Loučení. Z „Divé Báry“bude máma
Barbora Strýcová
Ještě se chtěla předvést na olympiádě v Tokiu. Tenistka Barbora Strýcová věřila, že může napodobit úspěch z minulých her v Riu. Stále je deblovou světovou dvojkou, lákala ji obhajoba wimbledonského triumfu.
I v pětatřiceti mohla na kurtech leccos dokázat. Ráda by si ještě zahrála úplně poslední utkání před diváky. Na delší dobu už se ale Strýcová na turnaje vracet nehodlá. Soustředí se na těhotenství, porod a výchovu syna, jehož čeká s přítelem Petrem Matějčkem.
A pak... „Vysněná rozlučka by byla ve Wimbledonu, ale když to nevyjde, tak něco uspořádám tady v Česku,“říká žena, která se může s klidem na duši ohlížet za svou dlouhou a pestrou sportovní poutí.
V lednu 2003 získala Strýcová svůj druhý juniorský titul na Australian Open a následně se stala profesionálkou. V srpnu 2004 reprezentovala na olympiádě v Aténách. O patnáct let později na milovaném Wimbledonu pronikla do semifinále singlu, kde na slavném centrkurtu podlehla až legendární Sereně Williamsové.
A ve čtyřhře s kamarádkou Sie Šu-wej o víkendu dokonce dokráčela k vysněnému poháru. Stala se číslem jedna na deblovém žebříčku. Na dvorcích si plnila sny. Přispěla k pěti českým vítězstvím ve Fed Cupu. S vrstevnicí Lucií
Datum a místo narození:
28. března 1986, Plzeň.
Výška a váha: 164 cm, 60 kg. Největší úspěchy: vítězka dvou turnajů WTA ve dvouhře a 31 ve čtyřhře včetně Wimbledonu 2019; semifinalistka Wimbledonu 2019 ve dvouhře; bronz z olympiády 2016 v Riu de Janeiro ve čtyřhře; 5x vítězka Fed Cupu (2011, 2014, 2015, 2016, 2018; ve finále hrála 2015, 2016 a 2018).
Aktuální postavení na žebříčku WTA: 52. místo ve dvouhře (nejlépe 16. v lednu 2017); 2. ve čtyřhře (nejlépe 1., naposledy v lednu 2020).
Bilance: dvouhra 564 vítězství, 412 proher; čtyřhra 508 vítězství, 263 proher.
Rodina: rozvedená; letos v březnu oznámila, že se svým partnerem, šéfredaktorem časopisu Esquire Petrem Matějčkem, očekávají narození potomka.
Šafářovou v Brazílii dosáhla na olympijský bronz.
Na jaře 2013 se dokázala vrátit po trestu za nevědomý doping. Přemáhala bolest opotřebovaného těla. Protloukla se do Top 20.
Budila emoce výbušným chováním na kurtu. Někoho pohoršovala výrazy, které nepatří do spisovné češtiny. Zuřila, když jí kamarádka Karolína Plíšková přetáhla kouče Tomáše Krupu.
V žádném případě ovšem nepůsobila tuctově. Lišila se svým stylem, navzdory drobné postavě se vrhala na síť. Běhala, padala, skákala. V rozhovorech se zdatně vyhýbala frázím. Mluvila zajímavě, upřímně. Vtipně!
Každopádně se stala naprosto jedinečnou a vesměs uznávanou osobností WTA Tour. Ostatně, také jí oficiální účet okruhu na Instagramu pod statusem o konci kariéry poděkoval za její přínos tenisu a hru.
Se svou profesí se neuměla jen tak rozžehnat. Aby mohla pokračovat, každý podzim se znovu vrhla do úmorné dřiny, kterou rozhodně nezbožňovala.
V lednu 2021 si v hotelové karanténě u protinožců smontovala rotoped, aby se ve vězení na pokoji aspoň trochu připravila na Australian Open.
Načež v březnu na sociálních sítích oznámila, že je těhotná. „V hlavě jsem nejdřív měla jenom to, že budu mámou, že čekám mimino. Že uzavírám tenisovou kariéru, mi došlo později,“ohlížela se na setkání s reportéry.
„Chvilku jsem byla smutná, ale konec přišel přirozeně a v mém věku už není nějak výjimečný.“
Z tenisového prostředí nadobro nezmizí. Není pochyb, že se do něj v nějaké roli vrátí.
Teď ji ovšem čeká snad ještě důležitější poslání.