Ekonomika krizi zvládá

Hitparáda aktuálních hospodářských ukazatelů naznačuje, že český průmysl se opět zvedá

Uplynulé dny byly doslova nabity zprávami o tom, jak si stojí česká ekonomika. Tedy o tom, jak se bude dařit firmám i lidem, kteří se už těší na další vlnu rozvolňování a plánují nákupy, dovolené či sportovní a kulturní zážitky. A zprávy jsou to celkově dobré a nenabourávají odhady ekonomů, že česká ekonomika letos poroste o dvě až 3,5 procenta.

Nic na tom nemění ani aktualizovaná relativně pesimistická prognóza, kterou ve čtvrtek vydala Česká národní banka (ČNB). Naše ekonomika ustála horkou fázi pandemie dobře a jde nahoru. Zásluhu na tom má průmysl, který se vyhnul lockdownu a podařilo se mu naučit se koexistovat s covidem. A kterému začalo po loňské hibernaci přicházet velké množství zakázek ze zahraničí a jejich objem silně roste. Bez zásluhy na slušné ekonomické výkonnosti ovšem nezůstala ani vláda – podpořila HDP vyššími výdaji státu.

HDP příjemně překvapil Poslední dubnový den vydal Český statistický úřad (ČSÚ) odhad vývoje hrubého domácího produktu (HDP) za první letošní čtvrtletí. HDP, kterým se měří výkonnost ekonomiky, se meziročně propadl o 2,1 procenta a mezikvartálně o 0,3 procenta. To je lepší výsledek, než se čekalo.

„Období leden až březen bylo od začátku pandemie prvním, kdy tvrdá protipandemická opatření trvala bez přerušení od začátku až do konce. Opatření vypnula nebo dramaticky omezila kapacitu odpovídající asi 12 procentům výkonu ekonomiky. Mezikvartální propad HDP o pouhých 0,3 procenta je z tohoto pohledu výrazným pozitivním překvapením,“komentoval takzvaný bleskový odhad ČSÚ hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Překvapivě dobrý výsledek je to i vzhledem k tomu, že v loňském 4. čtvrtletí šla ekonomika meziročně dolů skoro o 4,8 procenta (i když za kvartál čtvrtletně mírně posílila). Podzimní růst je převážně zásluhou toho, že se firmy v přípravě na brexit a nové ekologické normy v autoprůmyslu předzásobily polotovary a že se na Vánoce na tři týdny otevřely obchody.

Stáhla nás turistika

Pokles o dvě procenta je prvním odhadem vývoje ekonomiky v letošním 1. kvartále, přesnější odhad ČSÚ vydá 1. června. I tak je ale jasné jedno: úder inkasovala zejména odvětví zasažená lockdownem, tedy ubytování, pohostinství, doprava a obchod.

Růstu ekonomiky nepřáli ani spotřebitelé, kteří omezili výdaje. Například v březnu se sice maloobchodní tržby meziročně zvýšily o pět procent, ale loňský březen byl kvůli uzavření obchodů velmi nízko. A meziměsíčně v březnu klesly tržby o 1,6 procenta. „Již delší dobu vidíme, že lidé vytvářejí opatrnostní úspory, což ale ekonomice nepomáhá,“upozorňuje Václav Franče, ekonom společnosti Deloitte.

Místo domácností ale utrácela vláda. Za 1. čtvrtletí to bylo 1886 miliard korun, tedy o desetinu více než v 1. kvartále 2020. Například na program Antivirus stát vydal 23 miliard, za Covid nájemné 6,6 miliardy či na nákup ochranných prostředků a vakcíny 2,8 miliardy korun.

Březen přinesl dobré zprávy Ekonomiku podpořila i zahraniční poptávka. „Nálada v zemích EU je nejlepší za poslední téměř tři roky, výrazně se zlepšila očekávání firem v případě dalšího vývoje zaměstnanosti i investic. Optimismus průmyslových firem je díky zakázkám dokonce nejvyšší v historii a pozitivní trend nabrala i očekávání v dalších odvětvích,“upozornil v návaznosti na čísla o HDP ekonom ČSOB Petr Dufek.

Za pravdu mu vzápětí dala čerstvá čísla o vývoji průmyslové produkce a objemu nových zakázek v březnu. Podle páteční zprávy ČSÚ v Česku vzrostla průmyslová výroba meziročně o 14,9 procenta a ve srovnání s únorem – což je vzhledem k nízké srovnávací základně loňského 1. čtvrtletí důležitější – o 3,2 procenta. Zásadní je však růst nových zakázek. Ty meziročně stouply o 23 procent a zakázky ze zahraničí dokonce o 30,4 procenta.

