Kam zmizeli kamarádi?

Milé čtenářky a milí čtenáři, v této rubrice vám každé pondělí nabídnu informace o tom, co Lidové noviny a web Lidovky.cz chystají, postřehy a zážitky našich autorů, a také o čem v redakci právě přemýšlíme.

Za čtyři neděle tomu bude rok, co školy poprvé zavřely své brány. Od té doby přišli žáci až o 28 týdnů docházky. Není to jen 140 pracovních dnů výuky, ale hlavně 196 dnů života v sociální izolaci. V rodině mám příklad čerstvého gymnazisty. V jedenácti letech se mu vzdálilo mnoho starých kamarádů a na vytvoření nových vazeb se spolužáky bylo minimum času. Aktivitu omezily také sportovní kluby, „zušky“a další místa setkávání, a tak kluk vlastně osaměl. Jen internet to nezachrání, žije de facto pouze mezi dospělými. Mráz běhá po zádech, jak dospěle najednou zní jeho slovník. Přišel svým způsobem o rok plnohodnotného dětství.

Otevřít školy v co nejbezpečnějším režimu je proto mimořádně urgentní zkouška naší adaptability. LN se budou tomuto tématu věnovat velmi soustředěně. V tomto vydání píšeme o vývoji zcela nových testů na covid-19 vhodných právě pro školy. Zabývá se jimi Charles University Innovations Prague, dceřiná společnost Univerzity Karlovy. Test spočívá v odběru ze slin, který by měly zvládnout i děti.

Jiný druh sociální izolace trápí mladé ženy. V článku, který přinese sobotní příloha LN Relax, píšeme o extrémním nárůstu zájmu o služby seznamovacích kanceláří. Někteří lidé jsou totiž i déle než rok sami. Zavřené restaurace, kluby a vysoké školy, zrušené festivaly nebo práce z domova novým vztahům nepřejí. Navíc: jak najít zalíbení v někom, kdo má polovinu obličeje zakrytou rouškou? „Mladší ženy, které by rády časem založily rodinu, si uvědomují, že si nemohou dovolit nebo ani nechtějí čekat, až pandemie skončí,“vysvětluje majitelka jedné ze seznamek, proč se najednou vrátila tato forma do módy.

Vdnešním vydání se mimořádně sešly tři rozhovory s pozoruhodnými osobnostmi: s Jaroslavem Štěrbou, ředitelem Fakultní nemocnice Brno, s trenérem české fotbalové reprezentace Jaroslavem Šilhavým a s prominentním architektem Josefem Pleskotem. Posledně jmenovaný upozorňuje na příležitosti, které se mohou objevit navzdory bolesti vzešlé z pandemie. „Zdálo se mi před pandemií, že je společnost neomezeně rozjásaná, ničeho se nebála. Nejsem člověk, který by poukazoval na nějaký trest Boží. Nemyslím si, že Bůh má záměr s námi zatočit. Ale je tu nějaký zdvižený prst. (...) Mělo by dojít ke změně myšlení. Myslím si, že dojde na projekty, které mají povznášející schopnost. Takovými projekty můžeme ukázat, že jsme pandemii zvládli. Po Bílé hoře následoval ohromný rozkvět barokního umění. Když člověk facku, kterou dostane, obrátí v poučení, tak je to moc dobře,“říká Josef Pleskot v rozhovoru nazvaném V dobách krizí se má snít.

Přeji vám hodně sil v nadcházejícím mrazivém týdnu.

Žáci a studenti přišli až o 28 týdnů docházky. Není to jen 140 pracovních dnů výuky, ale víc než půlrok života v sociální izolaci. Otevřít školy v co nejbezpečnějším režimu je proto urgentní zkouška naší adaptability.