„Trump v sukni“kráčí za vítězstvím
„Svoboda nebo komunismus“či „Volba mezi demokracií a fašismem“. Nekompromisní hesla připomínající dobu španělské občanské války na sklonku 30. let 20. století, stejně jako četné výhrůžky smrtí adresované jednotlivým kandidátům rámovaly kampaň před regionálními volbami ve správní oblasti Madridu.
Hlasování proběhlo včera a konečné výsledky nebyly do uzávěrky LN známé. První odhady však naznačovaly, že se 40 procenty hlasů zvítězila pravicová Lidová strana (PP) v čele s aktuálně sloužící prezidentkou regionální madridské vlády Isabel Díaz Ayusovou. Na tom by nebylo nic zvláštního – PP v madridských volbách vítězí pravidelně a její zástupci vládnou v madridské oblasti nepřetržitě více než čtvrtstoletí. Dynamiku však tomuto hlasování dodala končící zdravotnická krize. Do té míry, že deník El País včera napsal: „Tyto volby do značné míry naznačí politické směřování Španělska do dalších let.“
Madrid proti Madridu
Emoce kolem voleb v Madridu posílily vleklé spory o způsob boje proti covidové infekci mezi španělskou centrální vládou (kterou tvoří levicová koalice s rozhodujícím podílem Španělské socialistické dělnické strany, PSOE) a pravicovou regionální madridskou vládou.
Regionální prezidentka Ayusová, které často přezdívají „Trump v sukni“, několikrát odmítla přísnější opatření proti šíření koronaviru a v Madridu tak po řadu měsíců platily mírnější restrikce než v ostatních částech Španělska. V době největší zdravotnické krize madridská regionální vláda mj. odmítala uzavřít hranice města s okolními regiony.
Po většinu doby, kdy na Pyrenejském poloostrově infekce zle řádila, byly v Madridu alespoň částečně otevřené obchody, restaurace i bary. To pomohlo snížit ekonomické ztráty, mírné zákazy si však podle všeho vybraly vysokou daň: počet infikovaných i mrtvých byl v Madridu mnohem vyšší než jinde v zemi. A při pohledu na veřejné kluziště, přeměněné na vrcholu epidemie v improvizovanou márnici, zamrazilo i otrlého.
Tomu všemu mohl španělský socialistický premiér Pedro Sánchez
každodenně se skřípěním zubů jen přihlížet. Jeho oficiální rezidence, palác Moncloa, totiž stojí na okraji Madridu.
Přesto se zdá, že poněkud hazardní cestu, na kterou se Ayusová za koronakrize vydala, obyvatelé přijali poměrně příznivě. Nejde jen o voličské preference, ale i o symboly. Firma Pizzart, řetězec rychlého občerstvení v metropoli, přidala do své nabídky exkluzivní pizzu s názvem „Madonna Ayuso“. „Díky ní (Isabel Ayusové – pozn. red.) jsme to celé dokázali přežít,“řekla listu The Local spolumajitelka firmy Marina Padillová. A podobně smýšleli i jiní.
Španělští komentátoři ovšem upozorňovali, že Ayusová, která předčasné volby sama vyvolala, hraje vabank a přes příznivé průzkumy nemá pokračování ve své pozici jisté. Levicové a středové strany sice jednotlivě za PP jasně ztrácely, nicméně společně by se jim mohlo podařit složit většinu. A i podle včerejších exitpollů se zdálo, že PP na většinu nedosáhne.
„Jděte k volbám a postavte se nenávisti a netoleranci, která se na nás valí,“řekl o víkendu ministerský předseda Sánchez na volebním mítinku PSOE v jedné z nejchudších madridských čtvrtí Entrevías. Nejen on si byl vědom toho, že klíčem k úspěchu levice bylo dostat k volebním urnám i ty, kdo obvykle zůstávají doma.
Další levicoví politici mluvili o „boji s nepřáteli demokracie“a je skutečností, že Ayusová jim řadou svých výroků dodala dostatek munice. Podle prezidentky jsou její levicoví oponenti mj. „komunisté, kteří chtějí zničit Španělsko, jak jej známe“; prohlásila též, že „hlavní problém země se jmenuje Sánchez“.
Španělská Lidová strana po četných sporech s levicovou centrální vládou kvůli koronakrizi zřejmě zvítězila v regionálních volbách v Madridu. Na svůj podíl čeká v závětří krajně pravicová strana Vox.
Vábení krajní pravice
Nejvíce je však madridské levici trnem v oku možná povolební spolupráce Ayusové PP s ultrapravicovou stranou Vox. Tato poměrně mladá partaj (založena 2013), jejíž popularita strmě narostla během migrační krize, by dle povolebních odhadů měla dostat asi 12 křesel a tím se pro PP stát žádaným partnerem potřebným k většině.
Vox se k možné spolupráci s lidovci jasně nevyjádřil. Pokud by v Madridu utvořili s Ayusovou koalici, byl by to ve Španělsku historický precedens – od smrti generála Francisca Franca (1975) žádná krajně pravicová strana v žádné vládě, ani regionální, neseděla.
Pro socialisty odhady vychází na 28 mandátů. Další vládní straně Unidos Podemos průzkumy předpovídají 10 až 11 mandátů. Na levici do parlamentu vstoupí i místní strana Más Madrid, která získala až 24 mandátů. Cíle porazit konzervativní blok ale levicové strany podle všech odhadů nedosáhly.