Z úspěchu Slavie těží i „nároďák“
Kouč fotbalové reprezentace Jaroslav Šilhavý o své práci, vztahu s kolegou Trpišovským, Berbrově aféře i ambicích na Euru
Letos má Jaroslav Šilhavý před sebou hned několik významných událostí. Na podzim oslaví šedesáté narozeniny, k nimž si sám může nadělit hodnotné dárky: úspěšný výsledek na letním Euru a zvládnutou kvalifikaci mistrovství světa. Pokud situace okolo koronaviru dovolí, dočká se po dvou a půl letech zatím největší akce v roli hlavního kouče fotbalové reprezentace. „Je to velice prestižní post a jsem rád, že jsem dostal takovou šanci. Věřím, že jsme udělali kus práce, která někam vede, což člověka těší,“říká Šilhavý v rozhovoru pro LN.
LN Jak vypadá systém a program vaší celoroční práce, když zrovna není reprezentační sraz?
Pominu-li loňský rok, který byl kvůli koronaviru hodně atypický, je má práce o komunikaci s hráči, sledování a analýze jejich zápasů, cestování za nimi. Někdy na místě jen zhlédneme zápas, jindy s nimi máme i možnost mluvit, pokud je potřeba, ale to teď samozřejmě nejde. K tomu analýza našich reprezentačních zápasů a soupeřů. V Česku se s asistenty od pátku do neděle rozdělíme, kdo se kam půjde podívat, a snažíme se vidět co nejvíc duelů a hráčů. Je to trošku jiná práce, než jsou trenéři obvykle zvyklí z klubů, a možná že to každý úplně nemiluje, protože není každý den na hřišti. Ale když je to spojené s takovýmto postem, mně osobně to nevadí. Naopak.
LN Jsou pro vás současná covidová omezení hodně limitující?
Co si vzpomínám, během pandemie jsme v zahraničí nebyli nikde. U nás se to různě měnilo. Když mohla být aspoň část hlediště zaplněna, na zápasy jsme se dostali. Pak to bylo hodně přísné bez diváků, takže jsme ani my na stadiony chodit nemohli. Teď už zase můžeme, pokud si uděláme antigenní test, který kluby požadují.
LN Vycházejí vám kluby v tomto vstříc? Kapacita je hodně omezená a místa se rezervují především pro klubové partnery.
V tomto směru jsme nezaznamenali žádný problém. Máme dobré vztahy ve všech klubech. A samozřejmě jim děkujeme, že se mezi těch pár lidí na tribuně dostaneme.
LN Předpokládám, že ze sledovaných zápasů si zpracováváte výstupy. Jakou mají podobu a jak s tím dál pracujete?
Důležitou roli hraje vytíženost, protože pak hráč nabírá herní praxi a my ho můžeme hodnotit. V zahraničí každým zápasem získávají cenné zkušenosti. Třeba na klucích v Premier League je vidět, jak rostou herně i sebevědomím, což se pak projeví, když přijedou na sraz. Potom se sejdeme s kolegy z realizačního týmu většinou na svazu, bavíme se o těch hráčích, řešíme nominaci a další věci, jež jsou potřeba. Je na to dost času. Ne že bychom si pokaždé dělali reporty z výkonů jednotlivých hráčů, ale vedeme si evidenci jejich vytíženosti, na jakém postu hrají, pokud na jiném než obvykle, tak jak jim to vyhovuje, debatujeme s nimi o tom a přemítáme, jak to nasadit do našeho systému.
LN Z hráčů působících v zahraničí se nejvíc probírají výborné výkony Tomáše Součka a Vladimíra Coufala ve West Hamu. Dělají i vám největší radost?
Těch si teď nejde nevšimnout a všichni jim to přejeme. Když se jim bude dál dařit, máme v nich kvalitní hráče s praxí v aktuálně nejtěžší soutěži na světě. Hlavně aby zůstali zdraví, protože vytíženost hráčů v Anglii je teď vysoká a člověk se o ně trochu obává. Těžký program ale teď vlastně pokračuje i pro týmy naší ligy.
