Evropané nechtějí AstraZeneku
Vakcína britsko-švédské společnosti budí v lidech nedůvěru v Německu, Itálii, Bulharsku a dalších státech. Důvodem je sporná účinnost proti mutacím, efektivita u populace nad 65 let, i problémy s dodávkami.
Ještě před měsícem se Evropská unie s Brity přetahovala o dodávky vakcíny od společnosti AstraZeneca. V Oxfordu vyvinutý přípravek byl příčinou sporu, o kterém se hovořilo i jako o „vakcinační válce“. Ten se ale teď jeví jako poněkud bezpředmětný. Když už totiž dodávky zmíněné vakcíny v Evropě jsou, nikdo je nechce a hromadí se ve skladech.
Jako první své pochybnosti vyjádřili v Německu. Tam již koncem ledna německá komise pro očkování vakcínu AstraZeneky doporučila pouze lidem mladším 65 let. Její účinnost u lidí nad touto věkovou hranicí totiž měla být pouhých osm procent. A nyní se Němci údajně odmítají dát přípravkem AstraZeneky očkovat.
Vláda proto v posledních dnech apeluje na občany, aby vakcinaci podstoupili a neměli z britského očkování obavy. „Pokud máte volbu mezi AstraZenekou teď, nebo jinou vakcínou za pár měsíců, měli byste si rozhodně vzít AstraZeneku,“kritizoval přístup německé populace Carsten Watzl, předseda Německé imunologické společnosti. „Říci, že AstraZeneca je druhořadá, je zcela nesprávné jak z vědeckého, tak z veřejně-zdravotního hlediska,“dodal.
Podobná je situace podle AFP také v Itálii, Rakousku či Bulharsku. V poslední jmenované zemi se ze strany britsko-švédské společnosti vláda dlouho potýkala s nedostatečnými dodávkami. Snad i proto je Bulharsko jednou z nejpomaleji očkujících zemí v Evropě. Podle serveru Our World in Data provozovaného Oxfordskou univerzitou země k pondělí aplikovala pouhých 119 tisíc dávek jakéhokoli přípravku.
Nyní, když už jsou zásoby vakcíny k dispozici, se však Bulharsko potýkalo s jiným problémem – nezájmem o samotné očkování u starší části populace. Podle serveru Euractiv mu věří jen asi deset procent Bulharů.
Vláda premiéra Bojka Borisova se rozhodla situaci řešit radikálním přehodnocením svého vakcinačního plánu. Aby se očkování dostalo k co největšímu počtu obyvatel, kteří o něj budou mít zájem, zavedl kabinet tzv. „zelené koridory“. Původní pořadníky, vytvořené na základě věku a míry zranitelnosti, byly opuštěny a dávka vakcíny od AstraZeneky je nyní nabízena všem Bulharům. A zdá se, že tato taktika zafungovala. Podle premiéra Borisova bylo jen během včerejška naočkováno přes 88 tisíc lidí.
Problém s mutacemi
Jedním z důvodů, proč Evropané nevěří očkování od AstraZeneky, může být i snížená účinnost proti některým mutacím koronaviru. Například u takzvané jihoafrické varianty dokonce vůbec není jisté, zda přípravek chrání alespoň částečně. Studie provedená začátkem února Oxfordskou a Witwatersrandskou univerzitou v Jihoafrické republice sice tvrdí, že všichni její účastníci měli pouze „lehký či středně závažný“průběh nemoci, na stranu druhou testovací subjekty nespadaly do rizikových skupin a jejich průměrný věk byl relativně nízký – 31 let.
Jihoafrická republika proto distribuci britsko-švédského přípravku pozastavila. Místo něj používá látky firem Pfizer a Johnson & Johnson, které se proti nebezpečným mutacím ukázaly jako účinnější. AstraZeneca kritiku odmítla s tím, že o minimální účinnosti neexistují přesvědčivé důkazy, zároveň se však zavázala, že vyvine novou variantu svého přípravku, který by měl být proti jihoafrické mutaci efektivnější.
Vakcína od AstraZeneky se podává ve dvou dávkách a mezi jejich aplikacemi by měl být odstup minimálně 28 dní. Skladuje se při teplotách dva až osm stupňů Celsia, což bylo původně uváděno jako její největší přednost oproti konkurenčnímu přípravku Pfizer. Nižší nároky totiž látku umožňovaly skladovat i v běžných ledničkách.
I tato výhoda však možná vezme za své. Vakcínu od Pfizeru lze totiž podle výrobce skladovat při mnohem vyšších teplotách, než se doposud uvádělo. Nový výzkum, na který v pátek upozornil německý týdeník Der Spiegel, totiž tvrdí, že očkovací látka je stabilní i při teplotě minus 15 stupňů Celsia, kdežto nyní se skladuje v extrémně nízkých teplotách kolem -70 stupňů Celsia. Pokud se informaci podaří ověřit, přípravek by v budoucnu mohli aplikovat i obvodní lékaři u sebe v ordinacích.