Biden zvýšil kvóty na migraci
Spojené státy přijmou více než čtyřnásobek uprchlíků než za vlády Donalda Trumpa. Prezident Biden svým rozhodnutím ustoupil aktivistům i stranické kritice.
Americký prezident Joe Biden v noci na úterý oznámil, že jeho vláda zvýší roční kvóty na počet přijatých uprchlíků, kterým USA umožní vstoupit do země. Nová vláda totiž po více než tři měsíce ponechala původní velice nízký strop nastavený administrativou Donalda Trumpa, jenž povoloval vstup pouhým 15 tisícům lidí. Nově se Biden zavázal k otevření hranic až pro 62 500 uprchlíků.
Podle Bidena politika předchozí vlády „nereflektovala americké hodnoty“, jelikož Spojené státy vždy „vítaly a podporovaly uprchlíky“. „Je důležité podniknout toto opatření dnes, abychom odstranili jakékoli přetrvávající pochybnosti v myslích uprchlíků z celého světa, kteří tolik trpěli a kteří úzkostlivě čekají na začátek svého nového života,“uvedl Biden. Prezident však ve svém projevu oznámil „smutnou pravdu“, že již nyní si je vědom, že se vládě nepodaří zprocesovat takový počet žádostí o azyl, a tudíž je téměř jisté, že se do USA takto vysoký počet uprchlíků nedostane. Podle Bidena za nedostačujícími kapacitami stojí především některá rozhodnutí předchozí vlády.
Biden se v lednu krátce po svém nástupu do funkce zavázal, že posílí program na přijímání uprchlíků. V dubnu se však rozhodl ponechat nižší limit předchozí vlády, čímž překvapil své spojence a vyvolal kritiku mezi demokratickými zákonodárci a aktivisty za práva uprchlíků. Řada činitelů se přitom shodla, že dubnové rozhodnutí souviselo s obavami ze špatného mediálního obrazu poté, co u americké hranice s Mexikem stoupl počet nově příchozích migrantů. Nynější obrat prezident obhajoval „novými informacemi“od pohraniční stráže.
Nezvládnutá krize
Migrační krize na hranici s Mexikem byla Bidenově administrativě doposud jediným trnem v oku.
Joe Biden si zkraje mandátu vedl v otázce migrace relativně dobře. Zrušil velké množství kritizovaných nařízení vlády Donalda Trumpa, jako byl zákaz přicestování občanům několika muslimských zemí, zavedl ochranu pro děti imigrantů či vydal příkaz, jenž zabránil deportaci imigrantů, kteří sloužili v americké armádě. Na sto dní se pokusil zastavit veškeré deportace, ale toto nařízení zablokoval federální soud v Texasu.
V únoru a březnu, kdy každoročně vzroste počet lidí na hranicích žádajících o azyl, ale Bílý dům podle médií nezvládl na krizi dostatečně reagovat. Podle deníku The Washington Post byla vláda „nepřipravená“a „naprosto selhala“. Bidenova administrativa navíc na rozdíl od Trumpovy nenechávala lidi žádající o azyl za hranicí, ale do vyřešení žádosti jim umožnila pobývat na americké půdě, což dále zvýšilo administrativní zátěž, na kterou systém nebyl připraven.
Kritiku především od republikánů si Biden vysloužil i za to, že na začátku mandátu uvedl, že americká vláda již nebude bránit ve vstupu dětem bez doprovodu. A to spustilo lavinu. Média tehdy psala dokonce o tisících dětí denně. Jen za březen jich bylo podle dat pohraniční stráže na 19 tisíc. Nyní se k hranicím dostává kolem tří set dětí denně.
Vláda si navíc stanovila jako prioritu právě dětskou imigraci a příval nestíhala zprocesovat. Úřady totiž musí nalézt příbuzné těchto dětí v USA, či jim zajistit pěstouny. A zařízení, kde děti pobývají, než se jejich žádost zprocesuje, jsou již měsíce přeplněná.
Problémem pro Bidenovu vládu navíc je, že v otázce migrace musí většina nařízení projít schválením Kongresu, jelikož potřebuje financování. A naráží zde na odpor republikánů, kterým se jeho politika zdá příliš benevolentní, ale i levicového křídla demokratů, kteří vnímají změny jako nedostatečné.
Podle prezidenta Bidena politika předchozí vlády „nereflektovala americké hodnoty“, jelikož USA vždy „vítaly a podporovaly uprchlíky“