Hoří nám střecha nad hlavou
Politici bojují mezi sebou bez ohledu na občany
Hejtmani jsou v tom nevinně. Ty tuny povinností na ně navalila sněmovna, když neprodloužila stav nouze, v dojemné spolupráci s premiérem v čele vlády, která do čtvrtka na sněmovnu téměř rok okázale kašlala. Dobrá, stalo se, o tom, kdo za to může, se lze dohadovat nejen do voleb, ale i po nich.
Momentálně se nákaza v Česku rozšiřuje, nikdo nepozoruje, že by ustupovala. Opozice, která chce napříště spoluurčovat, jaká epidemická omezení by měla nadále platit, má jasno. V naší situaci je prý nutné rozvolnit: otevřít školy, maloobchod, vleky, fitness centra a sjezdovky. Občané prý následně pochopí, že zatímco do neděle byla opatření „hloupá a nelogická“pondělkem počínaje budou moudrá a každý je rád bude dodržovat. Trochu to připomíná poučku o tom, kterak Karel Marx postavil Hegelovu dialektiku z hlavy na nohy. Jen abychom nedopadli jako s marxisty a jejich poučkami.
Jak současná protiepidemická opatření vznikla? Nadiktovalo si je ministerstvo zdravotnictví. Když Jan Blatný přijal od premiéra funkci ministra zdravotnictví, dal si podmínku, že mu do toho premiér nesmí mluvit. Ostatně byl na to mnohokrát tázán a mnohokrát to potvrdil. Takže současná opatření vymysleli epidemiologové a prosadil je ministr zdravotnictví. Ale to neznamená, že jsou dokonalá. Spousta z nich se rozhodně nelíbí například ministrovi průmyslu a obchodu, natož premiérovi. Avšak poté, co po prázdninách Andrej Babiš udělal chybu, podcenil virus a nechtěl zpřísňovat, je nyní v pasti a musí poslouchat epidemiology.
Čtvrtkem počínaje nastala nová doba a vládu bude spoluřídit opozice. Nevíme, jestli ministr zdravotnictví přijme odpovědnost za řízení epidemie (i celého resortu), kterou budou „bačovat“dílem vláda, dílem kraje a dílem sněmovna.
Že to nebude legrace, si uvědomují ti zkušenější v čele krajů, například Martin Půta (STAN) či Martin Kuba (ODS), naopak primátor Hřib z toho dělá spíš frašku, protože povětšinou jen pózuje na sociálních sítích, asi mu ještě nedošla vážnost situace.
Ke kompromisu vláda a hejtmani dospět musejí, jinak by se země propadla do chaosu jako nějaká banánová republika. Velká otázka je, jak si následnou, politicky vynucenou revizi pravidel přeberou obyvatelé. Je totiž dost dobře možné, že se na věc podívají s typickým tuzemským skepticismem: No tak prý zavřené obchody a vleky byly hloupost, je tedy jen otázkou času, kdy „těm nahoře“dojde, že blbost je i tohle, tamto a ještě něco (každý nechť si dosadí, co mu nejvíc vadí). V posledku nebudou dodržovat ti, kdo se cítí osvíceni vševědoucností, vůbec nic a promítne se to na počtu nemocných. Aby nemocnice nezkolabovaly, bude nutné opět vyhlašovat stav nouze, přesně jak to předpovídal ve čtvrtek ve sněmovně lidovecký poslanec a bývalý hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek. Proč ho probůh neposlouchali?
Situace je kritická, premiér nachází kompromis velmi těžko a donutit jej k ústupkům vyžaduje nadlidské úsilí. Hejtmani mohou pomoci epidemii odpolitizovat. Ovšem vyžaduje to od všech politiků sebekázeň, ale té jsme žel viděli v posledních týdnech minimum.
Premiér nachází kompromis těžko a donutit jej k ústupkům vyžaduje nadlidské úsilí. Hejtmani mohou pomoci epidemii odpolitizovat. Ovšem vyžaduje to od všech politiků sebekázeň, ale té jsme žel viděli minimum.