LN Mimochodem, Tomáš Souček po vašem příchodu do Slavie na podzim 2016 moc nenastupoval a odešel na půlroční hostování do Liberce. Po něm se zase vrátil a hrál už podstatně víc. Jak na něj z těchto časů vzpomínáte?
Tomáš byl tehdy členem reprezentační jednadvacítky a bavili jsme se o tom, že by bylo potřeba, aby hrál, protože se blížilo Euro. Jenže na jeho postu byl jedničkou Ngadeu a zkraje sezony to vypadalo, že od začátku hrávat nebude, proto jsme svolili k tomu, že ho necháme rozehrát a růst v Liberci. Jak se ukázalo, bylo to správné rozhodnutí.
LN Po vás převzal tým Jindřich Trpišovský, který je u nás pokládán za vzor současné moderny. Jaký spolu máte vztah?
Nejsme kamarádi jako třeba s Víťou Lavičkou nebo Petrem Radou, ale známe se dobře a pravidelně spolu komunikujeme. Jindra je přece jen mladší generace. Náš vztah je pracovní, takže když se blíží nominace nebo je zapotřebí něco vyřešit, zavoláme si, domluvíme se a povíme si, jak hráči vypadají herně i zdravotně.
LN Tykáte si?
Ano, stejně jako s drtivou většinou ostatních trenérů.
LN Inspirují vás některé prvky jeho práce tak, že se je snažíte aplikovat na svůj koučink?
Musím jim (Trpišovského Slavii) pogratulovat za to, jak se dostali nahoru, jaký předvádějí rychlý, agresivní, sebevědomý fotbal se zdravou dávkou rizika, že vedli v půlce ligy tabulku o dvanáct bodů. Ale myslím si, že každý máme svou cestu.
LN Slavia si jde pro třetí titul v řadě, což by byl úspěch, který se naposledy povedl Spartě před dvaceti lety. Ani Plzeň před časem tak nedominovala. Je dobře, že český fotbal má takový silný tým, z něhož plyne i přísun hráčů pro reprezentaci, nebo by bylo lepší, kdyby byla špička vyrovnanější?
Vyplácí se, že Slavia v lize dominuje a také v evropských pohárech je rovnocenným soupeřem i špičkovým klubům. My z toho pak profitujeme, protože herní zkušenosti a sebevědomí jejich hráčů se promítnou i do reprezentačního týmu. Nicméně byl bych radši, kdyby špička naší ligy byla vyrovnanější. Sparta se snaží do ní vrátit, ale zatím se jí to nedaří. Plzeň si svůj vrchol před pár lety taky vyzkoušela a nyní je v podobné pozici jako Sparta.
LN Co říkáte na špatné výsledky Plzně? Ta podle kádru a vizí nového kouče Guľy měla hrát o titul, ale na podzim jí ujel vlak a teď bude horko těžko dohánět aspoň pohárové příčky.
Očekávalo se, že s příchodem nového trenéra Adriána Guľy přijdou i okamžité výsledky. Zprvu to vypadalo dobře, pak se zasekli a teď se zase dostávají nahoru. Věřím, že mají dostatečně kvalitní kádr na to, aby špičku ještě dohnali. Ale generace hráčů kolem Pavla Horvátha, o něž se Plzeň opírala, už skončila a s novými hráči jde trochu jiným směrem než třeba Slavia, která má mnohem vyšší rozpočet, a Plzeň se do těchto závodů nechce pouštět.
LN Stejně jako celá Plzeň se trápí také Zdeněk Ondrášek. Můžete s ním kalkulovat pro základní sestavu či obecně nominaci, zvlášť když upřednostňujete rozestavení s jediným hrotem, pokud gólů nebude střílet víc?
Každý má šanci se do reprezentační nominace dostat, každý z ní ale taky může vypadnout, pokud nepodává výkony, které si představujeme. Nikdo nemá dveře zavřené a klidně může vylétnout někdo, kdo v nominaci zatím nebyl. Když se mu bude dařit, bude opakovaně podávat velmi dobré výkony, určitě o něm budeme uvažovat a objeví se tam. Právě jako srdcař Zdeněk Ondrášek, který před dvěma lety přilétl jako kometa, byl v daný okamžik na správném místě a najednou se z něj stal hrdina. Teď se vrátil do českého fotbalu, chtěl být blízko domovu i k nároďáku, ale stejně jako Plzni ani jemu se nedaří tak, jak by si představoval. I když po příchodu dal nějaké góly a před týdnem se trefil v Ostravě, tak snad se chytil a jeho forma pojede nahoru.
