Stát mírní obavy z britské vakcíny
V některých krajích AstraZeneku starším ročníkům ani nenabízejí, někde ji používají pro vězeňskou službu. Stát, ale i Evropská agentura pro léčivé přípravky se snaží rozptýlit obavy z britské vakcíny.
Evropa jí věřila nejvíc. Vakcíny pod hlavičkou oxfordské univerzity proto také objednala velké množství dávek. Teď je mezi očkovacími látkami AstraZeneca jakýmsi otloukánkem. Některé státy její použití omezily na mladší generaci. Česko sice touto cestou nešlo, přesto něco podobného funguje v praxi.
Ministerstvo zdravotnictví se nyní snaží některé obavy z oxfordské vakcíny rozptýlit. Podobně to udělala i Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), která vydala k AstraZenece podrobné informace v každém jazyce.
Obavy kolem britské očkovací látky se netýkají jen použití u seniorů, ale také samotné účinnosti vakcíny. Až dosud se AstraZenece obecně přisuzovala účinnost 70,4 procenta. To je ve srovnání se dvěma dalšími vakcínami, kterými nyní Česko disponuje, celkem málo. Pfizer je účinný z 95 procent, Moderna z 94,1 procenta.
Chce to delší interval
Podle vakcinologa Romana Chlíbka může být ovšem účinnost oxfordské vakcíny až 81 procent. Stačí, když se prodleva mezi oběma dávkami natáhne na dvanáct týdnů.
Interval mezi 28 dny a až dvanácti týdny přitom doporučuje sám výrobce. To je oproti Pfizeru a Moderně rozdíl, ačkoli se nyní i u nich interval mezi oběma dávkami prodloužil, důvodem byl nedostatek očkovacích látek, nikoliv doporučení výrobce.
V případě AstraZenecy je delší odklad přímo žádoucí. „Poslední studie ukázaly, že pokud se druhá dávka podá až po třech měsících, prudce narůstá její účinnost,“sdělil včera Chlíbek. Vakcinologická společnost, které předsedá, vydala doporučení, že očkovat by se mělo právě po dvanácti nebo dokonce třinácti týdnech. Metodiku chystá nyní také ministerstvo zdravotnictví. Hotová by měla být ještě tento týden.
Šéfka zdravotní péče AstraZeneky pro Česko Jarmila Dolečková už dříve řekla, že vakcína má 22 dní po aplikování první dávky účinnost 76 procent. „Tuto účinnost udržuje až do druhé dávky, což je dostatečně na to, aby naočkované ochránila před těžkým průběhem a hospitalizací,“uvedla Dolečková. To je víc než například u Pfizeru, kde se účinnost po první dávce odhaduje okolo padesáti procent.
Chlíbek včera poukázal rovněž na to, že AstraZeneca funguje jako prevence proti úmrtí ze sta procent. Stejnou měrou chrání i před hospitalizací a těžkým průběhem. Ze zmíněných 81 procent chrání vakcína proti samotnému onemocnění. A ochrana mezi první a druhou dávkou je podle nejnovějších dat už 78 procent.
Chrání i proti britské mutaci Chlíbek sdělil také to, že oxfordská vakcína je účinná rovněž proti britské mutaci, která nyní sžírá Česko. A to až ze 75 procent. Menší ochrana platí v případě jihoafrické nebo brazilské mutace. Podle něj se tak dá předpokládat, že se vakcína ještě bude upravovat. „To, že tady nebudeme mít jihoafrickou mutaci, je nesmyslné. Musí se časem objevit,“míní vakcinolog.
Již dříve se mluvilo také o tom, že AstraZeneca nejspíše chrání nejen očkovaného, ale zabraňuje i přenosu viru na druhého člověka. To přitom není samozřejmostí, a proto je také poptávka po vysoké proočkovanosti populace. Podle Dolečkové redukuje očkovací látka přenos až o 67 procent.
AstraZeneku odmítaly státy pro očkování nejstarší generace. Důvodem je nízký počet dobrovolníků v klinických studiích, z čehož vyplývá, že vlastně není známo, jak dobře u seniorů funguje. V Německu proto očkují AstraZenekou do 65 let, v Itálii jen do 55.
I když v Česku podobnou strategii ministerstvo odmítlo, je zjevné, že někteří se britskému očkování brání. Zdravotníci dosud vyočkovali kolem 8800 dávek, což je 1,6 procent z celkového počtu podaných dávek od všech výrobců. Česko má přitom k dispozici desítky tisíc dávek AstraZeneky.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) sice na konci minulého týdne odmítl, že by vakcína ležela ladem ve skladech.
To je na jednu stranu pravda, protože vakcína už do krajů rozvezena byla. Ovšem přišly jen jednotky tisíc. Jenže i s těmi jsou kraje evidentně opatrné. Důvodem je i to, že někde vakcínu senioři odmítají. V Ústeckém kraji ji odmítl dokonce jeden celý pečovatelský dům. V Libereckém kraji tak AstraZeneku vyčlenili na očkování vězeňské služby. Vysočina ji pro starší ročníky ani nenabízí. Někde schovávají vakcínu pro očkování u praktických lékařů, které má začít prvního března.
Chlíbek se snažil včera rozptýlit i tyto obavy. Podle něj je množství protilátek, které vakcína poskytuje, dostatečné v každém věku, a to i u seniorů.