Vzestupný trend potvrzuje i optimismus českých firem, jež věří v růst. Je tu ovšem jedno ale: „Vidím několik výhrůžně vztyčených prstů, které nás nabádají k velké ostražitosti,“říká Daněk.

„Tím prvním je raketový růst cen téměř všeho, který se zákonitě musí propsat do cen polotovarů a následně finálních výrobků. Ještě větším problémem je významná koroze dodavatelsko-odběratelských řetězců, kde nejsou potvrzovány nejenom požadované termíny, ale ani požadovaná množství. Což průmysl, a to nejen český, vrací do dob před sametovou revolucí. Obehranou písničkou je již několik let nedostatek pracovních sil, navíc dobrých a kvalifikovaných. A skutečnost, že covid ještě není na lopatkách, nám určitě optimismu nepřidává,“dodal Daněk.

Komentátor LN Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

Pomůže i dohánění nákupů Svým dílem by k návratu ekonomiky na růstovou dráhu, jak pro další čtvrtletí očekávají bez výjimky všichni ekonomové, měli přispět i spotřebitelé. „Lidem v době pandemie výrazně narostly úspory, což by mělo podpořit ekonomický růst, jakmile se všechny obchody a služby otevřou. Bude docházet k realizaci takzvané odložené spotřeby,“zdůrazňuje hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Záležet bude samozřejmě na nezaměstnanosti, která se bude propisovat do ochoty a schopnosti domácností utrácet. V 1. kvartále se nově přihlásilo na úřadech práce asi 73 tisíc nezaměstnaných, což obecnou míru nezaměstnanosti popostrčilo na 3,4 procenta. Ale podle Dufka má ekonomika to nejhorší už za sebou. „Vlna konsolidace, která ještě bude dobíhat ve službách, by již neměla s celkovými výsledky příliš zahýbat ani po skončení podpůrných programů Antivirus. Nezaměstnanost se proto nejspíš už nepřehoupne přes hranici čtyř procent, kde byla naposledy před pěti lety,“soudí Dufek.

O tom ostatně svědčí i to, že v dubnu se míra nezaměstnanosti podle hlášení úřadů práce snížila z 4,2 na 4,1 procenta.

Pesimistická prognóza ČNB Odhad ekonomů k růstu ekonomiky v letošním roce se pohybuje mezi dvěma a 3,5 procenta, ministerstvo financí počítá s 3,1 procenta. Minulý čtvrtek zveřejnila svou novou prognózu ČNB. V ní odhaduje, že letos HDP vzroste jen o 1,2 procenta. Přitom ještě v únoru počítala s 2,2 procenty.

„ČNB byla ve svém hodnocení pro první kvartál 2021 mnohem pesimističtější, než pak ukázala čísla ČSÚ. Proto je její pohled na celý rok tak skeptický. Myslím, že centrální banka může být v tomto směru jedině pozitivně překvapena,“dodal Petr Dufek.

Agentura Moody’s vyčítá Česku, že nemá plán na střednědobou fiskální konsolidaci. To zní sice relevantně, ale pandemie ještě neskončila ani v Evropě, ani globálně, ani u nás. Není lepší počkat, až opravdu skončí? Navíc Evropská komise rozvolnila v rámci pandemie maastrichtská kritéria či kritéria Paktu stability a růstu, tedy poměr schodku a státního dluhu vůči HDP, i pravidla veřejné pomoci firmám.

Ani komise tedy ještě nesignalizuje, od kdy začnou pravidla regulující státní schodky a dluhy zase platit. Kdy by se tak mělo stát?

Autor je předsedou správní rady Institutu pro politiku a společnost

Edvard Outrata: Včera bylo pozdě

Pro nás je asi správná odpověď „ihned“. Varování Moody’s můžeme brát jako další poukaz na to, že naše veřejné finance a jejich výhled nejsou problematické kvůli pandemii, ale z naprosto jiných důvodů. Nedávné zprávy Národní rozpočtové rady či Nejvyššího kontrolního úřadu jasně ukazují, že za prohloubení deficitu může pandemie jen z poloviny.

Ostatně v minulosti jsme vždy měli více problém se strukturou výdajů, jež má enormní vychýlení mandatorním a kvazimandatorním směrem, než s výší deficitu. Tento strukturální neduh výdajových automatů pandemie jen mediálně přebila, jinak se v podstatě nic nezměnilo. Pokud více než polovina schodku státního rozpočtu nemá příčinu v pandemii, ale je pokračováním dlouhodobého problému, pak včera bylo pozdě.