Budovy můžou žít a dýchat podle lidí

Eduard Palíšek (57)

Je to rozšířený omyl: dát peníze do chytré výroby a vývoje si můžou dovolit jen bohaté firmy. K úspěšné digitalizaci však nejsou třeba jen peníze, ale hlavně změna myšlení, šéf českého Siemensu Eduard Palíšek. Jiný bude i život firem.

LN Jedním z vašich byznysů jsou řešení pro budovy, jejich využití a technologie. Jak ho covid změnil?

Pandemie otočila byznys modely využívání budov vzhůru nohama. Ukázala nám věci, které jsme si nedovedli představit. Určitě se do jisté míry vrátíme k živému jednání, bezkontaktní setkávání není vždy úplně osobní a produktivní. Zároveň je celá řada věcí, jež lze řešit vzdáleně s využitím digitálních technologií. o udržitelnosti, myslí vážně. U nových, moderních budov cítím posun. Některé projekty na pražském Smíchově nebo Rohanském nábřeží jsou založené na vysokém stupni automatizace a mnohdy i umělé inteligence. Pandemie a takzvaný nový normál tuto potřebu ještě zvýší. Nájemci budou po majitelích vyžadovat flexibilní prostředí a aby neplatili zbytečně vysoký účet za něco, co nevyužívají.

LN Už kvůli nové situaci firmy poptávají tato řešení?

Kód nový normál se u zákazníků zatím neprojevuje. Spíš řeší, jak se s pandemickou situací vypořádat. U dlouhodobě naplánovaných projektů zákazníkům chytrá řešení budov představujeme, často jsou to pro ně úplně nové informace.

LN Co zákazníci z veřejné sféry? Například nemocnice musí mít obrovské energetické ztráty...

Do nemocnic dodáváme systém, který umí využít teplo ze spalování infekčního materiálu nebo z magnetických rezonancí. Ve veřejné správě je ale obecně velký prostor pro zlepšení. Veřejné zakázky stále trpí nešvarem, že se v nich řeší zpravidla jen nejnižší cena, přestože zákon umožňuje zadat i jiné parametry. Kdyby se neposuzovala jen vstupní investice, ale třeba dlouhodobé náklady, pak bychom se dostali úplně jinam. S nejlevnější cenou spálíte i trojnásobek energie.

LN Ze všech stran zní sousloví digitalizace průmyslu. Proč je tak důležitá?

Podnikatelé přijdou na konferenci a ptají se: Máme si toho robota koupit? Vysvětlujeme jim, že to je v rámci digitalizace až ten poslední krok. Ta spočívá ve změně myšlení. Celý proces lze přenést do digitálního světa: od návrhu výrobku přes jeho konstrukci, výrobu, využití, servis a následně i likvidaci. Jakoukoliv změnu v tomto řetězci je možné provést virtuálně. To výrazně snižuje chybovost.

Co bylo dříve nutné ověřovat na prototypu, je dnes možné simulovat z velké části ve virtuálním prostředí: proudění vzduchu, tepelné šíření, fungování elektrických obvodů, mechanickou funkčnost i životnost zařízení. Říkáme tomu digitální dvojčata. Funkční model stroje nebo výrobní linky dokáže věrně simulovat chod zařízení. V rámci digitalizace lze systémy propojit a ony spolu dokážou hovořit.

LN Prosím o příklad.

V Letohradu vyrábíme jističe, které máte skoro jistě doma. Tam nemáme jediného robota. Každý jistič je svým způsobem jiný, každý díl má na sobě kód. Pracovní stanice jej načte a sdělí operátorovi, na jakém výrobku pracuje. Na obrazovce se mu objeví odpovídající výkres, z čeho se má skládat. V zásobníku nasvítí součástky, jež jsou pro daný výrobek potřeba. Operátor je složí, kamera to nasnímá a srovná s obrazem digitálního dvojčete produktu, zda je vše identické. Když ne, označí chybně složenou část. Už v procesu výroby dochází ke kontrole kvality. Pak může následovat jiný výrobek, který potřebuje jiné součástky.

LN Jsou firmy ochotné do této změny investovat? Řada z nich řeší přežití...

Obecně je rozšířený omyl, že jde o investice, které si můžou dovolit jen bohaté firmy. Firmy často peníze tratí na nekvalitě a neproduktivitě svých procesů. Zavedení digitálních řešení si na sebe vydělá, nejde o zvlášť velké dodatečné investice. Vezměte si, kolik peněz firmy vydají jen na opravu nebo likvidaci zmetků. Jejich vznik přitom digitalizovaný systém výroby výrazně omezuje.

LN Jde hlavně o nastavení v hlavě?

Přesně tak. Jde o to, aby si tohle někdo uvědomil a začal tak přemýšlet. Řada společností u nás je stále v rukou, jak říkám, otců zakladatelů. To jsou lidé, kteří podniky zakládali nebo privatizovali a sami zpravidla neprošli dalším vzdělávacím procesem, takže vycházejí z toho, co se naučili v polovině minulého století. Mnohdy nemají správný přehled o tom, co je pro firmy v budoucnu potřeba. Svoji prosperitu hodně zakládají na ceně práce – vidí levnou pracovní sílu jako zdroj prosperity a konkurenceschopnosti.

