Palestinci k volbám zatím nepůjdou
Po dlouhých 15 letech měly na Palestinci spravovaných územích na Blízkém východě proběhnout regulérní parlamentní volby. Teď už je ale jasné, že 22. května – což bylo původně stanovené datum – hlasování neproběhne.
„S ohledem na složitou situaci jsme se rozhodli volby posunout... V otázce Jeruzaléma nejsou možné žádné kompromisy a našim lidem, kteří tam žijí, musí být umožněn výkon základních demokratických práv,“oznámil koncem minulého týdne Mahmúd Abbás, prezident Palestiny a předseda vládní strany Fatáh.
Spor o Východní Jeruzalém Abbásova slova dokumentují hlavní spor, který se ohledně hlasování vede: palestinské úřady totiž trvají na tom, aby mohli volit také Palestinci žijící ve východní části Jeruzaléma. Izraelské úřady, které de facto Východní Jeruzalém ovládají, odmítly potvrdit, že hlasování umožní – současně je však výslovně nezakázaly.
Dospělých Palestinců, kteří by mohli volit, žije ve Východním Jeruzalémě asi 150 tisíc. O citlivou věc jde proto, že Palestinci počítají po definitivním uspořádání vztahů s Izraelem s Východním Jeruzalémem jako s metropolí svého státu. Naproti tomu Izrael považuje (v rozporu s mezinárodním právem a rezolucemi OSN) celý Jeruzalém včetně jeho východní části za své „jediné a nedělitelné hlavní město“.
Palestinci se ve sporu odvolávají na tzv. mírové dohody z Osla, podepsané v 90. letech 20. století mezi vládou Izraele a Organizací pro osvobození Palestiny. Podle nich mají izraelské úřady mj. umožnit Palestincům volit na poštovních úřadech v Jeruzalémě.
Izraelský ministr obrany Benjamin Ganc sice před několika dny prohlásil, že „Izrael se nebude vměšovat do politické soutěže mezi Palestinci“, dodal však, že pro jeho zemi je nemožná „jakákoli spolupráce s Hamásem, který představuje teroristickou organizaci“. Hamás přitom své kandidáty do (mezitím zrušených) voleb postavil.
Přístup Izraele k palestinským volbám ve Východním Jeruzalémě dokumentuje i fakt, že v dubnu úřady židovského státu při volební agitaci krátce zadržely několik předních činitelů Fatáhu.
Podle Abbásových kritiků palestinský prezident odkladem voleb pouze zneužívá nedohody s Židy ohledně Východního Jeruzaléma
k tomu, aby se déle udržel u moci.
Rozpolcený Fatáh
V jeho straně Fatáh se totiž v poslední době objevily spory mezi soupeřícími frakcemi, z nichž některé hodlaly do voleb postavit vlastní kandidátky proti Abbásovi – není tedy jisté, že prezident by si i nadále udržel takový vliv, jako má nyní. Jedním z Abbásových rivalů je Násir Kidva, synovec bývalého ikonického lídra Palestinců Jásira Arafáta.
Abbás je prezidentem Palestiny již od roku 2005, do čela Fatáhu se postavil o čtyři roky později. V posledních řádných palestinských volbách, které se konaly v lednu 2006, však získal nejvíce hlasů radikální Hamás (tehdy se volilo i ve Východním Jeruzalémě). Hamás je od roku 2007 faktickým pánem nad Gazou, hustě osídlenou palestinskou enklávou na břehu Středozemního moře.
Palestinu jako samostatný stát zatím uznalo asi 70 procent zemí světa včetně Česka, nikoli však většina států západní Evropy či USA. Palestinskou státnost neuznává ani Izrael, kterému názorové rozpory mezi palestinskými frakcemi vyhovují – v situaci, kdy se poslední pravicové vlády pod vedením premiéra Benjamina Netanjahua v řešení izraelsko-palestinského sporu odklonily od původně proklamovaného „dvoustátního řešení“, tedy včetně samostatné a Izraelem uznané Palestiny.