Bude v Česku více učitelů?
Vyšší učitelské platy a možnost začít učit pro odborníky z praxe by mohly zvýšit zájem o práci ve školství
Sehnat učitele představuje už delší dobu pro řadu škol velký problém. Když se ministerstvo před dvěma lety zeptalo na školách, kolik jim chybí učitelů a jak to vidí do budoucna, odpověď nebyla vůbec optimistická. Ředitelé tou dobou potřebovali naplnit zhruba šest tisíc učitelských míst a fronty zájemců jim přede dveřmi nestály. Vzhledem ke stárnoucím sborovnám (českému učiteli je v průměru přes 47 let, na středních školách přes padesát) ani neviděli žádné světlo na konci tunelu.
Čtyři roky poté je situace jiná. Učitelé dostali výrazně přidáno. Tabulkový plat učitele by se měl podle ministerstva školství mezi rokem 2017 a 2021 zvýšit o 42 % a přibýt má i peněz na osobní ohodnocení. Sněmovna zároveň před pár týdny schválila novelu zákona o pedagogických pracovnících, která (pokud ji posvětí i Senát a podepíše prezident) zaručí učitelům každý rok automatické dorovnávání platu tak, aby byl minimálně na úrovni 130 % průměru v Česku. Stejný zákon zároveň nově nastavuje pravidla pro vysokoškoláky z jiných oborů, kteří by chtěli změnit profesi a začít učit.
„Určité náznaky obratu k lepšímu už vidím,“říká Michal Černý, předseda Asociace ředitelů základních škol a zároveň ředitel školy v Klánovicích na okraji Prahy. On sám má momentálně ve škole dva nadějné uchazeče o učitelské místo, což nebývalo. „Stává se také, že se lidé mě nebo mých kolegů nezávazně ptají, jaké to ve škole je. Mluvím o dospělých lidech, kteří kdysi vystudovali učitelský obor, ale učit nešli, ale i o zájemcích z neučitelských oborů,“dodává Černý. Lákají je vyšší platy, ale v učitelském povolání podle něj v dnešní době vidí také jistotu práce, která se v řadě jiných oborů vytrácí. Jestli to bude stačit k tomu, aby české školství zaplnilo mezery, to si ale odhadnout netroufá.
Nad českým průměrem, ale oproti světu málo
V roce 2017 Pedagogická fakulta UK mezi zájemci o studium zjišťovala, kolik jich chce skutečně učit. Byla to jen polovina. Jako důvod nejčastěji uváděli právě vyhlídky na nízký plat. Z těch, kdo pedagogickou fakultu absolvovali, jich do školy v té době mířilo zhruba 40 % , řada z nich navíc po pár letech profesi opustila. Nejen kvůli platům, ty ale v tomto exodu hrály důležitou roli.
Mizerně s platy na tom byli čeští učitelé ještě v roce 2018. Se zhruba 35 tisíci na výplatní pásce si přišli na 64 % průměrného platu českého vysokoškoláka, což bylo opět nejméně ze všech zemí OECD. Od té doby však učitelské platy každým rokem poskočily nahoru (v roce 2019 činily v průměru cca 40 tisíc). V době hospodářského růstu se přidávalo i jinde, ale přece jen ne tak rychle. „Tempa růstu učitelských platů v roce 2019 výrazně převyšovala tempa u vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců veřejného sektoru a velmi výrazně sektoru podnikatelského,“uvádí Daniel Münich a Vladimír Smolka ve studii věnované učitelským platům, kterou loni vydal think-tank IDEA.
Ve srovnání s kolegy z jiných evropských zemí, kde si učitel vydělá okolo 90 % průměrného příjmu vysokoškoláka, na tom sice čeští učitelé v roce 2019 se 69 % byli stále špatně, ale to platilo zejména o Praze a Středočeském kraji. V regionech s nižšími průměrnými výplatami se začali k této hranici přibližovat.
V roce 2020 pak učitelské platy znovu o něco narostly – průměrný plat učitele se podle odhadu odborníků přehoupl přes 41 tisíc korun (přesná čísla za minulý rok budou známá až na přelomu března a dubna).
Od letošního ledna se tarifní platy pedagogů zvednou o 4 % a další peníze navíc by učitelé měli dostat v odměnách a osobních příplatcích (viz tabulka platů na stránce dole). Kontinuita navyšování platů tak zatím nebyla narušena a zdá se, že to přináší první výsledky. „Určitá postupná proměna se projevuje například ve zvyšování podílu pedagogů s kratší praxí,“říká náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. Podíl začínajících pedagogů s praxí do dvou let se podle dat České školní inspekce zvýšil z 6,6 % ve školním roce 2018/19 na 7,3 % v roce 2019/2020. Zda to ale bude stačit na pokrytí nedostatku učitelů, lze jen spekulovat.
Přihlášek pomalu přibývá Opatrné náznaky pozitivního trendu přicházejí také z pedagogických fakult. V posledních letech zaznamenávají prakticky na všech mírný nárůst v počtu přihlášek k přijímacím zkouškám. Zatímco v roce 2018 si přihlášku podle statistik ministerstva školství podalo 29 tisíc zájemců o studium, v roce 2020 jich bylo bezmála 32 tisíc. „Navzdory situaci v populačním ročníku počet přihlášek setrvale roste od roku 2016 a podle průběžných výsledků to vypadá, že poměrně výrazný nárůst můžeme čekat i letos,“potvrzuje tiskový mluvčí Masarykovy univerzity v Brně Pavel Žára. Spíš než měnícím se podmínkám ve školství to ale zatím připisuje změnám ve vzdělávání budoucích učitelů, ke kterým v Brně přistoupili.
