Hořký nový rok

Peking dostal studenou sprchu z USA

Číňané slaví příchod nového roku, roku buvola. Jenže oslavy letos nejsou tak veselé, jak obvykle bývají. Alespoň ne pro ty, kteří mají přístup k informacím ze zahraničí a nepropadli leckdy nekritickému nadšení z vzestupu Číny. A to nejen z důvodů obav z návratu covidové epidemie, ale i kvůli rostoucí nejistotě ohledně ekonomické budoucnosti Číny.

S novým koronavirem, který by se mohl rozšířit tradičním cestováním milionů lidí okolo Nového roku ke svým rodinám, bojují čínské úřady zákazy i pobídkami. Některá města dávají lidem z venkova finanční odměnu za to, že se na svátky nevrátí domů. Zároveň někdy požadují po cestujících negativní test na covid-19 a dvoutýdenní či delší karanténu. I tak prý Číňané uskuteční v průběhu svátků 1,1 miliardy cest, což k pěknému roznesení viru stačí. Následné karantény pak mohou zhatit předpokládaný letošní rychlý ekonomický růst.

A to není vše. Patrně poroste napětí mezi USA a Čínou. Pěkně to ukázal první telefonát mezi novým americkým prezidentem Joem Bidenem a nyní zřejmě doživotním čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, který je zároveň polobožským šéfem vládnoucí komunistické strany. Z toho, co víme, byl hovor zdvořilý, ale velmi napjatý. Biden chce na Čínu tlačit ekonomicky, v oblasti lidských práv, ale i vojensky. A Si se mu nechystá ustupovat. Výsledkem může být omezení obchodu, vyšší čínské vojenské výdaje zatěžující ekonomiku a vyloučena není ani ozbrojená srážka v Jihočínském moři.

Pro občany Číny to nevěstí nic dobrého. Navíc je tu obrovská vnitřní hrozba. Přitvrzující kontrola vládnoucí čínské komunistické strany nad společností totiž může přiškrtit růst čínské ekonomiky zevnitř. Sice to dnes vypadá, že Čína nezadržitelně ekonomicky roste a nic jí nezabrání stát se nejsilnější zemí na planetě, jenže to může být jen zdání. Vždyť je to jen pár desetiletí, co kdekdo prorokoval světu japonské století – a jak to nakonec dopadlo.