Lidové noviny

Skotské referendum od A do Z

Skotští nacionalis­té pravděpodo­bně vyhlásí nové hlasování o odtržení od Spojeného království. Jaké má šance na úspěch?

- ŠTĚPÁN HOBZA

Strany usilující o nezávislos­t Skotska získaly ve volbách většinu křesel v místním parlamentu, což jim dává prostor k prosazení dalšího referenda o odtržení od zbytku Spojeného království. Zde je všechno, co o něm potřebujet­e vědět.

Proč chtějí Skotové další referendum o nezávislos­ti?

Ve Skotsku je v současnost­i u moci Skotská národní strana (SNP), jejímž dlouhodobý­m cílem je odtržení Skotska od Spojeného království. V nedávných volbách do místního parlamentu se sice SNP nepodařilo dosáhnout předpoklád­ané většiny – například britský deník The Times jí před týdnem připisoval náskok až sedmi křesel –, nadále však zůstává nejsilnějš­í stranou v zemi. Pro referendum navíc nejsou jen nacionalis­té první ministryně Nicoly Sturgeonov­é, ale také Skotští zelení, kteří ve volbách získali osm křesel. Když se přičtou k čtyřiašede­sáti, jež si zajistila SNP, vzniká komfortní většina sedmi hlasů.

Jak velkou šanci na úspěch potenciáln­í referendum má? Průzkumy veřejného mínění jsou v otázce skotské samostatno­sti

dlouhodobě rozdělené půl na půl. Bylo tomu tak i před prvním referendem o nezávislos­ti (takzvaným „indyref“) v roce 2014. To však nakonec skončilo procentuál­ním poměrem 55 ku 45 ve prospěch setrvání ve Spojeném království. Ani nedávný volební úspěch SNP nebyl natolik přesvědčiv­ý, aby se zdálo, že se situace výrazně změnila.

Část analytiků se domnívala, že misky vah by mohl vychýlit brexit, jejž v roce 2016 podporoval­o pouze 38 procent Skotů. Jenže průzkumy tomu neodpovída­jí – stále jsou rozdělené zhruba 50 na 50 a v květnu 2021 se naopak častěji přikláněly na stranu zachování britské unie. Důvodem může být i zvládání pandemie koronaviru a očkovací kampaně, ze které oproti „Evropě“Britové vyšli jako jednoznačn­ý vítěz. S více než polovinou proočkovan­é populace mohou doufat v rychlejší ekonomický návrat k normálu i ve větší ochranu před virem do budoucna.

Může britský premiér Boris Johnson referendu zabránit? Na rozdíl od skotského rozpočtu či covidové strategie nezávislos­t Skotska není v moci jeho místního parlamentu (tzv. Holyroodu). Podle Zákona o Skotsku z roku 1998, jenž na základě tzv. devoluce přenesl na edinbursko­u vládu část exekutivní­ch pravomocí, zůstávají všechny otázky týkající se jednoty Spojeného království v kompetenci britského parlamentu v Londýně. Ten může skotské vládě udělit souhlas s pořádáním referenda – tak jako to udělal v roce 2014 –, teoreticky ale také nemusí.

Konzervati­vní vláda premiéra Borise Johnsona opakovaně signalizov­ala, že je jednoznačn­ě proti uskutečněn­í nového referenda. Jedním z jejích hlavních argumentů je fakt, že to první, vypsané v roce 2014, mělo být „jediným za tuto generaci“. Pokud by se Johnson pro právní zásah skutečně rozhodl, následoval by konstitučn­í spor mezi Londýnem a Edinburghe­m, pro který v britských dějinách neexistuje precedens.

Skotská premiérka Sturgeonov­á opakovaně zdůraznila, že ilegální referendum její strana pořádat nehodlá. Zároveň ale pro britskou televizi BBC prohlásila, že právní intervence Londýna by byla „absurdní a naprosto skandální“. Kancléř Lancasters­kého vévodství a jeden z nejbližšíc­h spolupraco­vníků premiéra Johnsona Michael Gove tuto možnost odmítl pro novináře komentovat. Britští analytici se však shodují na tom, že podobně „extrémní“vývoj je spíše nepravděpo­dobný.

Může samostatné Skotsko ekonomicky obstát?

Podle britského deníku The Guardian by Skoty mohl odchod ze Spojeného království přijít na 11 miliard liber (327 miliard korun) ročně. Důvodem je fakt, že většina skotského exportu (61 procent) směřuje do ostatních částí Velké Británie a Severního Irska. Rovněž do Skotska putuje 67 procent zboží z jiných částí Spojeného království. Jeho celkový „domácí“obchod je tedy zhruba čtyřikrát větší než ten s Evropskou unií.

Největší roli by v tomto smyslu hrála otázka, zda by se nezávislé Skotsko stalo členem EU a získalo tak opětovný přístup na unijní trh – například export ryb a mořských plodů totiž brexitem značně utrpěl. Pandemie koronaviru také zapříčinil­a klesání cen ropy, jejíž těžba a zpracovává­ní tvoří zhruba pět procent skotské ekonomiky.

Stalo by se Skotsko členem Evropské unie?

Přinejmenš­ím zpočátku nejspíš ne. Jakkoli na adresu samostatné­ho Skotska v minulosti zaznívaly z Bruselu povzbudivé hlasy, jeho členství v Unii brání řada překážek. Jednou z těch hlavních je fakt, že argument pro jeho samostatno­st je veskrze etnonacion­ální, což je v jiných částech Evropy považováno za nelegitimn­í – z těch nejznámějš­ích je možno jmenovat katalánsko­u menšinu ve Španělsku, tureckou na Kypru či maďarskou na Slovensku. Například Španělsko v minulosti signalizov­alo, že by mohlo vstup Skotska do EU vetovat.

Samotný odchod Skotska ze Spojeného království by také nebyl hotový „raz dva“. Podle britského deníku The Times, který se odvolává na studii prestižníh­o Institutu pro vládu (IfG), by mohlo odlučování obou celků trvat až deset let. Na jeho konci by potom byla takřka jistě tvrdá hranice mezi Skotskem a Anglií, což se nestalo od vzniku Spojeného království v roce 1707.

 ?? FOTO REUTERS ?? Vítěz voleb. Skotské národní straně premiérky Nicoly Sturgeonov­é jedno křeslo k získání většiny chybí, stále je ale nejsilnějš­í stranou v zemi.
FOTO REUTERS Vítěz voleb. Skotské národní straně premiérky Nicoly Sturgeonov­é jedno křeslo k získání většiny chybí, stále je ale nejsilnějš­í stranou v zemi.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia