Itálie už nechce „zaostávat“
Ještě nikdy nezískaly eurounijní státy tak velkou jednorázovou finanční injekci, jaká se chystá v rámci tzv. fondu obnovy EU (NGEU – Next Generation EU). A na největší díl peněz, v úhrnu asi 220 miliard eur (v přepočtu 5,7 bilionu korun), bude mít nárok jako jedna z koronavirem nejpostiženějších zemí právě Itálie.
Všechny členské země Evropské unie musí doručit podrobný plán na použití svého dílu finančních prostředků Evropské komisi (EK) do tohoto pátku. Italská vláda jej zveřejnila o víkendu, o věci budou během týdne ještě diskutovat poslanci.
K tomu, aby země na Apeninském poloostrově využila obrovský balík peněz užitečně, existují výjimečně dobré podmínky: v čele italské vlády stojí od února respektovaný ekonom Mario Draghi, někdejší prezident Evropské centrální banky a muž vynikajících kontaktů v evropských institucích. Draghiho vláda má také, alespoň zatím, podporu napříč téměř celým politickým spektrem.
Ani za této situace však nešel celý proces úplně hladce, některé položky prvotního hrubého italského návrhu EK odmítla. Šlo například o příliš vysoký podíl „betonové“infrastruktury, jako je stavba dálnic. Prioritní oblasti pro čerpání peněz z NGEU jsou přitom jasně stanovené a jsou jimi přechod k „zelené“ekonomice, digitalizace a modernizace (včetně inovací a posílení výzkumné základny).
Mladí budou učit seniory Draghiho vláda na výtky z Bruselu reagovala promptně a premiér konzultoval úpravy přímo s předsedkyní EK Ursulou von der Leyenovou. Aktuální verze plánu cituje i detaily: Italové hodlají peníze využít například na zřízení „digitálních hotspotů“, v nichž by mladí lidé učili seniory ovládat informační technologie, či na konkrétní vylepšení odolnosti staveb v oblastech často postihovaných zemětřeseními.
Podle předpokladů Draghiho týmu by měl Fond obnovy pomoci italské ekonomice do roku 2026, kdy program skončí, navýšením hrubého domácího produktu o 3,6 procenta.
Italská vláda v souvislosti s čerpáním peněz z NGEU zveřejnila nezvykle otevřenou důvodovou zprávu, v níž pojmenovává hlavní slabiny italského hospodářství, sociálního systému i veřejné správy. Nechybí srovnání s jinými evropskými zeměmi, což pro Italy nepřináší právě povzbudivé čtení.
„Koronavirová krize zasáhla naši zemi v situaci, kdy jsme již vleklou krizí procházeli – krizí ekonomickou, sociální i environmentální,“ píše se v dokumentu, pod nímž je podepsán sám Draghi. Dále se ve zprávě mj. na konkrétních číslech uvádí, jak Itálie dlouhá léta zaostává za jinými eurounijními zeměmi co do růstu hrubého domácího produktu, produktivity práce či investiční aktivity – místy jde o hrozivá čísla. Tzv. italský ekonomický zázrak z doby po 2. světové válce se v dokumentu cituje jako model, ke kterému by se země (i s pomocí evropských peněz) nyní chtěla vrátit.
Řím zveřejnil detaily, jak hodlá využít miliardy z tzv. koronavirového fondu EU na obnovu ekonomiky po pandemii. Většina peněz má jít na zelené projekty a digitalizaci, ale i do modernizace zaostalé veřejné správy.
Pomoc italskému jihu
Draghi nešetří ani státní aparát, podle důvodové zprávy je většina italských úředníků včetně soudců „neschopná flexibility a nikdy se nesetkala s efektivním řešením problémů na dálku“. A jako téměř tragická se ve zprávě vykresluje situace na zaostalém italském jihu (Mezzogiorno). Do této oblasti by mělo směřovat 40 procent z italského podílu na NGEU.
Kolik času bude ovšem Draghi a jeho tým na management obrovského balíku evropských peněz mít, není jisté. Poválečná matematika nekonečného střídání kabinetů v Itálii je totiž neúprosná: jedna vládní sestava vydrží u moci v průměru jen 14 měsíců.