LN Také kapitán národního týmu Bořek Dočkal zůstává ve Spartě za očekáváním...
To je podobný případ. Je to skvělý, respektovaný hráč, při své historii a pozici lídra sledovaný pod drobnohledem, který se rovněž vrátil domů, ale zastavilo ho zranění, kvůli němuž chyběl celou kvalifikaci. A stejně jako Zdeněk Ondrášek s Plzní ani v případě Bořka Dočkala a Sparty to teď není úplně podle představ.
LN Plánujete vyzkoušet Lukáše Juliše či Jana Kuchtu, kterým se v této sezoně střelecky zatím daří mnohem víc než třeba zmíněnému Ondráškovi?
Příležitost k vyzkoušení teď nebude, protože nás čekají hned natvrdo tři zápasy kvalifikace mistrovství světa. Do prvního srazu zbývá měsíc a půl, takže rozhodne jejich forma. Pokud takhle budou pokračovat, určitě o jejich nominaci budeme přemýšlet a zhruba čtrnáct dní předtím se rozhodneme, na koho ukážeme.
LN A co Abdallah Sima? Téma naturalizovat hráče cizí národnosti už tu několikrát bylo, vždycky to však vyšumělo do ztracena. Není teď díky tomuto velkému talentu ze Senegalu znovu na stole?
Do toho bych se nechtěl pouštět, i když se prezentuje velice dobře. Podobné téma bylo před necelými dvěma lety na stole v případě Davieho Selkeho. Ale to byl jiný případ, protože měl české kořeny. Zato Sima žádné spojení s Českem nemá. Kdyby se tady třeba oženil a získal české občanství, můžeme se k tomu vrátit, ale teď je bezpředmětné se o tom bavit.
LN I kvůli posunu mistrovství Evropy je letošní rok hodně nabitý: závěrečný turnaj mistrovství Evropy a k tomu celá kvalifikace MS. Jste na to připraven? Třeba i z hlediska, že na konci března za vámi bude část kvalifikace, která se může výrazně povést nebo nepovést, což ovlivní náladu bezprostředně před Eurem.
Fotbalový trenér musí počítat s tím, že když se vyhraje, je dobře, a když se prohraje, vytvoří se na něj tlak. Někdy menší, někdy větší. Myslím si však, že mám dostatek zkušeností, a kdyby něco nedopadlo, nepoděláme se z toho a naopak v případě povedeného výsledku nebudeme chodit s hlavami v oblacích. Věříme, že na kvalifikační zápasy budeme dobře připraveni. Spíš máme trochu starosti z nabitého programu, který se týká i naší ligy, k tomu domácí pohár, Slavia v Evropské lize. Česká liga končí poslední květnový víkend, kdy zároveň začíná sraz reprezentace před Eurem, takže povolaní hráči si fyzicky ani mentálně neodpočinou. Loni taky byly bloky tří zápasů, ale jen dva v Lize národů a k tomu jeden přípravný, takže se síly rozprostřely a vyzkoušeli jsme další hráče. Teď bude o body každý zápas a nechci říkat, že z těch pětadvaceti hráčů v nich může hrát kdokoliv. A ani kluby k tomu nevzhlížejí úplně nadšeně.
LN Coby asistent trenéra jste byl už na dvou Eurech a jednom mistrovství světa. V roli hlavního kouče to však jistě bude jiné. Jaké máte pocity a očekávání?
Pro mě je každý reprezentační zápas svátek, protože na nás kouká celá republika. Ale nejsem na to sám, je to společná práce a mám kolem sebe skvělé lidi, díky kterým to snáším snáz. Když jsem trénoval v klubu, ten měl vždycky nějaký omezený počet fanoušků. Nároďáku fandí všichni, aspoň tedy doufám, s čímž je spojená také veliká zodpovědnost. Od září 2018 jsme už odtrénovali iks zápasů, ať už těch důležitých velkých, nebo těch „menších“, máme tedy dostatek zkušeností. Tím nechci říct, že jsem klidný, ale když jdeme do jakéhokoliv zápasu, je zodpovědnost vždycky velká. A podobné to bude i na mistrovství Evropy.
