Jihoafrický kmen covidu zatím laboratoře nehlásí
Jihoafrická mutace se v Česku zatím nepotvrdila. „V rámci sekvenace jsme ji do této chvíle nedetekovali,“řekla LN mluvčí Státního zdravotního ústavu Klára Doláková. Odborníci se ale shodují, že ji v blízké době můžeme očekávat i na našem území.
„Pokud je už v Evropě a nejsou hermeticky uzavřené hranice, je jen otázkou času, kdy bude detekovaná i u nás,“uvedl pro LN Vladimír Černý, náměstek ministra zdravotnictví a koordinátor kapacity intenzivní péče v nemocnicích. Podobného názoru je i epidemiolog Roman Prymula.
Nikdo z oslovených expertů si však nedovolil odhadnout, zda se u nás jihoafrická varianta už neobjevila a SZÚ ji jen neodhalil. „Když jsme ji nepotvrdili, tak jednoduše nevíme, jestli tady je. V Česku může být i nemusí,“prohlásil Prymula s tím, že si raději počká na oficiální potvrzení, než aby spekuloval. Jakoukoliv mutaci viru může s jistotou potvrdit jen sekvenace, kterou v rámci SZÚ provádí Národní referenční laboratoř pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění.
Co vlastně sekvenace znamená? Zjednodušeně to je proces, kdy vědci dopodrobna zkoumají genetickou informaci a hledají odchylku od zbytku vzorků. „V podstatě si přečtete písmenka v genomu viru, jak jdou za sebou. Je-li tam nějaká abnormalita oproti jiným vzorkům, může se jednat o mutaci,“vysvětlila dříve pro LN viroložka Ruth Tachezy z Přírodovědecké fakulty UK a Akademie věd ČR.
Zaplní ještě víc nemocnice? Podrobné zkoumání viru je časově i finančně náročné, SZÚ stihl do konce prvního únorového týdne prošetřit necelých sedm stovek vzorků, novější čísla budou v průběhu tohoto týdne. „Laboratoře nám zasílají vzorky od osob, které přiletěly ze zahraničí a byl u nich potvrzen covid. Ty jsou pak podrobeny dalším analýzám,“přiblížila Doláková. Nemocnice do Národní referenční laboratoře odesílají okolo 100 až 600 vzorků týdně.
Nové mutace koronaviru jsou až o desítky procent nakažlivější než běžný kmen covidu. Nabízí se tak otázka, jak by jihoafrická varianta ovlivnila chod českých nemocnic, které už jsou nyní na hraně svých kapacit. „To je opravdu předčasné, samozřejmě každá mutace, která zvyšuje nakažlivost či virulenci viru, bude pro nemocnice jen komplikací, ale kvantifikovat si to nyní netroufám,“uvedl pro LN šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Na nemocničním lůžku aktuálně leží přes šest tisíc covidových pacientů.
„Speciální dopad jihoafrické mutace na kapacity nemocnic neočekávám. To ale platí za předpokladu, že tento kmen covidu nepovede k dramatickému zvýšení počtu nakažených osob v populaci, zejména v rizikových skupinách,“řekl k tomu vedoucí klinické skupiny při ministerstvu zdravotnictví Černý.
Která z mutací viru převládne, nikdo dopředu nemůže vědět. Třeba se stane, že se britská varianta ukáže jako agresivnější a tu jihoafrickou na naše území téměř „nepustí“.
Silnější vítězí
SZÚ v Česku prozatím potvrdil jen britskou mutaci koronaviru, již poprvé odhalili na konci loňského roku v Anglii. Podle dostupných informací může být o 60 až 70 procent nakažlivější než doposud nejznámější kmen covidu. V nejpostiženějších regionech se britská varianta viru vyskytuje zhruba v 80 procentech pozitivních vzorků, celostátně asi ve 40 procentech. Podle odborníků do pár týdnů nahradí běžný kmen koronaviru, právě kvůli tomu, že je více infekční. K přenosu viru stačí kratší čas než dosud uváděných patnáct minut.
„Zatím není zcela jisté, která z mutací je nejagresivnější a nejrychleji se šíří. Může se stát, že britská varianta bude nakažlivější a nepustí tu jihoafrickou do populace ve větším měřítku,“uvedl epidemiolog Prymula. Podle něj je přirozené, že jedna z nových mutací v Česku převládne. „Všechny najednou dominantní být nemohou. Budou si vzájemně konkurovat a některá z nich bude silnější, ta bude tou dominantní,“doplnil bývalý ministr zdravotnictví.
Další významnou mutací je brazilská, již poprvé detekovali 6. ledna v Japonsku u cestovatelů, kteří se vraceli z Brazílie. V Česku se zatím nepotvrdila, případy ale hlásí Německo, Japonsko či USA.