Armádní superzakázka se bortí
Zjištění LN: ministerstvo obrany nestihne do voleb uzavřít strategický kontrakt na přezbrojení sovětských pásových obrněnců
Budou to mít nachystané a převázané mašličkou. Těmito slovy se loučil ministr obrany Martin Stropnický (ANO) v roce 2017 s vládní funkcí. Odkazoval na to, že strategické zakázky jsou podle něj připravené k podpisu pro nástupce. Podobná věta může brzy zaznít i z úst ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO). Do říjnových voleb totiž zbývá necelých pět měsíců, avšak stěžejní zakázka na nákup 210 pásových obrněných vozidel pěchoty (BVP) dostala zásadní trhlinu. Dle předloženého harmonogramu v interním materiálu na vládu, jejž LN prostudovaly, projekt nelze stihnout do voleb kvůli lhůtám.
Pokud by dnes resort obrany vyzval tři dodavatele, kterými jsou britsko-švédská BAE Systems Hägglunds, německý Rheinmetall Landsysteme a General Dynamics European Land Systems, k předložení konečných nabídek včetně finální ceny a způsobu zapojení českého obranného průmyslu, odpověď obdrží ve lhůtě dvou měsíců.
Na vypracování znaleckého posudku k navrhované ceně zakázky, jež se vyšplhá k 52 miliardám korun, je potřeba přičíst tři měsíce. Další měsíce zabere byrokratické schvalovací kolečko na ministerstvech obrany a financí a také vyjednání kontraktu.
Přelomový požadavek
Další komplikací je skutečnost, že v rámci meziresortního připomínkového řízení vznesl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) požadavek, aby se stroje vyráběly a vyvíjely v Česku. Jenže to by zásadním způsobem měnilo již rozběhlou zakázku. V současnosti ve Vyškově armáda testuje trojici pásových obrněnců. Ministr obrany Metnar se změnou parametrů zakázky nesouhlasí. Tvrdí, že připomínky nelze zapracovat.
„Některé návrhy ministerstva průmyslu a obchodu jsou časově, finančně (např. zřízení nového podniku) či skutkově (plná lokalizace výroby v ČR) prakticky neproveditelné nebo těžko definovatelné
Lynx KF31:
CV90: a srozumitelné (změna technických parametrů v některých oblastech),“uvádí vládní materiál, který LN získaly.
Už dnes mají zájemci povinnost využít státní podnik VOP při integraci zakázky. Podíl subdodávek od českých firem pak nesmí být menší než 40 procent z celkové ceny. Ani to se ale Havlíčkovi nelíbí. Požaduje vyšší míru zapojení tuzemského průmyslu.
Zapracování změn podle přání ministra průmyslu by dle Metnara však mohlo vést až k ohrožení celého projektu. Vypočítává v dokumentu pro vládu tato rizika: odstoupení zájemců, čímž dojde k omezení prvku soutěže, soudní spory i zásadní zpoždění výběru dodavatele. K přezbrojení 7. mechanizované brigády se přitom Česko zavázalo v NATO. Ve hře je podle Metnara i respekt resortu. „Jednalo by se o znevážení dobrého jména ministerstva obrany jako zadavatele a rovněž i České republiky jako partnera, který mění pravidla soutěže během zakázky a stává se obecně nedůvěryhodným partnerem,“uvedlo ministerstvo obrany.
Bitva gigantů
Ani po včerejším jednání kabinetu, kde Metnar materiál prezentoval, není jasné, co se zakázkou bude dál. „Připomínky ministerstva průmyslu jsou zásadní. Cenové nabídky by měly dorazit do voleb. Metnar ale s ohledem na běžící zakázku nepůjde do změny a uzavření smluv na úrovni vláda–vláda,“řekl LN včera důvěryhodný zdroj z kabinetu.
Zatímco poslední tři roky obrana jedná se třemi zájemci v rámci pravidel zúženého tendru, již delší dobu se spekuluje o možnosti, že by se „bévépéčka“mohla nakoupit od zahraničních výrobců přes tamní vládu napřímo a bez soutěže. Podobným způsobem Metnar v minulosti nakoupil armádní vrtulníky od USA.
Deník N minulý týden upozornil, že ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo svoje připomínky k armádní zakázce po tom, co zástupci německé firmy Rheinmetall napsali premiéru Andreji Babišovi loni v prosinci v podobném duchu dopis. Nabídli v něm vznik výrobního podniku, kde by němečtí zbrojaři drželi většinový podíl. Podobně postupovala firma i v kontraktu na dodávku obrněnců v Maďarsku. Už dříve společnost avizovala vybudování nových pracovních míst v závodu ve Štětí v Ústeckém kraji.
Britsko-švédská BAE Systems Hägglunds zvolila jiný způsob spolupráce. V rozhovoru pro LN ji přiblížil šéf firmy. V Česku by mohla vzniknout bojová laboratoř pro celkem sedm zemí, které svoje firmy využívají.
„Sloužila by k výcviku posádek strojů CV 90 nejen české armády a jejích velitelů. Sloužila by pro celou skupinu zemí, které využívají naše vozy,“řekl LN Tommy Gustafsson Rask, prezident společnosti. Švédové už také avizovali, že jsou připraveni poskytnout možnost výhodného úvěru přes státní banku Svensk Exportkredit.
Ani šéfka sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) příliš nevěří, že se letos výběr dodavatele uzavře. „Pochybuji, že se podaří podepsat smlouvu. Pochybuji, že ji bude ochoten podepsat okamžitě ještě letos i nový ministr obrany, ať už jím bude kdokoli. Projekt nabral obrovské zpoždění a ohrožuje se tím jeho podstata,“napsala LN Černochová.
Poslankyně varuje, že odkládání výběru může prohloubit i nejistá ekonomická prognóza a zvláštní záliba ve škrtání výdajů na obranu. „Všichni se přitom shodujeme, že je tento projekt pro armádu klíčový. Těžkou brigádu nutně potřebujeme. Neschopnost ministerstva obrany dotahovat akvizice do konce jednoho volebního období bohužel stále trvá,“dodala.
Změny podmínek soutěže za běhu se nelíbí ani Janu Řehounkovi (ANO), šéfovi sněmovního podvýboru pro akvizice ministerstva obrany. „Jsem zastáncem maximální účasti českého obranného průmyslu na zakázkách ministerstva obrany, na druhou stranu pořízení BVP již bylo na základě zákona o zadávání veřejných zakázek vyhlášeno a nerad bych, aby změnou došlo k ohrožení tendru,“napsal LN Řehounek.