Výuka jazyků v době covidu:
Jak se mladí i dospělí Češi učí řeči s protipandemickými opatřeními v zádech a jak jsou na tom
Ještě před rokem Kristýna dvakrát do týdne místo domů zamířila po práci opačným směrem. Do učebny jazykové školy. Na středně pokročilý kurz angličtiny s ní chodilo ještě dalších osm lidí. Dnes se učí online a z původních osmi spolužáků této pražské úřednici zůstali tři. „Není to tak úplně ono, ale co se dá dělat. Měla jsem samozřejmě několikrát chuť se na to vykašlat, ale jazyk potřebuju a ve škole jsem tomu moc nedala,“rezignovaně krčí rameny a dodává, že pro ni online není: „Hned jak to půjde, přihlásím se na prezenční kurz, v práci sedím u monitoru celý den, nebaví mě to. Taky si myslím, že se toho míň naučím,“říká Kristýna.
Jazykové školy jsou pro prezenční výuku uzavřené v podstatě stejně dlouho jako základní nebo střední školy. V tuto chvíli je umožněna pouze individuální výuka (1 učitel a 1 žák). Skupinové konzultace a výuka maximálně do počtu 3 osob. „Jak můžeme nebo nemůžeme rozvolňovat, to není v tuto chvíli jasné, pravděpodobně zatím nemůžeme. Z oblasti komerčního vzdělávání si vláda všímá snad jen autoškol,“říká ředitel jazykové školy Glossa David Dvorský.
Přitom schopnost domluvit se cizím jazykem se stává stále důležitější, zvláště na pracovním trhu. Pokročilejší znalost alespoň jednoho cizího jazyka byla v loňském roce podle statistik personální agentury Grafton Recruitment vyžadována u 4 z 10 pracovních nabídek. Jednoznačně přitom vede angličtina. Je desetkrát žádanější než němčina, která je druhým nejčastěji zmiňovaným jazykem v pracovních inzerátech, třetí je francouzština. Na jeden inzerát hledající člověka ovládajícího francouzštinu ale připadá 45 těch, kdo chtějí, aby se potenciální zaměstnanec dorozuměl anglicky, na jednu pozici s ruštinou jich připadá 910.
Třetina firemních kurzů zůstane online
Po roce výuky online se jazykoví lektoři shodují na tom, že na dálku se učit dá a má to své výhody, ale také limity. „Při prezenční výuce jako učitelka okamžitě z reakce vidím, že je něco špatně, mohu reagovat v řádu sekund. Když se vidíme přes monitor, na kterém navíc sdílím materiály, z mimiky obličeje neodhadnu, jestli mi rozumí,“říká Marcela Hergesslová, předsedkyně Asociace jazykových škol. Ať už jsou ale plusy a minusy online výuky cizích jazyků jakékoli, minimálně dospělí se do učeben po odeznění pandemie zcela jistě všichni nevrátí a zůstanou u online výuky. „Tento typ lekcí jsme nabízeli už před covidem, ale takový zájem jako dnes o ně nebyl,“říká Lucie Málková z jazykové školy Jipka. Studenti prý dříve většinou neměli ani povědomí o tom, že se online učit dá. Dnes odhaduje, že u výuky na dálku zůstane zhruba 30 procent jejich klientů.
Půjde z větší části o kurzy, které pro své zaměstnance pořizují firmy. „Pro některé z nich bude online vzdělávání jednodušší i organizačně, nebudou muset řešit rezervaci zasedacích místností ani dopravu lektora. Může to být i několik desítek procent kurzů. U lekcí pro veřejnost odhaduji, že půjde o nižší podíl, kolem deseti procent,“myslí si David Dvorský z jazykové školy Glossa. Vychází přitom ze zkušeností z krátkého období na konci loňského roku, kdy to vypadalo, že se prezenční výuka obnoví a jazykové školy otevřely registrace pro jarní pololetí. Dospělým klientům, kteří si během loňského roku zvykli řešit řadu pracovních věcí online, vyhovuje, že s výukou na dálku odpadá třeba cestování. S jejím rozšířením se nabízejí nové možnosti i pro ty, kdo to do „kamenné“jazykovky mají daleko. „Ke zkouškám i do přípravných kurzů se nám hlásí řada lidí, kteří nebydlí v Praze, to dříve tak časté nebylo. V tomto ohledu zkušenost s výukou během pandemie lidem otevřela nové možnosti. V pocovidové době se bude každý muset rozhodnout, co mu vyhovuje,“říká ředitelka jazykové školy Akcent Radmila Procházková.
