neskončil v nemocnici. Právě v Jižní Africe je masivně rozšířená jedna z mutací viru.
Americká společnost Novavax také testovala svou vakcínu proti mutacím. U té britské přišla s dobrými výsledky, studie potvrdily účinnost kolem 85 procent. U jihoafrické varianty takový úspěch firma neslavila. V JAR účinnost očkovací látky klesla pod 50 procent. U jihoafrické mutace padá i vakcíně od Moderny. „V laboratorních testech se ukázalo, že protilátky v očkování jsou šestkrát méně účinné,“uvedla viroložka Tachezy.
Podle epidemiologa Prymuly je přirozené, že viry mutují. „Od začátku epidemie byly po celém světě zachyceny zhruba čtyři tisícovky různých mutací koronaviru. A tři z nich se ukázaly jako klinicky významné – jedná se o britskou, jihoafrickou a brazilskou mutaci,“uvedl bývalý ministr zdravotnictví. I proto připustil, že vakcíny bude možná potřeba v budoucnu upravovat. „Zatím k tomu ale ještě není důvod,“pokračoval. „Vakcíny cílí proti více místům na proteinu, takže je menší šance, že účinnost očkování zcela vymizí,“řekla k tomu Tachezy.
Méně pacientů, mírnější PES Fakt, že vakcíny snižují riziko hospitalizací i u mutací, je pro chod společnosti stěžejní. Právě kapacita nemocnic je klíčová pro možný přechod z nejpřísnějšího stupně protiepidemického systému do mírnějšího čtvrtého stupně. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) opakovaně uvádí, že počet covidních pacientů musí klesnout pod tři tisíce, aby bylo možné vůbec diskutovat o uvolnění restrikcí. Aktuálně jich na nemocničním lůžku leží skoro dvojnásobek.
Ani očkování proti chřipce není stoprocentní. Vakcína proti této respirační nemoci se každý rok vyrábí nově podle experty očekávané cirkulace chřipkových virů; ty se totiž neustále mění. „U vakcíny je obtížné predikovat se stoprocentní jistotou, jaké chřipkové viry budou v daný rok v populaci cirkulovat, proto je těžké deklarovat její účinnost. Samozřejmě se nemusí trefit do všech třech nebo čtyřech kmenů chřipky,“vysvětlila Tachezy z Přírodovědecké
fakulty UK a Akademie věd. Pokud se tak ale stane, očkování funguje podobně jako to proti covidu. „I kdyby se vakcína proti chřipce netrefila do všech kmenů, nějaké protilátky se v těle vytvoří a očkování pak alespoň snižuje riziko vážného průběhu,“dodala viroložka.
Šéf Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) Jakub Dvořáček považuje dostupné vakcíny proti covidu za dostatečně účinné. „Je ale pravda, že genetické mutace viru mohou způsobit, že některé vakcíny mohou být méně účinné. Výrobci i regulátoři musí situaci i nadále pečlivě sledovat,“připustil pro LN. Imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR Václav Hořejší je podobného názoru. „Tyto vakcíny nejen splnily, ale hodně předčily očekávání. Předpokládalo se, že uspokojivá bude účinnost vyšší než 50 procent – jak to u dobrých vakcín proti chřipce bývá,“uvedl minulý týden pro server iRozhlas.
Šíří se o dost rychleji
Nové mutace koronaviru jsou o desítky procent nakažlivější než běžný kmen covidu. „Zmutovaný vir se umí lépe dostat do buňky a rychleji se na ni váže. Ve svém důsledku to znamená, že infikovaný rychleji nakazí jiného jedince. Jestliže jsme dříve říkali, že rizikový kontakt je takový, který trvá déle než 15 minut, tady se může stát, že se ta doba zkrátí,“uvedl před časem pro LN Prymula.
U jihoafrické a brazilské mutace studie navíc ukazují vyšší riziko reinfekce. To znamená, že si nakažený po prodělání nových variant covidu nevytvoří dostatečné množství protilátek a může onemocnět opakovaně v krátkém intervalu.
Britská mutace, již poprvé odhalili na konci loňského roku v Anglii, se objevila i v Česku. Státní zdravotní ústav (SZÚ) ji pomocí sekvenace potvrdil u 17 vzorků, vyšetřili jich přes šest stovek. „Dalších přibližně 160 vzorků je v různém stadiu procesu,“řekla LN mluvčí SZÚ Klára Doláková. Reálně nakažených ale bude mnohem více. „Britská mutace už je u nás poměrně četně zastoupená. V populaci narůstá a v tuto chvíli ji mohou obsahovat až desítky procent pozitivních vzorků,“nastínil epidemiolog Prymula. Podle odborníků do pár týdnů až měsíců nahradí stávající kmen covidu, právě kvůli tomu, že se šíří mnohem rychleji. Některé zprávy ze zahraničí dokonce naznačují, že by mohla přinášet těžší průběh nemoci. Podle Prymuly jde ale zatím jen o signály a nelze to stoprocentně potvrdit.
Imunolog Zdeněk Hel řekl, že britská mutace může být v některých regionech Česka zastoupena až z 50 procent. Šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek tvrdí, že průběžná data prokázala ostrovní variaci viru asi v deseti procentech případů. Přesnější informace o šíření nakažlivější mutace v Česku by měla být k dispozici podle ministerstva zdravotnictví asi za dva týdny.
Jihoafrickou a brazilskou mutaci SZÚ v Česku zatím neodhalil. „Ani já nemám signály o tom, že by se u nás masivně vyskytovaly,“uvedl Prymula. To ale neznamená, že už se v republice neobjevila. Jihoafrickou mutaci vědci poprvé zaznamenali 18. prosince v Jihoafrické republice, potvrdila se už ve více než třiceti zemích, dokonce i v sousedním Německu. Brazilskou mutaci detekovali poprvé 6. ledna v Japonsku u cestovatelů, kteří se vraceli z Brazílie.