Chůze umí vyčistit hlavu
Češi se vracejí k chůzi, k pěší turistice. Jedni ji praktikují během celé pandemie, druzí začali nyní. Lze chůzi zapomenout? „Správnou chůzi zapomenout lze, je i řada zdravotních omezení, které ji znesnadní, ale úplně zapomenout chůzi člověk nemůže,“směje se Tereza Náplavová Semrádová, autorka
Posiluje imunitní systém
Zlepšuje náladu
Napomáhá tvůrčímu myšlení
Pomáhá spalovat přebytečnou energii
Prohlubuje dýchání a nemocný 4000 až 6000). Věc reálná, žel, dnes jen zdánlivě. Přestože chůze je základem většiny běžných činností a jednou z nejčastějších volnočasových aktivit.
„Na jedné straně lidé přestali chodit pěšky: přešli na home-office, omezili cesty k využití služeb, po nákupech či se báli udělat krok z domu. Ti na protistraně ukazují, že je ‚covid-korzet‘ nesešněroval a začali s procházkami, túrami. Případně s nimi nepřestali,“míní sociolog Petr Freiman. Řada sportovně založených rodičů přiměla k chůzi děti a naopak, pasivní rodiče „rozchodili“jejich potomci.
Některé jedince ve městech k chůzi zase donutil strach z nákazy covidem-19 prostřednictvím kontaktu s okolím. Přestali používat
Udržuje mozek v kondici
Posiluje srdce a krevní oběh
Probere vás
Prodlužuje život MHD a vydali se na „pěší“dráhy. Jednu stanici po svých lze sotva považovat za hubnoucí trénink. Pravdou je, že zásadní „jít denně ven“(ač s respirátorem) tím splněno je.
„K redukci hmotnosti o dva až 2,5 kg za měsíc je třeba absolvovat denně chůzi padesát až osmdesát minut, nebo šest až deset tisíc kroků podle věku; čím starší, tím méně,“naznačuje profesor Václav Bunc z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy.
Děti na trase
Chůze vypadla s distanční výukou i z denního režimu školáků. Ti, kteří nejsou přespolní, míří do vzdělávacích stánků a různých kroužků hlavně po svých (na kole, koloběžce, skateboardu).
Snižuje hladinu krevního cukru
Udržuje klouby v dobrém stavu
„Za uplynulých dvanáct měsíců přišly české děti asi o 90 milionů hodin tělesné výchovy a řádově o více hodin organizovaných tréninků. Je na rodičích, aby se s nimi věnovali pohybu, který přinese zpětnou vazbu v podobě zlepšení fyzické kondice celé rodiny a zlepšení nálady,“dodává profesor Jiří Suchý z FTVS UK a člen České kinantropologické společnosti.
Že děti nenadchne aktivnější chůze s hůlkami, nordic walking, se dá čekat. Neznamená to nechat je sedět u tabletu, televizoru, počítače. „Dlouhodobé sezení je člověku nepřirozené, při něm se – mimo jiné – zkracují a oslabují skupiny svalstva zad, trupu v břišní oblasti, které poté znemožňují správnou chůzi,“připomíná
Náplavová, lektorka pohybových aktivit.
I dětem je možno chůzi ordinovat, ale se zábavou, hrou, soutěží a v přírodě. „Pro určité rodiče je náročnější na přípravu, ale děti takový pěší výlet ocení. A zapomenou, že je bolí nohy,“přidává Náplavová.
Klec, kterou pandemie postavila okolo obyvatel Česka, má řadu následků. Mimo jiné, že mnozí přestali chodit; počet denních kroků našince klesl o třicet procent. Na druhé straně se chůze stala jednou z mála pohybových aktivit, které se dá svobodně věnovat.
Pěší turistika
„Dospělí nad čtyřicet let, kteří se věnují pohodovým aktivitám, tanec, práce na zahradě, procházky, jsou na tom zdravotně lépe než ti, kdo vedou pasivní život. Čím intenzivnější pohyb, tím lépe, je prevencí i lékem u kardiovaskulárních onemocnění. V nich máme smutné prvenství,“konstatuje k chůzi profesor Aleš Linhart, přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze. A chůze je dosažitelná…
„Začít se dá tím, že člověk ráno vyjde či sejde schody, aniž použije výtah. Procházku si dopřeje v poledne i navečer, při ní si vyčistí hlavu a chůze se mu záhy stane závislostí,“zmiňuje Jana Havrdová, prezidentka Českého svazu aerobiku a fitness, s poznámkou, že následně má dotyčný tendenci zvyšovat dávky. Hlavní je, aby procházka byla každodenní.
Pravidelná rychlá chůze nezatíží klouby ani páteř, což je důležité, nemá-li člověk ideální váhu, zato podporuje posilování středu těla. Má další plusy: zlepší vztahy, dá se u ní probrat řada témat s přáteli, partnery, navíc ta na čerstvém vzduchu sníží stres.
„Psychika lidí je napjatá. Žijeme v provizoriu, nejistotě, mnoho z nás se stáhlo do sebe. To vnímají i sportovní lektoři; sami fyzičku neztratili, ale psychika je brzdí, což bude u sportovního rozjezdu netrénovaných ještě složitější,“uvažuje sociolog Freiman.
Začít se dá tím, že člověk ráno vyjde schody místo cesty výtahem. Když si dopřeje procházku každý den, chůze se mu stane závislostí.
Pata hraje prim
Česko má nejhustší síť turistického značení, ale dnes je lépe jít pěšky do míst méně frekventovaných a nechovat se stádně. Chůze patří mezi aerobní aktivity a má pozitivní vliv na část mozku odpovědnou za prostorovou orientaci a paměť. Správná chůze ale není jen tak. „Chodidlo se skládá z šestadvaceti kostí, které jsou malé a musí nést celou váhu těla. Když se člověk postaví, zátěž donutí klenbu napnout se, roztáhnout,“popisuje Tereza Náplavová Semrádová.
Umožní to třeba boty barefoot neboli bosoboty. Správné nastavení chodidla je pata v ose s achilovkou i lýtkem. Pro chůzi je pata zásadní, při kroku je první v kontaktu se zemí, jako první vysílá do mozku informace o terénu.
„Správná chůze využívá gravitace – noha je v náklonu a padá k zemi tak, že je vystřelena, aby člověka chytila v pádu – vtom je vystřelena druhá. Nejdříve jde pata, vnější hrana malíková, následuje palec a ostatní prsty, které pomohou vystřelit nohu dopředu,“dokresluje Náplavová.