Více přihlášek neznamená automaticky více budoucích učitelů, kapacita škol zůstává víceméně stejná. „Tyto fakulty si ale vybírají z většího počtu kvalitnější studenty,“míní tisková mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. Díky vyšším platům je podle ní také vyšší šance, že po studiu do škol skutečně nastoupí.
Pohled studentů na učitelské platy ukazuje pravidelné dotazníkové šetření, které vyplňují budoucí vysokoškoláci skládající Národní srovnávací zkoušky. Vloni se ho účastnilo zhruba 1300 respondentů. „Spíš než nízké platy odrazuje případné uchazeče o studium na pedagogických fakultách podoba práce učitele nebo nízká prestiž těchto fakult,“říká Bohuslav Bohuněk ze společnosti Scio, která připravuje přijímací testy pro vysoké školy. Určitá jasná očekávání, co se nástupního platu týče, ale studenti mají. „Z dotazníku vyplynulo, že pokud by činil 35 tisíc korun, tak by tuto sumu jako nedostatečnou vnímala skoro polovina dotázaných,“dodává Bohuněk.
Pavel Žára ale upozorňuje, že nejde jen o platy. Do učitelských profesí nastupuje po ukončení studia zhruba 80 % absolventů brněnské pedagogické fakulty. Ovšem řada z nich tento obor záhy opustí: „Naše výzkumy ukazují, že problém není ani tak v množství absolventů, kteří skutečně začnou učit, ale spíše v nedostatečné podpoře začínajících učitelů. Po nástupu do učitelské profese jich totiž do tří let přibližně jedna třetina ukončí pracovní poměr a změní kariéru,“říká Žára. Lepší finanční ohodnocení tedy může pomoci, ale ne na sto procent.
Potíže s odcházejícími učiteli ovšem neřeší jen Česko. Podle mezinárodního šetření TALIS v roce 2018 uvažovalo o odchodu ze školy v následujících pěti letech 24 % českých učitelů a průměr v zemích OECD, které v té době učitele platily lépe, byl 25 %. Problémy, které pedagogy ze škol vyhánějí, jsou podobné: vedle nízkých platů k nim patří například administrativní zátěž nebo už zmíněná malá podpora začínajících učitelů.
Odborníci do škol
Novou učitelskou krev nehledá ministerstvo školství jen mezi čerstvými absolventy vysokých škol. V té samé novele zákona, která učitelům garantuje 130 % průměrného výdělku v zemi, také nastavuje pravidla, za kterých se absolventi neučitelských magisterských oborů mohou stát učiteli. V ideálním případě by tak například absolvent matematicko-fyzikální fakulty mohl začít učit matematiku a přitom si doplňovat pedagogické vzdělání. Zda takový člověk dostane práci ve škole, nebo ne, by mělo být na řediteli. „Žádný odhad, kolik by na základě nového zákona mohlo přibýt učitelů, nemáme. Rozhodnutí o využití nové možnosti bude záležet na řediteli školy,“říká Aneta Lednová z MŠMT.
Vyšší platy by také do škol měly vrátit absolventy pedagogických oborů, kteří nikdy učit nezačali nebo učili jen krátce. „I na ně se díváme jako na čerstvé absolventy, musí se všechno naučit,“říká ředitel Michal Černý. On osobně se zaměstnávání neučitelů nebojí, má s ním už nyní dost zkušeností. Praha spolu se Středočeským, Ústeckým a Karlovarským krajem patří k regionům, kde kvalifikovaní učitelé chybí nejvíc. „Zaměstnali jsme i několik lidí z vysokých manažerských postů, kteří například mají malé děti a potřebovali trochu zvolnit. K dětem přistupují jiným způsobem, takovým dospělejším, což má své plusy i minusy. V některých věcech narazí, ale bývají flexibilní, to je jim společné, dokážou se přizpůsobit,“vysvětluje ředitel klánovické základky a dodává, že si cení i toho, že mu nabízejí pohled zvenčí.
Jak dlouho trvá, než pozná, zda má před sebou adepta na dobrého učitele? „U některých po pěti minutách vím, že je ve škole nechci. Jinak máme tříměsíční výpovědní lhůtu a s novým zaměstnancem uzavírám smlouvu na rok, abych měl dost času na rozhodnutí. Tři měsíce často nestačí,“říká Černý.
Jestli se ale tito lidé v nové profesi nakonec osvědčí, bude záležet i na tom, jak se je podaří dovzdělat. Matouš Bořkovec se s nimi potkává v dvouletém programu Učitel naživo, který ve spolupráci s pardubickou univerzitou absolventy neučitelských oborů na takovou změnu kariéry připravuje. „Kdybych měl charakterizovat, kdo se k nám hlásí, jsou to lidé od 25 let výše, měli jsme tu i studenty přes 40. Mají společné to, že považují učitelskou práci za smysluplnou, hodně jich má praxi v práci s dětmi, například ve skautu, nebo už alespoň zčásti učí, nemají ale kvalifikaci,“popisuje studenty programu Bořkovec. Že chce stát tyto lidi ve změně kariéry podpořit a dát mu pravidla, považuje za krok správným směrem. „Motivace lidí se v průběhu života mění. Horší je současný stav, kdy v řadě krajů učí hodně lidí na výjimku a k doplnění pedagogického vzdělání je nic netlačí,“dodává.
Proč pedagogové odcházejí ze škol? Kvůli nízkým platům, ale i administrativní zátěži nebo malé podpoře začínajících učitelů.