„Snažíme se vyhnout povrchnosti“
LN Čtenáři, kteří váš časopis neznají, by mohli čekat, že se bude zabývat jen astronomií. Je to správně?
Není. V době založení časopisu znamenalo slovo „vesmír“něco trochu jiného než dnes. Pochází z ruského „věs mir“, tedy celý svět, všehomír. Název měl proto znamenat „vše kolem nás“. Všechno, co nás obklopuje.
LN Já to tak beru i dnes.
Jasně. Ale když se něco jmenuje Vesmír, tak si lidé představí černou oblohu s hvězdičkami. Myslí si, že půjde o astronomii. Tradiční název ale měnit nechceme.
LN Jak časopis vznikl?
Vesmír založil Václav F. Kumpošt. Člověk by čekal, že časopis, který vydrží 150 let, založí nějaký slovutný profesor přírodovědy, ale nebylo to tak. Kumpošt byl mladý student medicíny. Byť docela zajímavý. Byl to Purkyňův žák, studoval tedy u kapacity světového formátu. V deseti letech osiřel, vyrůstal u adoptivních rodičů, jeho nevlastním bratrem byl pozdější slavný chirurg Eduard Albert, po němž nese jméno pražská univerzitní čtvrť Albertov. Kumpošt ale časopis nevydával dlouho. Za tři roky zemřel na tuberkulózu.
LN Kumpošt si prodejem přírodovědeckého časopisu vydělával na živobytí?
To sotva. Určitě ho nezakládal jako byznysový projekt, který měl přinášet zisk. Musel se samozřejmě starat, aby se Vesmír uživil, nemohl si ho dovolit dlouhodobě dotovat. Nebyl to však výdělečný podnik. Pro Kumpošta to bylo spíše vyčerpávající.
LN Co se s Vesmírem dělo dál?
Vydávání se ujal paleontolog a zoolog Antonín Frič, významná osobnost spojená s Národním muzeem.
LN Vycházel časopis opravdu celých 150 let?
V roce 1907 skončil. Znovu obnoven byl v roce 1923 na popud politika a ekonoma Aloise Rašína. Rašín měl pocit, že naší tehdy mladé republice takový časopis chybí. Vesmíru se ujal Bohumil Němec, což byl významný botanik a politik, svého času dokonce prezidentský kandidát.
Od té doby vychází časopis bez přerušení. Po Bohumilu Němcovi ho převzal Otakar Matoušek. Další důležitá postava, mimo jiné prvorepublikového Radiojournalu a poválečného Československého rozhlasu. V roce 1950 komunisté časopis znárodnili a po přechodném období se v roce 1953 dostal pod Československou akademii věd.
LN Co se s Vesmírem stalo po roce 1989?
Šéfredaktorem se už v roce 1990 stal Ivan M. Havel. Vesmír se začal osvobozovat od někdy možná až přílišné akademičnosti a snaží se oslovovat širší čtenářskou obec se zájmem o přírodní vědy. Dnes ho vydává malé soukromé vydavatelství, jehož jediným cílem je udržet kvalitu časopisu i v bouřlivě se měnících podmínkách 21. století.
LN V čem se Vesmír liší od běžných časopisů?
Snažíme se, aby Vesmír nikdy nesklouzl k povrchnosti. Proto máme redakční radu, ve které jsou vědci z různých oborů, a texty procházejí recenzním řízením. Přímo v redakci vznikají jen drobnější rubriky, rozhovory a jen sem tam nějaký rozsáhlejší text. Naprostou většinu článků píšou vědci, redakce jejich příspěvky pouze zpracovává.
Přírodovědecký časopis Vesmír slaví 150 let. Jeho první číslo vyšlo 3. května 1871. Šéfredaktor Ondřej Vrtiška říká, že se nebojí psát o složitých věcech.
LN Očekávají vaši čtenáři, že budou rozumět všemu, co čtou?
Články by měly být srozumitelné pro člověka, který jim porozumět chce, i když ne všechny jdou úplně po srsti
Články by měly být srozumitelné pro člověka, který jim porozumět chce, i když ne všechny jdou úplně po srsti. Spektrum je od lehčího čtení až po náročnější texty třeba z astrofyziky či molekulární biologie. Nebojíme se psát o složitých věcech. Pokoušíme se však oprostit od zbytného vědeckého slangu a složité pojmy a koncepty vysvětlovat.
LN Příliš složité texty vracíte?
Jen když opravdu nevidíme cestu, jak článek zpracovat. Ale obvykle se ve spolupráci s autorem snažíme najít způsob, jak téma čtenáři srozumitelně přiblížit, i když to mnohdy znamená text úplně přepsat.