Všechny účtenky do účetnictví nedáte

Do daňových výdajů sice podnikatel může zahrnout ledacos, ovšem musí vždy prokázat spojitost se svým podnikáním

Daňový paušál se každému podnikateli nevyplatí. Ti pak dávají přednost danění podle skutečných nákladů. V takovém případě se bude základ daně počítat jako rozdíl mezi příjmy a takzvanými skutečnými výdaji. Na otázku, co vše takovými výdaji může být, však není jednoduchá odpověď. Tento pojem totiž umožňuje poměrně široký výklad – ale jen na první pohled.

Veškeré skutečné výdaje, které si podnikatel uplatní v daňovém přiznání jako daňové, totiž musí splňovat základní pravidlo zákona o daních z příjmů. To říká, že se vždy a za všech okolností musí jednat o výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. „A každý podnikatel by měl být schopen doložit a prokázat, že tomu tak je,“zdůrazňuje Pavlína Nováková, daňová poradkyně KODAP.

V podstatě automaticky se za daňově uznatelné považují jen ty výdaje, které jsou uvedeny přímo v zákonu o daních z příjmů. Sem spadají především takové výdaje, u nichž se až na výjimky nezkoumá věcná souvislost s dosaženými příjmy z podnikání, ale jen to, zda byly oprávněně vynaloženy v souvislosti s činností podnikatele.

Jedná se o daňové odpisy hmotného majetku. Právě u této skupiny nastaly pro rok 2020 změny, a to k lepšímu.

Odpisy hmotného majetku jsou vyšší

„Došlo ke zvýšení hranice daňového odepisování hmotného majetku a jeho technického zhodnocení ze 40 tisíc na 80 tisíc korun,“uvedla Nováková. Pozor ale, toto platí pro hmotný majetek pořízený a technické zhodnocení dokončené od 1. ledna 2020. Novinkou je podle Novákové také možnost využít mimořádných odpisů pro hmotný majetek v 1. a v 2. odpisové skupině pořízený od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021. Do první skupiny patří například také počítače a mobilní telefony, do druhé pak spotřební elektronika, chladicí a mrazicí zařízení, nábytek, osobní automobily a další.

Do skupiny daňově uznatelných nákladů patří například také pojištění obchodního majetku podnikatele, zaplacené smluvní pokuty a úroky z prodlení, poplatky z prodlení a jiné sankce z obchodních vztahů.

„Pokud má podnikatel zaměstnance, uplatit si může rovněž náklady na mzdy či pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené

zaměstnavatelem za zaměstnance,“dodala Nováková. Patřit sem budou také specifikované výdaje na pracovní a sociální podmínky a péči o zdraví zaměstnanců či výdaje na pracovní cesty.

Zahrnout do výdajů lze také motivační příspěvek poskytnutý na základě smluvního vztahu žákovi střední školy nebo studentovi vysoké školy připravujícímu se pro podnikatele na výkon profese. „Konkrétně může jít třeba o stipendium, příspěvek na stravování a ubytování, příspěvek na

jízdné či na pořízení pomůcek,“vysvětluje Nováková.

V případě výdajů na dopravu silničním motorovým vozidlem se podnikateli nabízí možnosti dvě. Do daní je lze zahrnout podle skutečnosti nebo paušálem ve výši 5000 korun měsíčně pro jedno vozidlo či 4000 korun, pokud vůz užívá i soukromě.

Co do daní nepatří

Podobně zákon o daních z příjmů uvádí také příklady výdajů, jež naopak není možné uznat za daňové.

Do daní si tak nelze dát třeba výdaje na pořízení hmotného majetku nad limit 80 tisíc korun (lze uplatnit jen postupně formou daňových odpisů), účetní odpisy dlouhodobého hmotného majetku, některá nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnancům, jako jsou příspěvky na kulturní a sportovní akce, využití rekreačních a sportovních zařízení či různé výdaje nad limity stanovené zákonem o daních z příjmů. Daňově uznatelná nebude ani hodnota ostatních nealkoholických nápojů (kromě pitné vody a ochranných nápojů na pracovišti).

Nezkoušejte to ani s výdaji na reprezentaci, například občerstvení. „Do daní nepatří rovněž výdaje na osobní potřebu podnikatele,“doplňuje Nováková.

Pokud výdaj souvisí s podnikáním i soukromými potřebami, lze do daňově uznatelných výdajů zahrnout pouze část výdajů souvisejících s podnikáním. Typicky se jedná třeba o spotřebu energií v nemovitosti, která slouží pro bydlení i k podnikání.

Co s kompenzačním bonusem Specifikum loňského roku představuje kompenzační bonus a ošetřovné pro OSVČ, které řada podnikatelů čerpala. Co se týče daní, si však s tímto hlavu lámat není třeba.

„Kompenzační bonus je definován jako daňový bonus pro kompenzaci některých hospodářských následků v souvislosti s opatřeními orgánů státní správy k ochraně obyvatelstva a jako takový je příjem osvobozen od daně z příjmu fyzických osob,“vysvětluje Jana Heranová, daňová poradkyně ze společnosti BDO. Doplňuje, že stejný režim platí i pro ošetřovné pro OSVČ z dotačního programu ministerstva průmyslu a obchodu.

A jelikož nejde o zdanitelné příjmy OSVČ, nepodléhají ani povinným odvodům na sociální a zdravotní pojištění.