Jak Čína cenzuruje své úspěchy
Oscar, Čína, žena, režisér. To jsou čtyři slova, která byla 25. dubna 2021 poprvé v historii pronesena v jedné větě a otevřela novou kapitolu světové kinematografie. Nenápadná pekingská rodačka Chloé Zhao (v české transkripci Čao) je první ženou z Asie, která si odnesla Oscara za nejlepší režii. Nejvyšší ocenění získal i její film Země nomádů (Nomadland).
Země nomádů není líbivý hollywoodský trhák. Je to příběh lidí, kteří se z různých důvodů ocitli na okraji společnosti a zabydleli se tam. Film není ani sžíravá kritická sonda do života lidí, které semlel kapitalistický moloch. Chloé Zhao se velice úspěšně vyhnula všem obvyklým klišé, nic neidealizuje, ani nedramatizuje. Zvláštní kouzlo autenticity je umocněné tím, že kromě herců ve filmu hrají sami sebe i skuteční lidé, kteří jako novodobí nomádi křižují Ameriku ve svých domovech na kolech.
„Být bez domu neznamená být bezdomovec,“říká v jedné chvíli hlavní hrdinka filmu. Pokud se půjdete na film podívat, pak nejlépe na co „největším možném plátně“, jak doporučuje Frances McDormandová, která získala Oscara za hlavní roli nomádky. To proto, abyste si mohli vychutnat nádherné záběry z přírody v Jižní Dakotě, Nebrasce a Arizoně.
Letošní předávání Oscarů bylo zvláštní i tím, že vysílání ceremoniálu bylo v Číně zakázáno. A v Hongkongu zrušeno, poprvé od roku 1969. Prý z komerčních důvodů, prohlásila hongkongská televizní stanice TVB. Zřejmě se pondělní ráno, kdy se předávání Oscarů po desítky let v Hongkongu živě vysílalo, stalo natolik strategickým vysílacím časem, že se tam letos Oscaři prostě nevešli. Ale je také docela dobře možné, že hlavní příčinou byly obavy, že by mohl ve své kategorii vyhrát dokumentární film Do Not Split o hongkongských protestech v roce 2019.
Tady pozorného čtenáře asi zarazí jedna nesrovnalost. Režisérka čínského původu poprvé v historii získala Oscara za režii a čínská média tuto skutečnost cenzurují? Čtu správně? Ano, čtete správně. Tento historický moment nezpochybnitelné národní hrdosti byl v Číně zcenzurován pod záminkou jiné, ještě důležitější národní hrdosti. A to té, které se Chloé Zhao dotkla v rozhovoru před osmi lety, když poznamenala, že Čína, kde se narodila a žila jako dítě, „je místo, kde lži jsou všude“.
Vzkaz oscarové režisérky
Na černé listině je Chloé Zhao ale až od března letošního roku, kdy její starý rozhovor někdo objevil a obvinil ji z očerňování Číny. Tím ji srazil z piedestalu národní hrdinky, kam ji čínská média vynesla po získání ceny BAFTA za nejlepší režii. Na cestu do temných hlubin zapomnění ji doprovodily nacionalistické útoky na sociálních sítích. Zmínky o jejím filmu Země nomádů byly smazány z čínského internetu a jeho uvedení do kin plánované na 23. dubna bylo zrušeno. V Hongkongu je na rozdíl od Číny Země nomádů k vidění v kinech už od 1. dubna a lidé zde mohou Chloé
Zhao svobodně gratulovat na Twitteru i na Facebooku.
I kvůli čínské cenzuře a zacházení, kterého se jí dostalo v rodné zemi, mnoho lidí zvědavě čekalo na to, co Chloé Zhao řekne při přebírání Oscara, kdy na ni budou upřeny oči celého světa. „Člověk se narodí jako přirozeně dobrý,“citovala čínského klasika ve své mateřštině. Zavzpomínala na to, jak v dětství hrála slovní hry se svým otcem, když se učila klasické básně. A pokračovala: „Já tomu dnes stále věřím. I když někdy se zdá opak pravdou, já jsem vždy našlo dobro v lidech, kdekoliv jsem byla ve světě. Tak tohle je pro každého, kdo má tu víru a odvahu držet se dobra a sebe… a jeden druhého.“
I když oficiální čínská média historické ocenění Chloé Zhao přešla mlčením a všechny zmínky nejen o ní, ale i o #93rdOscars byly z čínských sociálních sítí odstraněny, její pozitivní vzkaz všem, kteří někdy, a v poslední době stále častěji, propadají skepsi a beznaději, našel odezvu mezi lidmi nejen v Číně. Stejně tak jako její univerzální filmové příběhy, kterými oslovuje lidi na celém světě.
MARKÉTA MOORE VŠ pedagožka, The University of Hong Kong