Úkoly šité na míru
Faktem je, že učit přes monitor výslovnost nebo se pokoušet studenty rozmluvit je pro učitele cizích jazyků velká výzva. A nezáleží na tom, jestli učí dospělé nebo třeba gymnazisty. „Ve třídě jsem zvyklá, že studenti s jazykem pracují, a pak je máte najednou připojené přes monitor. Pracovat ve skupinách, prohazovat je, simulovat s nimi každodenní interakce, to najednou nešlo,“říká učitelka angličtiny a španělštiny z pražské gymnázia Na Zatlance a zároveň členka Asociace metodiků cizích jazyků AMATE Dagmar Škorpíková. A to u nich na škole měli start o něco jednodušší, například už před pandemií používali k zadávání úkolů platformu Google Classroom. I tak ale podobně jako ostatní učitelé rychle zjistila, že online se musí učit jinak. Na svých studentech od té doby vyzkoušela docela dost. Největší překážka? Jak zařídit, aby spolu studenti mohli komunikovat a ona jim k tomu mohla dávat zpětnou vazbu. „Ze začátku jsme si něco společně vysvětlili a studenti se pak ve dvou propojili na nějakém dalším kanálu. Zpátky se vrátili třeba po deseti minutách. Takže sice mluvili, ale já jsem je přímo neslyšela. Při prezenční výuce je taky nechávám pracovat samostatně, ale obcházím třídu, poslouchám, pomáhám a zapisuji si věci, které je potřeba dovysvětlit,“vrací se ke svým prvním pokusům o efektivní výuku na dálku.
Stejné potíže řešili učitelé jazyků po celém světě a vývojáři vzdělávacích platforem na tuto novou situaci obratem zareagovali. „Velmi rychle se doplňovala různá rozšíření: u Google Classroom vznikla novinka s názvem Breakout rooms, díky které můžu od podzimu žáky při výuce rozdělit do skupin a ,přeskakovat‘ mezi nimi, což hodně pomohlo synchronní výuce,“říká Dagmar Škorpíková. Ani s tím se ale online nedá učit stejně jako v učebně. Ovlivnilo to například i výběr výukových materiálů. Lektoři, kteří nemohou se svými studenty bezprostředně komunikovat, se podle Marcely Hergesslové zaměřují na to, co se dá na dálku zvládnout lépe, například na procvičování poslechu. Výrazně častěji také oživují online hodiny pouštěním videí.
Vzdělávání přes monitor má ale i své výhody. Dagmar Škorpíková třeba pro tu část výuky, kdy studenti pracují samostatně, zadává celou řadu různých úkolů. Nechce po studentech, aby vypracovali všechny, ale aby si z nich vybrali. „Každý z nich nejlépe ví, kde ho tlačí bota. Někdo tak pracuje na poslechu, jiný na gramatice,“vysvětluje gymnaziální učitelka. Po roce na onlinu má pocit, že teď už výuka funguje, a nejvíce na ní oceňuje právě možnost přizpůsobit ji na míru konkrétnímu studentovi. Ostatně její škola se zapojila do pilotního projektu ministerstva školství, který hledá možnosti, jak to dobré z online vyučování přenést do škol i v době po pandemii.
Pro některé firmy bude online jazykové vzdělávání jednodušší: nebudou muset řešit rezervaci zasedacích místností ani dopravu lektora