„Blíží se pekelné dny“
Premiér Andrej Babiš varoval před pohromou v zahlcených nemocnicích. Vláda do pozdních hodin jednala o tvrdých opatřeních
Po roce života s covidem je Česko nejzdrcenější v Evropě a třetí nejzasaženější – přepočteno na obyvatele – v rámci světa. Vláda proto sněmovnu požádá o protažení nouzového stavu do konce března a podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zpřísní nynější opatření.
„Vím, že jsou lidé frustrovaní, ale nemá to jiné řešení. Čekají nás skutečně pekelné dny z hlediska zdravotnictví,“zdůvodnil premiér. Za dveřmi je takřka úplné zastavení života. Babiš nechtěl být konkrétní, řekl jen, že to „bude něco a` la první vlna.“
Vicepremiér
Jan Hamáček (ČSSD) naznačil víc, když vysvětloval, proč na příští dny nestačí pandemický zákon – neumožňuje redukovat volný pohyb či zavřít obchody. „Epidemie na současná opatření nereaguje, jediná další cesta je snížit mobilitu,“uvedl.
Dnes ráno má vláda sněmovně předložit seznam, co chce zpřísnit a zavést s podrobným zdůvodněním, jaký efekt to má přinést. „Pak by o žádosti o nouzovém stavu měla v pátek jednat sněmovna,“uvedl po jednání opozice s premiérem šéf Pirátů Ivan Bartoš. Slib schválení vláda nedostala.
Na schůzku s opozicí měla přichystaný soupis toho, co chce od víkendu zavádět. Asi sedm opatření se shoduje s tím, co už platí, zmínil Bartoš. Proto podle něj nemají potenciál vývoj zásadně zvrátit. „Musí přibýt podpora pro lidi v karanténě, aby si nemuseli vybírat, jestli zaplatí nájem, nebo někoho nakazí. A klíčové je testování ve firmách,“dodal šéf Pirátů.
Bonus k nemocenské pro lidi v izolaci či karanténě prochází parlamentem, cizeluje se zjišťování covidu ve velkých firmách. Vláda podniky motivuje tím, že sleví 60 korun ze zdravotních odvodů na testovaného, a to až čtyřikrát do měsíce. Bonus bude od 1. března náležet firmám i živnostníkům.
Babiš po opozici jednal také s tripartitou a s Národní ekonomickou radou vlády, poté se sešel kabinet. Kompletní výsledek vlády nebyl do uzávěrky LN známý.
Část epidemiologů volá po tvrdém lockdownu, včetně průmyslové výroby, na dva až tři týdny. To se tu zatím nestalo, na jaře část fabrik zavřela, ale bylo to jejich rozhodnutí, ne befel. Zaměstnavatelé i vláda se tomu brání, hlavně kvůli ekonomickým následkům. Argumentuje
se i tím, že za příklad dávaný Izrael výrobu nepřerušil.
Ekonom Filip Pertold ale upozornil, že v Izraeli je násobně víc lidí ve službách, méně v průmyslu. „U nich stačí zavřít služby a omezit pohyb, u nás ne,“zdůraznil.
Mezi návrhy, co by mělo přibýt nově, se přes den objevovalo například zavření školek a prvních a druhých tříd základek. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) byl proti, kdyby měl průmysl fungovat dál. Hovořilo se také o zrušení zbytných výjimek u prodeje, zbylo by jen to základní, a omezení perimetru, kam se smí člověk od domu vydat.
Režim podle jarního vzoru by uplatňoval následující triádu: do práce, nakoupit, domů. Nakoupení by se týkalo jídla, hygienických potřeb, zastávky v lékárně nebo na pumpě. Střelivo, květiny nebo dětská obuv by musely na pár týdnů počkat. Kdyby zůstala logika z loňského lockdownu, výjimku ze zákazu volného popocházení po ulicích by měly zdravotní vycházky v přírodě či parku, aby izolovaným lidem tolik neměkly svaly ani mozky.
Už z toho plyne, že většinu množiny opatření by představovalo to, co už platí. Vědci nebo experti, kteří se zastávají totální dočasné uzávěry, mají za to, že to nepomůže, protože se vyčerpal potenciál následování: kdo je ochotný, ten už se omezením řídí, kdo není, nezačne s tím „jen“proto, že se nemocnice hroutí.
