K obnovení íránské dohody je stále daleko
Uplynulý víkend prokázal, že uvolnění vztahů s Íránem, ke kterému se zavázala administrativa amerického prezidenta Joea Bidena, bude v praxi mnohem složitější než na papíře. Írán odmítá nadále dodržovat dodatečný protokol takzvané jaderné dohody, jenž umožňoval Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (IAEA) vykonávat bleskové inspekce jeho jaderných provozů. Dohodu v roce 2015 společně s Francií, Británií, Ruskem, Čínou a Německem podepsala administrativa prezidenta Baracka Obamy a za americkou stranu ji v roce 2018 vypověděl jeho nástupce Donald Trump.
Íránští lídři se zároveň nijak netají svými jadernými možnostmi. Tamní nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chameneí sice v pondělí zdůraznil, že Teherán nikdy neusiloval o jadernou zbraň, pokud by ji však chtěl, nikdo mu v tom nemůže zabránit. Jeho země prý bude moci v budoucnu obohacovat uran až o 60 procent, pokud to bude zapotřebí.
Již v lednu Teherán oznámil, že ve svém jaderném závodě Fordo začal s obohacováním uranu na 20 procent, čehož dosahoval před podepsáním dohody z roku 2015.
Pro jaderné elektrárny se uran obohacuje v jednotkách procent, pro výrobu zbraně hromadného ničení je třeba obohacení na více než 85 procent.
Asertivní postup Íránu v praxi značně komplikuje americkou pozici. Bidenova administrativa sice minulý týden signalizovala, že je ochotna jednat, bude-li pozvána zpět k jednacímu stolu, zároveň však zdůraznila, že se tak nemůže stát dřív, než perská velmoc začne plně dodržovat ujednání z roku 2015.
Teherán ale tvrdí, že o tom nemůže být ani řeč dřív, než USA zruší sankce, které na íránskou ekonomiku uvalily v roce 2018. Výsledkem je diplomatická hra na kočku a na myš, která uvolnění napětí v nejbližší době rozhodně nevěstí.
Domácí komplikace
Na íránské straně je největší překážkou ve sbližování domácí politická scéna. Zatímco vláda prezidenta Hasana Rúháního by snad byla svolná ke kompromisu, parlament trvá na konfrontační pozici. Někteří zákonodárci, kteří se s vládou simultánně přou kvůli opožděnému schválení rozpočtového zákona, dokonce pohrozili postavením prezidenta před soud. Informoval o tom server Al Jazeera.
Zpátky se nedrželo ani vlivné sdružení expertů, mezi jehož pravomoci patří mimo jiné volba íránského nejvyššího vůdce. „Globální arogance (termín íránských politiků pro Spojené státy – pozn. red.) si musí uvědomit, že návrat či nenávrat USA (k jaderné dohodě) nebude mít jakýkoli vliv na odpor ctihodného íránského lidu,“uvádí se v jejich prohlášení.
Pro Joea Bidena je postup ve věci Íránu rovněž politicky choulostivý. Jadernou dohodu uzavřenou Obamovou administrativou, jejíž byl současný prezident součástí, ostře kritizoval nejen Donald Trump, ale prakticky celá Republikánská strana, a dokonce i mnozí demokrati. Během prezidentské kampaně v roce 2020 se od ní distancovalo hned několik kandidátů z Bidenovy strany, mezi jinými vlivní senátoři Cory Booker a Amy Klobucharová. Pokud chce Biden dohodu s Íránem prodat jako politický úspěch, musí na Teheránu dosáhnout značných ústupků, což se však v současnosti zdá krajně nepravděpodobné.
Írán znemožnil Mezinárodní agentuře pro atomovou energii inspekci svých jaderných zařízení. Dodržováním sjednaných omezení z roku 2015 přitom americký prezident Joe Biden podmínil návrat Spojených států k jednacímu stolu.