Katalánci se chystají k volbám

Zítřejší volby v ostře sledovaném španělském regionu napoví, jaká bude další cesta katalánského separatistického hnutí.

Trvá to více než rok. Každou noc se desítky demonstrantů požadujících nezávislost na Španělsku posadí uprostřed široké barcelonské třídy Meridiana a zastaví provoz. Rozprostření přes osm jízdních pruhů ignorují rozzlobené troubení řidičů. Tato skupinka není počtem významná. Celkově jsou ale příznivci katalánského separatistického hnutí významnou silou, která se připravuje na zítřejší důležité regionální volby, jež mají potenciál zmírnit roky trvající krizi kvůli trnité otázce nezávislosti.

Hnutí, jehož dvě hlavní strany dominují regionální vládě, čelí od roku 2017 rostoucí krizi po neúspěšné snaze odtrhnout se od Španělska. „Před pandemií nás bylo více, ale lidé jsou unavení. Dochází k politickému rozčarování,“řekl agentuře AFP 70letý Amadeu Pallister, který přísahá, že byl na každém z více než tří set nočních protestů, jež se dosud na bulváru Meridiana konaly. „Někteří politici hovoří o dialogu, o vyjednávání s Madridem, ale již víme, že od Španělska nemůžete očekávat nic. Pouze represi,“dodal Pallister.

Noční demonstrace začaly v říjnu 2019 poté, co španělský nejvyšší soud udělil devíti katalánským separatistickým politikům dlouhé tresty vězení kvůli jejich roli v katalánské krizi v roce 2017. Tento krok vyvolal masové protesty, z nichž některé byly násilné. V té době se na bulváru Meridiana shromáždilo asi tisíc lidí a blokovali jednu z klíčových barcelonských tepen. Po roce nočních protestů, které se zastavily pouze během měsíce trvajícího lockdownu loni na jaře, se počet účastníků snížil na pouhých několik desítek.

Katalánci jsou stále v otázce nezávislosti rozděleni. Podle prosincového průzkumu je 45,1 procenta lidí pro nezávislost na Španělsku a 49,9 procenta proti.

Separatistické strany vládnou v Katalánsku od roku 2015, ale i ony nyní přicházejí k volebním urnám silně rozdělené. A sice v otázce, jak přesně nezávislosti dosáhnout. Vůdci obou táborů na sebe často veřejně útočí. „V těchto volbách ustoupilo všeobecné napětí vnitřnímu napětí uvnitř hnutí za nezávislost,“uvedl pro server The Local Oriol Bartomeus, politolog z Autonomní univerzity v Barceloně.

Spolupráce vs. nezávislost Hnutí je rozděleno do dvou hlavních proudů: více nekompromisní hnutí Společně pro Katalánsko (JxC) a umírněnější Republikánská levice Katalánska (ERC). JxC zaujala konfrontačnější přístup a zavázala se k novému vyhlášení nezávislosti, zatímco ERC změnila svou pozici a stala se spojencem španělského socialistického předsedy vlády Pedra Sáncheze v národním parlamentu. ERC obvinila svého rivala, že není „realistický“, zatímco JxC tvrdí, že strategie ERC zavede separatismus do „slepé uličky“. Nedělní volby tak poskytnou odpověď na to, který směr má v Katalánsku větší podporu veřejnosti.

Věří si však také socialisté, kteří vkládají velké naděje do hlavního kandidáta Salvadora Illy , bývalého ministra zdravotnictví, jenž je veřejnou tváří španělského boje proti pandemii koronaviru. Průzkumy veřejného mínění naznačují, že socialisté mohou i vyhrát, ale ERC bude jistě hrát významnou úlohu při utváření nové koalice.

Jedno prvenství však tyto volby nejspíš přinesou na úplně opačné straně politického spektra. Podle průzkumů totiž může ultrapravicová strana Vox získat kolem deseti křesel ve 135 členném parlamentu, a tak poprvé v historii zasednout do poslaneckých lavic. S tímto ziskem by překonala i svého hlavního rivala na pravici, tradiční Lidovce (PP), kterým průzkumy přisuzují jen 3,8 procenta hlasů. To by byl pro Vox, jasně se hlásící k celistvosti Španělska, výrazný úspěch.