Na ulicích holé tváře
Vidět je to třeba na Sokolovsku, odkud se pacienti vozí přes celou republiku, tamní špitály se o ně již nezvládají postarat. Více než týden leží na okrese uzávěra, ale na ulicích to moc poznat není. Pořád po nich proudí část obyvatel bez zakrytých dýchadel a pořád jim to prochází, protože policie to buď neřeší vůbec nebo domluvou. Případů tam zatím neubývá, naopak lékaři bojují s přidanými komplikacemi, kdy řada pacientů léčených s těžkým průběhem covidu utrpí následně mozkovou mrtvici.
I proto, jak ostatně sám Hamáček
uvedl, že se nynější sada opatření míjí účinkem – jen hladinu nákazy udržuje, ale nesnižuje – chce opozice vidět podkladové analýzy, jaký efekt mají další restrikce a nařízení přinést.
A taky u jaké mety půjde říci, že svou misi splnily. Babiš třeba řekl, že Češi budou muset vydržet, dokud nebude dostatečně velký díl národa naočkovaný. Epidemiologové ale jako bezpečnou mez stanovují 60 procent, republika je aktuálně na hodnotě něco málo přes dvě procenta, a určitě nelze držet přidušený život v intenzivní míře, dokud se nedosáhne oněch šesti lidí z deseti, co mají vakcínu. Na tom by zahynula i státní kasa.
Vláda se brání, i kvůli silnému odporu zaměstnavatelů, aby dekl padl na výrobní podniky, zdravotničtí odborníci ale míní, že bez toho se zemi nedostane dostatečně razantní a účinné léčby. Celkový výhled na rozvolnění se nedůsledným přešlapováním dle nich pouze o měsíce oddálí.
„Je nutné, aby opatření kromě kontaktů v rámci rodin redukovala i pracovní kontakty. Alternativou je epidemiologická bezrizikovost práce, kterou lze zajistit povinným testováním a nošením respirátorů. Potenciál další redukce kontaktů ve volnočasové oblasti je proti té pracovní velice omezený a ze značné míry již vyčerpán,“prohlásili vědci sdružení v Centru pro modelování biologických a společenských procesů, za nímž stojí René Levínský.
Podle expertů nezbývá než bolestivě říznout do živého: zavřít podniky i kanceláře, průmysl omezit na nezbytné minimum, nechat v běhu v podstatě jen kritickou infrastrukturu. „Omezíme raději na několik týdnů provoz výrobních podniků, nebo budeme v přímém přenosu sledovat, jak přetékají nemocnice se všemi důsledky, které to nese?“apelují.
K ráznému a rychlému zákroku na místo drolivého, postupného přidělávání dírek na pásku se přiklání také Petr Smejkal, epidemiolog z IKEM, který nově zaujal místo v Radě vlády pro zdravotní rizika. Buď to, nebo opravdu účinné vymáhání restrikcí. Míní, že většinu, která se snaží strpět nařízení, aby nezkolaboval zdravotnický systém, demoralizuje, když vidí, že těm, kdo na všechno kašlou, to v klidu prochází.
Hamáček se snažil do zákona prosadit přísnější pokuty pro ty, kdo vědomě a opakovaně riskují svoje i cizí zdraví tím, že na protiepidemické regule nedbají. Narazil v Senátu, členové horní komory se ve své většině domnívají, že vláda má přidat na odškodněních, nikoli na trestech.
„Stát musí mít autoritu, aby restrikce vymáhal, ale byl jsem s tím opakovaně odmítnut. Pokusím se opět přesvědčit kolegy ve sněmovně, že je to potřeba,“řekl včera ministr vnitra.
Podle původní dohody opozice s vládou se měla od neděle republika řídit pandemickým zákonem, nouzový stav by pominul. Žezlo by si převzal ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) a vydával svá nařízení. V režimu pandemické pohotovosti ale nedosáhne všude, nebylo by možné regulovat volný pohyb, zavřít zcela obchody nebo provozovny služeb. Opozici nenadálý požadavek na další nouzový stav poněkud otrávil, protože ještě předevčírem ji Blatný ujistil, že to nebude třeba – že vláda má nástrojů na zdolání krize dost i tak.