LN Podoba turnaje je však kvůli pandemii koronaviru stále v řešení. Uvítal byste plánovaný model po celé Evropě, nebo spíš redukci do jedné dvou zemí?
Pro nás by to z hlediska cestování bylo samozřejmě lepší v jedné nebo dvou zemích. Ale nadále počítáme s variantou s dvanácti městy.
LN Ovlivní to i papírové šance naší reprezentace? Podle původního rozpisu máme totiž hrát mj. se Skotskem v Glasgowě a s Anglií v Londýně, což nahrává našim soupeřům, budou-li moci fanoušci na stadiony.
Myslím si, že když budeme hrát první zápas v Glasgowě a diváci budou moci přijít na stadion, Skoti pak můžou cítit větší zodpovědnost, očekávání a tlak, což by mohla být naše výhoda. Na poslední zápas ve skupině jedeme do Londýna, na který se nám sice nevzpomíná dobře (porážka 0:5 v kvalifikaci), ale Wembley je Wembley. Jelikož jsme psaní jako domácí, budeme mít nezvykle kabinu Angličanů, což bude možná trochu úsměvné. Každopádně návrat fanoušků na stadiony už si přejeme všichni – když už jsem mluvil o tom nepovedeném zápase v Anglii, čeští fanoušci tam byli skvělí a je to alespoň jedna příjemná vzpomínka na to utkání.
LN Je nyní o to těžší vyslovovat nějaké předpovědi a cíle, nebo zmíněné okolnosti, které se ještě mohou změnit, v tom nehrají roli?
Myslím si, že i přes pandemii či jiné překážky, ambice vždycky záleží na týmu. Jak silné mužstvo se nám povede sestavit, jak bude nabuzené a namotivované – ostatně kdo by na mistrovství Evropy nebyl... Nechci říkat, že ho pojedeme vyhrát, ale chceme zanechat dobrý dojem. První krok je postup ze skupiny a pak se uvidí, co bude dál, jakého případně dostaneme dalšího soupeře. Chceme prostě dojít co nejdál a uděláme pro to maximum.
LN Jedním z motivů této sezony je také aféra, která několik měsíců hýbe českým prostředím a jejímž symbolem je dnes již bývalý místopředseda FA ČR Roman Berbr. Pomůže českému fotbalu, když už nebude v jeho strukturách?
Čím rychleji se tahle kauza vyřeší, tím líp pro český fotbal. Pokud ti obvinění něco provedli, musí počítat s tím, že budou zaslouženě potrestaní. A to platí obecně, ne jen pro tuto kauzu. Na druhou stranu mi vadí, že najednou je celý fotbal špatný a prohnilý, i když drtivá většina lidí je čestná a nic špatného neprovedla. Nechci to zlehčovat, protože fotbal je ve světě sportem číslo jedna a je na něj upřená největší pozornost. Každopádně si určitě nejen já přeju, aby se hrálo férově. A to platí nejen o fotbale.
LN V souvislosti s pročištěním českého fotbalového prostředí i zlepšení jeho obrazu navenek se mluví se o možném angažování známých jmen do vrcholných funkcí. Jsou osobnosti, které pro vás toto symbolizují a s nimiž by se vám dobře spolupracovalo?
Na posledním reprezentačním srazu v Plzni jsem i hráčům říkal, že oni jsou tady hlavně od toho, aby hráli fotbal, a my zase od toho, abychom trénovali. A že se musíme chovat tak, jak se od reprezentantů čeká. Tedy tak, aby třeba ti hráči byli správnými vzory pro děti a mládež. Tím našemu fotbalu můžeme prospět. Nechci schovávat hlavu do písku, ale my jsme tady od toho, abychom trénovali, manažeři vytvářejí strategie a někdo další zase dělá politiku. Společným cílem by pak měl být férový fotbal.