LN Co s tím?

Firmy si musí nejprve vytvořit digitální strategii, s tím jim pomáháme. Spolu se Škodou Auto jsme založili Národní centrum průmyslu 4.0, do něhož investujeme čas i nemalé prostředky. Pořádáme pro podnikatele konference i praktické ukázky, aby si mohli třeba v laboratorním prostředí vyzkoušet některé vlastní výroby.

Není dobré, aby přišel někdo a řekl firmám: Tady máte x milionů, abyste mohli digitalizovat. Primární úloha je na podnikateli. On musí vědět, zda je konkurenceschopný a bude i za tři, čtyři nebo pět let. Jestli bude schopný starými metodami reagovat na měnící se požadavky zákazníků i na vývoj konkurence. Pak teprve je dobré hledat, zda existují podpůrné programy nebo technologické agentury, které mu umožní správně uskutečnit jeho myšlenku. Často je to ale obráceně: firmy až na základě vypsaných pobídek přemýšlejí, co vlastně udělají.

LN Velkým tématem je i to, že digitalizace bere lidem práci.

Ano, o tom mluvili často odboráři, ale i oni časem pochopili, že to tak úplně není. Ukazuje se – a dokládá to i průzkum Svazu průmyslu a dopravy –, že firmy, jež vstoupily do digitalizace a uplatňují principy průmyslu 4.0, počet zaměstnanců naopak zvýšily. Podniky se transformují a mimo jiné vytvářejí nové obchodní modely.

Siemens má v Česku 10 500 zaměstnanců. Ale kdybyste přivezl autobusy s 200 lidmi do vývoje, okamžitě je najmeme. To se týká i technologů a dalších pozic.

LN Mluvíte o práci, jež vyžaduje kvalifikaci. Zbude místo i pro lidi bez ní?

Pracovníci, kteří nemají vybudované digitální kompetence, budou postupně odcházet do důchodu. Není to pro ně ohrožení ve smyslu, že by všichni ihned přišli o místo. Je ale důležité, aby vzdělávací systém ty, kdo do něj vstupují, těmito

Už 11 let je generálním ředitelem skupiny Siemens v Česku.

Na VUT v Brně vystudoval ekonomiku a management průmyslových firem, titul má také z Nottingham Trent University.

V roce 2015 se stal členem představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR pro výzkum, vývoj a inovace.

Je spoluautorem vládního strategického dokumentu „Iniciativa Průmysl 4.0“a stojí za vznikem Národního centra průmyslu 4.0, kde je Siemens zakládajícím členem.

Od roku 1991 zastával vysoké manažerské pozice: mimo jiné ve společnostech První brněnská strojírna Brno, Alstom Power či ABB Energetické systémy.

LN V sektoru automotive je celá řada vašich klientů, u nichž potřebujete, aby přežili. Co jim radíte?

Bývají často specializovaní na konkrétní produkt, což je kámen úrazu. Digitalizace jim umožní změnit pružně výrobu podle vývoje poptávky. To se ale děje pořád málo. Uvedu příklad ze Siemensu: výroba elektromotorů je závislá na řadě dodávek, pandemie ale zkomplikovala dovoz z Číny. Protože jsme ale schopní přenastavit potřebné díly, místo Asie jsme je začali kupovat i v Jižní Americe. To ovšem předpokládá, že se umíme s dodavateli digitálně propojit. To je hrozba pro naše firmy: pokud se nebudou umět digitálně propojit se zákazníkem, nebudou pro nikoho jako dodavatelé zajímavé.

LN Už na to doplácejí?

Vlna krachů přijde poté, co dozní vládní podpory. Ale buďme optimisté: s obnovenou poptávkou se řada firem nastartuje a bude pokračovat dál. Hodně z nich situaci zvládne.

LN Jak zasáhla pandemie vás? Museli jste propouštět?

Loni byl pokles poptávky jednoznačný. K nějakému úbytku pracovní síly došlo, ale nebyl zásadní. Nicméně jsme se pandemické změně přizpůsobili a jak jsem říkal, dnes zaměstnance hledáme a jsme schopni zaměstnat stovky nových lidí ve vývoji i výrobě. Máme široké portfolio produktů, od malých elektronických součástek až po vlaky.

Zrovna nedávno jsme oslavovali získání velké zakázky na dodávku dvaceti vlakových souprav o devíti vozech pro České dráhy. Budeme je dodávat v konsorciu se Škodou Transportation, protože tady nemáme výrobní závod. Dodáváme know-how, technologie a klíčové komponenty, montáž se provádí v Česku. Radost máme i z našich lokomotiv Vectron, které můžeme na našich kolejích vidět v barvách různých dopravců.

Veřejné zakázky stále trpí nešvarem, že se v nich řeší zpravidla jen nejnižší cena, přestože zákon umožňuje zadat i jiné parametry. Ale s nejlevnější cenou spálíte i trojnásobek energie.