Koho by volil Roy?

Skotsko opět míří k referendu o nezávislosti

Když se u nás loni slavilo 200 let Boženy Němcové, navzdory karanténě to byla klidná událost. Lidé se přeli o televizní seriál, ale nikoho by neinspiroval k povstání. Až budou Skotové v srpnu slavit 250 let Waltera Scotta, může to být jiná káva. Nejde o jeho psaní, ale o třeskutou situaci kolem. Už počtvrté za sebou vyhráli nacionalisté skotské volby, už podruhé chystají referendum o nezávislosti, takže ve vzduchu visí otázky typu: Hlasoval by Walter Scott pro nezávislost? Hlasovali by pro ni William Wallace (položil za ni život), Bob Roy a jiní hrdinové národa?

Jakmile se uvažuje stylem „co by řekl, koho by volil, jak by hlasoval“ten či onen nebožtík, vždy je v tom demagogie. Ale dělá se to, takže to asi zabírá. Někdy se tím neriskuje vůbec nic, třeba řekneme-li, že Božena Němcová by byla pro volební právo žen. Ale spekulovat, zda by volila Fialu, nebo Bartoše, to už je moc. Také ve Skotsku půjde o praktičtější věci. Bude EU potichu fandit skotské nezávislosti, aby se potěšila potrestáním Londýna za brexit? To není jen řečnická otázka. Ještě je v paměti, jak hned po referendu o brexitu přijali unijní lídři Schulz a Juncker skotskou premiérku Sturgeonovou, ještě než vůbec jednali s Londýnem.

Nikdo zatím nemůže říkat, že referendum bude a fanoušci nezávislosti vyhrají. Ale dá se uvažovat obecněji. Třeba: patří mezi evropské hodnoty respektovat hlas voličů v referendu? A pokud ano, proč by to mělo platit pro Skoty, ale neplatilo to v roce 2017 pro Katalánce? Kdyby teď skotští nacionalisté vyhlásili podobně sporné referendum (bez dohody s ústřední vládou) a Londýn by proti tomu podobně tvrdě zasáhl, fandila by mu EU, tak jako na podzim 2017 Madridu?

Ve Skotsku se chystá velký spektákl, racionální argumenty slábnou. Až po referendech se ukazuje, že to, čím byli lákáni voliči, je vlastně propadák. Jistě, už předem se ví, že v takto vážných věcech by přání nemělo být otcem myšlenky, ale v atmosféře referend jí pak stejně bývá.