Normy nás mají chránit
Všechny respirátory musejí projít stejným testem, říká šéf Asociace nanotechnologického průmyslu Rozdíl mezi běžným a nanorespirátorem
Třídy, kategorie, certifikace. Druhů respirátorů je na českém trhu nepřeberné množství a není lehké se mezi nimi zorientovat. Navíc do toho vstupují ještě nanorespirátory, které by měly podle výrobců vykazovat vyšší ochranu. Podle předsedy výkonné rady Asociace nanotechnologického průmyslu ČR Jiřího Kůse procházejí úplně stejným testováním jako klasické průmyslové respirátory.
„Nezáleží na tom, z jakého je respirátor materiálu, proces certifikace je pořád stejný. Norma nerozlišuje, jak je to vyrobené, respirátor musí projít všemi testy záchytů. Z jakého je materiálu a kolik má vrstev, je čistě na výrobci. Musí ale splnit požadavky, které norma předepisuje,“řekl LN Kůs.
Nanovlákna jsou supertenké „nitě“, tisíckrát tenčí než vlas. Membrána z nanovláken zabraňuje průniku malých částeček. V běžném respirátoru je hlavní záchytnou vrstvou netkaná textilie meltblown. Při výrobě se elektrostaticky nabíjí, čímž se zvyšuje její účinnost při záchytu znečišťujících látek. Elektrostatiku však vybíjí vlhkost, takže uživatel běžného respirátoru svým dechem po několika desítkách minut snižuje účinnost své ochrany. To se u nanorespirátoru neděje.
Liší se ale také cenově. „Začal jsem to teď ukazovat rozstřižené. U nanorespirátoru najdeme šest vrstev, plus je tam nanomembrána. Ty nejlevnější respirátory FFP2 mají naopak jenom dvě vrstvy, takže už z logiky věci jsou levnější,“vysvětlil Kůs.
Jako škodovka a ferrari Jednorázový nanorespirátor lze od českého výrobce Spurtex pořídit přibližně za 55 korun. Naopak ten opakovaně použitelný prodává společnost Pardam asi za 165 korun. Oba splňují evropskou certifikaci a patří do třídy FFP2. Obyčejný respirátor třídy FFP2, jejž nelze použít opakovaně, nabízí třeba lékárna Dr. Max za 39 korun. „Můžete si koupit Ferrari nebo Škodu Citigo. Obojí vám bude jezdit, ale ve ferrari to bude určitě lepší,“srovnal Kůs.
Do vynálezu nanovláken existovaly pouze průmyslové respirátory z netkaných textilií, u kterých
Průmyslové respirátory zachycují nejmenší částice na elektrostaticky nabitou netkanou textilii meltblown. Vlhkost dechu elektrostatiku vybíjí. Průmyslový respirátor proto dechem uživatele ztrácí na účinnosti.
Nanovlákna jsou supertenké „nitě“. Pomocí výrobních technologií se z nich vytvoří speciální membrána, která tvoří síť přibližně stokrát hustší než netkaná textilie. Ta zabraňuje průniku malých částeček.
Nanorespirátory neztrácejí účinnost zvlhnutím během nošení. Filtr z netkané textilie meltblown totiž odfiltruje jen ty největší nečistoty, nejmenší částice včetně virů dofiltruje právě mnohem účinnější nanovlákenná membrána. se záchyt virů při certifikaci netestuje. Evropské průmyslové normy rozdělují průmyslové respirátory do tříd ochrany FFP1, FFP2 a FFP3. Pro snazší orientaci používají tato označení i čeští výrobci nanovlákenných respirátorů. Výrobky, které projdou testem na úroveň FFP2 a vyšší, by však měly chránit i před viry.
Sporné čínské testování
Tímto testováním by ale měly projít i všechny respirátory přivezené ze zahraničí. „Když sem dovezete nějaký respirátor, musíte vyhledat zkušebnu, která je notifikovaná. Necháte ho tam vyzkoušet, tak jak předepisuje norma. Pokud tomu výrobek vyhoví, zařadí ho do jedné z kategorií podle filtrační schopnosti. Je jedno, kde produkt vyrobíte, ale pokud ho tady chcete prodávat, musí být odzkoušený. Můžete si z Číny přivézt, co chcete, ale musíte tím projít,“řekl Kůs.
To ale není případ čínských respirátorů s označením KN95, které se sem dostaly během první vlny pandemie. Tehdy v celé Evropě panoval akutní nedostatek ochranných pomůcek. „Evropská komise proto dočasně umožnila státům, aby na trh vpustily pomůcky, které byly certifikované podle jiných norem. Česká obchodní inspekce ale vydala 15. června nařízení, kterým ukončovala toto povolení pro zkrácené certifikace,“vysvětlil Kůs. Všechny výrobky tak od toho data tedy musely projít plnou certifikací podle evropské normy.
Čínská norma GB 2626 totiž testuje filtrační účinnost KN95 pouze kuchyňskou solí v aerosolu tvořící miniaturní krychličky. Evropská norma EN 149 předepisuje test nejen aerosolem pevných částic, ale také parafinovým olejem. Ten tvoří v aerosolu miniaturní kulové kapičky, které mikroskopické kapénky s virem simulují podstatně věrněji.
„Je to podobné jako s vakcínami. Nemůžete sem pustit něco, co nesplňuje evropské normy. Ty normy jsou tady pro to, aby chránily naše zdraví. To je jako nějaký sporák, který sice nesplňuje evropskou normu, ale funguje. Co když tam ale budou jedovaté plasty nebo něco podobného? Je to zahrávání si s lidským zdravím,“uzavřel Kůs.