Jako slavní Argonauté

stavní soud svým rozhodnutím zrušit klíčové prvky volebního zákona pořádně rozbouřil naše politické moře. Politika vyráží do neznámých vod bez kompasu na lodi, o které zatím netuší, kde má příď a kde záď, tu loď musí nejdříve postavit a není jisté, zda se jí to podaří. Každopádně bude ještě dlouho trvat, než se plavidlo vydá na cestu a my, kdo jsme na břehu, si můžeme krátit čas spekulacemi.

Kolega Jan Bartoň přemýšlel ve víkendovém Neviditelném psu s kalkulačkou v ruce a počítal, jak by volby dopadly, kdyby se počítalo čistě podle volebních průzkumů. Tedy, jak by to bylo, kdyby procenta v průzkumech odpovídala skutečnému výsledku, tedy počtu křesel.

Ten výpočet si může každý provést sám, mě velmi zajímalo, jak mu vycházely výsledky trojkoalice Spolu. Ta dostala podle posledního výzkumu (figurovala v něm už jako celek) jako jeden subjekt 19 procent. To by tedy odpovídalo devatenáctiprocentnímu obsazení sněmovny, plus procenta, která by získala po přerozdělení hlasů těch subjektů, které by nepřelezly přes hranici pěti procent. Výsledek 22 procent, celkem 44 křesel.

Ta úvaha mě zajímá, protože se týká mých voličských zájmů. Jak by to ale vypadalo, kdyby se Spolu rozdělilo? Výzkum, který mu přisoudil 19 procent, je lednový. V prosinci se ještě posuzovaly jednotliví členové separátně. ODS měla 11,5, TOP 09 pět a lidovci 4,5 procenta, ale dejme tomu, že by měli také pět a do sněmovny by se dostali. Jakpak asi má Spolu rozmyšlené rozdělení křesel ve sněmovně? Takhle to vypadá, že by měla ODS mít nárok na půlku zisku a partneři po čtvrtině. Jsou s tím srozuměni? A ještě: Spolu se prohlašuje za pravý střed konzervativního ražení. Co když se ale zprava vynoří jiná formace, slepená z doposud podměrečných subjektů, a přijde s jasně formulovaným pravicovým konzervativním programem? Nemusíme chodit daleko, v povědomí veřejnosti je pořád ještě ve viditelné části spektra Trikolóra a kdo má dobrý zrak, pozoruje i Svobodné. Pro určitý typ voliče by pak tahle koalice s nadějí překonat pětiprocentní hranici mohla být atraktivnější než profesor Fiala s paní Pekarovou Adamovou coby progresivně liberálním přívažkem.

Pohled na předvolební scénu je vždycky poutavý, letos to bude dokonce napínavé. Úvahu jsem začal obrazem lodi. Ona ta loď má přece jen jeden jasně daný parametr. Je to veslice a těch vesel je dvě stě. Je to opravdu zvláštní galéra, tahle loď. V dějinách galejnictví je jediná, na kterou se zájemci o veslování hrnou, ba dokonce se perou mezi sebou. Vysvětlení je prosté. Oni jsou hodně dobře živení, tihle galejníci, a při veslování se zas tak moc nepředřou. A hlavně, chybí tu ten popoháněč s důtkami. To je dobře. Kdyby nějaký takový muž s bičem angažován byl, musel by se, chudák malá, umlátit až do samého vyčerpání všech sil.

ONDŘEJ NEFF