Výhody očkování chudé nelákají

Lidé s vyšším vzděláním a vyššími příjmy mají větší profit z vakcinace – častěji cestují či chodí do divadel.

Počet lidí, kteří mají zájem se nechat naočkovat proti covidu, se od začátku roku zvýšil o deset procent: šest Čechů z deseti je pro vakcinaci. Detailnější pohled na data ukazuje, že ochota přibývá nerovnoměrně. Ke zvýšení přispěli především starší, vzdělanější respondenti s vyššími příjmy. Naopak mladší lidé do 54 let s nižším vzděláním či z menších obcí a nízkopříjmoví oproti podzimu zájem spíše ztrácejí. Čerstvá čísla z kontinuálního výzkumu Daniela Prokopa Život během pandemie odhalují, že výše příjmu je důležitou proměnnou v přístupu k vakcinaci. Oproti září se poměrně dramaticky snížil zájem o očkování zdarma u lidí žijících v chudobě.

Ve prospěch vakcíny se vyslovilo 67 procent Čechů s nadstandardními příjmy, a dokonce 76 procent s vysokými. V domácnostech žijících pod hranicí chudoby je situace opačná – 40 procent očkování odmítá a 23 procent je nerozhodných.

Jednou z možných příčin je podle Prokopa snížení důvěry ve schopnost vlády řešit epidemii a ekonomické dopady s ní spojené. S tím souhlasí i sociolog Petr Fučík z Fakulty sociálních studií při Masarykově univerzitě, podle kterého odcizení od sociálního řádu a nedůvěra v instituce může být vysvětlením neblahého jevu. „Toto odcizení se častěji týká lidí na znevýhodněných společenských pozicích a posiluje konstrukci reality ve smyslu velmi kritického přístupu,“sdělil LN Fučík.

Dalším důvodem může být podle autora výzkumu poměr nákladů a výnosů očkování. „Očkování je sice zdarma, ale je tam určitý náklad ve smyslu na místo dojet a podobně,“řekl LN Prokop. Výnosem očkování je vedle zdravotních výhod například snadnější přístup k cestování či zábavě, což však nevyužije každý. „Třeba samoživitelka z malého města nebude mít takový výnos, co se týče cestování a přístupu k aktivitám, ale bude mít starosti s tím pro očkování dojet,“vysvětluje. Snazší

Denní nárůst počtu osob s prokázaným onemocněním

Vykázaná očkování v jednotlivých krajích dovolená u moře nebo návštěva divadla není pro nízkopříjmové jedince motivací, protože si tyto aktivity musí odpírat covid necovid.

Pracovníci neziskových organizací, kteří s těmito klienty pracují, mají i další hypotézy. „Lidé z nízkopříjmových domácností některé věci řeší ‚tady a teď‘. Někteří z nich nemají vhled do toho, jak je situace vážná, že i oni mohou onemocnět a podobně. Často neřeší věci, které se mohou stát, jelikož mají jiné starosti,“domnívá se Jan František Krupa, národní ředitel sociálních služeb Armády spásy.

Koordinátorka zdravotních aktivit Charity Ludmila Kučerová vidí zase za poklesem zájmu i medializování některých komplikací po očkování. I krátkodobé zhoršení zdravotního stavu by podle Kučerové přivedlo člověka s nízkým příjmem na dlažbu. Autor průzkumu potvrzuje, že propad zájmu o očkování v době mezi loňským zářím a prosincem byl daný právě nárůstem obav z nežádoucích účinků. Důraz proto klade na důkladnou osvětovou kampaň. Lidé žijící pod hranicí chudoby mohou podle Prokopa více podléhat informačním zdrojům, které těží z nedůvěry v odborníky a vládu, nemají se s kým relevantním poradit, mají horší přístup nebo vztah k lékařům. Odrazovat může i samotná registrace, která vyžaduje jistou úroveň digitální gramotnosti.

Nejdůležitější je kontaktní přístup, například přes praktiky nebo jiný blízký bod. „Je potřeba, aby těmto lidem možnost vakcinace někdo aktivně nabízel,“myslí si.

Nejlepší reklamou je osobní doporučení, to hodně pomáhá v seniorské populaci. Každý zná někoho, kdo už na očkování byl, povětšinou se lidé nesetkávají s vážnými negativními následky, mohou sdílet své zkušenosti, že očkování nakonec bylo poměrně jednoduché zařídit a podobně. „Pokud se mezi seniory šíří šeptanda, získá sdělení dostatečnou dynamiku, ale je otázka, zda se rozšíří i do ostatních skupin, kde osobní prospěch z očkování není tak velký,“uzavírá Prokop s tím, že vhodně cílená kampaň bude potřeba. Jinak Češi mohou nabýt dojmu, že je situace v pořádku v momentě, kdy se podá vakcína sedmdesáti procent lidí nad 60 let. Pak může dojít ke zpomalování ochoty lidí se očkovat a impuls bude potřeba.

vykázaná očkování celkem nakažených celkem obětí vykázaná očkování celkem celkem vyléčených hospitalizovaní ukonč. očkování reprodukční číslo r ukonč. očkování celkem