Myanmarem otřásly protesty

Téměř týden po vojenském puči vyšly v Myanmaru (Barmě) do ulic desítky tisíc lidí. Demonstrace se většinou obešly bez násilností, dosavadní premiérka Su Ťij zůstává pod zámkem.

„Nechceme vojenskou diktaturu, chceme demokracii“či „Respektujte naši volbu“. Takové a podobné slogany se během uplynulého víkendu objevily nad hlavami demonstrantů v největším myanmarském městě Yangonu (dříve Rangún) a v řadě dalších sídel v zemi.

Lidé tím dávali najevo nesouhlas s vojenským převratem, který v Myanmaru proběhl minulé pondělí – v den, kdy se poprvé měl sejít nový parlament. Generálové tehdy nad ránem během perfektně připravené akce obsadili klíčové budovy v myanmarské metropoli Neipyijto a v Yangonu. Oficiálním důvodem byly údajné podvody při parlamentních volbách v listopadu 2020. V nich ziskem 83 procent hlasů drtivě zvítězila Národní liga pro demokracii (NLD) vedená dosavadní de fakto premiérkou a laureátkou Nobelovy ceny míru Su Ťij, naopak armádou podporovaná Strana solidarity a rozvoje (USDP) v hlasování se ziskem kolem deseti procent propadla.

Klíčové postavy NLD včetně Su Ťij a také prezidenta země Win Myina vojáci během puče zadrželi a od té doby pobývají pod armádním dohledem v „domácím vězení“v metropoli Neipyijto.

Víkendové protesty byly podle všeho velmi masové a zúčastnily se jich nejméně desítky tisíc lidí. To přišlo spíše jako překvapení, neboť v prvních dnech po vojenském převratu se otevřený odpor proti novým pánům projevoval spíše sporadicky, případně se omezil na symbolické akce, jako bylo houkání automobilů či koordinované tlučení do hrnců a poklic.

Zemi sevřela informační blokáda

Armáda se o víkendu podobně jako během puče pokusila „vypnout“internet a blokovat telefonní spojení i sociální sítě, což se do značné části podařilo: včera během dne se datový provoz v Myanmaru pohyboval jen na úrovni asi 15 procent běžných hodnot. Později bylo spojení uvolněno.

Svolání masových demonstrací to ale nezabránilo, jen v Yangonu bylo podle odhadu OSN v ulicích asi 60 000 lidí. V ulicích největšího myanmarského města byly rozmístěny vojenské jednotky, pořádkové síly proti shromážděním však zřejmě silou nezasáhly. Někteří protestující házeli na policisty růže, připravené před tamější radnicí.

Ověřených informací o tom, co se v ulicích zejména menších myanmarských měst skutečně dělo, je ovšem přece jen málo. Rozporné zprávy přišly z města Mjavádí na jihu země. Na videozáznamu umístěném na Facebooku byla totiž při zásahu proti demonstrantům slyšet střelba a nebylo jasné, o jakou munici šlo. Později zveřejněné záběry zraněných naznačují, že se mohlo jednat „pouze“o gumové projektily použité k rozptýlení davu.

Zloba i obavy z násilí

Podle korespondenta BBC v Yangonu se protestů zúčastnilo široké spektrum obyvatel. Atmosféra byla podle tohoto zdroje „poměrně poklidná, ale se známkami zloby a současně strachu“. Někteří studenti zpívali revoluční písně z doby povstání proti tehdejší vojenské juntě v roce 1988.

Strachu mezi protestujícími se není co divit, v minulosti totiž myanmarští vojáci neváhali zasáhnout proti svým oponentům smrtící silou. Během tzv. šafránové revoluce v roce 2007, vedené buddhistickými mnichy, přišly o život nejméně desítky, spíše však stovky lidí. Protesty v roce 1968 byly ještě mnohem krvavější, tehdy se oběti počítaly na tisíce.

Poslední vojenský převrat v Myanmaru odsoudila velká většina západních zemí včetně Česka, zatímco státy východní Asie zatím zůstávají zdrženlivé. To se týká i Číny, nejvýznamnějšího souseda a hlavního hospodářského partnera Myanmaru. Solidaritu s Barmánci, z nichž většina vyznává buddhistické náboženství, včera vyjádřil papež František a vyzval vojenské velení země, aby se snažilo nalézt „demokratickou harmonii“.

Zadržení Su Ťij a další barmských politiků odsoudil i generální tajemník OSN António Guterres. Jeho mluvčí uvedl, že takový vývoj je vážnou ranou demokratickým reformám v zemi, a vyzval velení barmské armády, aby respektovalo vůli barmského lidu a lidská práva a základní svobody.

Strachu mezi protestujícími se není co divit, v minulosti totiž vojáci neváhali zasáhnout proti svým oponentům smrtící silou.