Hvězdné nebe v květnu 2021
Meteor
Na počátku května se na hvězdném nebi připomene slavná Halleyova kometa. Ovšem nikoliv jedním ze svých pravidelných návratů k Zemi – toho se dočkáme až v roce 2061. Vědět o sobě dají drobná zrnka materiálu, který kometa před mnoha staletími roztrousila podél své oběžné dráhy. Země bude po řadu dní prolétat jejich oblakem.
Pro naši planetu takové setkání nic podstatného neznamená. Pro ona zrníčka však bude osudné. Při rychlém průletu zemskou atmosférou se třením o vzduch rozžhaví natolik, že se vypaří. Společně s nimi se nakrátko zahřejí i molekuly vzduchu v jejich blízkosti. Dokonce do té míry, že budou samy zářit.
V tu chvíli protne nebe nad námi světlá stopa a my spatříme prolétající meteor. Ty, které budou v květnu spojeny s Halleyovou
kometou, tvoří meteorický roj a nesou označení Éta Aquaridy. Jejich dráhy se totiž při pohledu ze Země na obloze sbíhají v místě ležícím v blízkosti hvězdy Éta Aquarii v souhvězdí Vodnáře. Jde pouze o důsledek perspektivy. Meteory se stálicí nesouvisí.
Co dělat, abyste byli při jejich sledování co nejúspěšnější? V prvé řadě si najděte místo s co nejlepším rozhledem po nebi. Čím více z něj uvidíte, tím lépe. Meteory sice (zdánlivě) vylétají ze souhvězdí Vodnáře, zazářit ale mohou v podstatě kdekoliv na obloze. Ta by také měla být co nejtmavší, abyste postřehli i slabší „kusy“. Do karet nám letos hraje Měsíc, který se bude blížit novu a nebude tak rušit svým svitem.
Nicméně ty nejjasnější meteory budou vidět i na světlejší městské obloze. Vždy však půjde o zlomky sekundy, během nichž se na nebi vykreslí dlouhá zářící linie. I proto si meteory nespletete s jinými, mnohem pomalejšími
„pohybujícími se světly na nebi“, jako jsou třeba družice nebo letadla.
Pokud se k pozorování Éta Aquarid odhodláte v ranních hodinách a vydržíte až do svítání, zkuste se podívat nad jihovýchod. Po celý květen tam v souhvězdích Kozoroha a Vodnáře naleznete planety Saturn a Jupiter. Ve dnech 3. až 5. května a 31. května až 2. června navíc v doprovodu ubývajícího Měsíce.
Naopak za soumraku můžete zkusit ulovit jinou planetární dvojici – Merkur s Venuší. K vidění ale bude jen krátce po západu Slunce, těsně nad severozápadním horizontem (ve dnech 13. a 14. května k ní doputuje i uzoučký měsíční srpek). Na nebi si obě planety navíc budou čím dál tím blíže a to až do 28. května, kdy je bude dělit vzdálenost odpovídající průměru úplňkového Měsíce. Poslední nápadnou planetou květnové oblohy bude Mars vysoko na západě v souhvězdí Blíženců.