Online kurzy se líbí čím dál víc
S angličtinou ve srovnání se světem? Pomáhají jim online lekce, sociální sítě a sledování filmů na streamu
Angličtině internet pomáhá Covidový locdown způsobil řadu škod, ale znalostem angličtiny může paradoxně i přes všechna omezení pomoci. Už u školních dětí závěry různých průzkumů ukazují, že jejich zlepšení v angličtině se dá spíše než organizovanému školnímu vzdělávání přičíst tomu, že se pohybují v prostředí internetu, pro které je angličtina de facto mateřským jazykem. A pro dospělé to platí úplně stejně. I vzhledem k celosvětově narůstajícím počtům uživatelů online her nebo streamovacích služeb by tedy angličtina školním výpadkem příliš utrpět nemusela.
„Pro angličtinu to jednoznačně potvrzuji: studenti se dívají na Netflix, hrají online hry, streamují, na sociálních sítích a na Discordu se také mluví anglicky – to má obrovský vliv. Ale já učím i španělštinu, a přestože jde také o hodně používaný světový jazyk, u něj to nefunguje,“upozorňuje Škorpíková. Za jinými jazyky než za angličtinou totiž lidé musí na internetu jít cíleně. „Když se studenti v prosinci na chvíli vrátili do školy, říkali, že hodně zapomněli. I když se snažím vyučovat interaktivně, je to pořád méně než při prezenční výuce,“je přesvědčená Škorpíková.
Není to špatné, ale stále máme co dohánět
Oproti roku 2019 to zatím celosvětově v angličtině na žádný propad ve znalostech nevypadá. Jazyková škola EF Education first působí ve 150 zemích po celém světě a každým rokem porovnává znalosti, kterých studenti v jednotlivých státech dosahují. Jejich výsledky ukazují, že se mladí Češi cizí jazyky učit umí, výsledky testů je řadí mezi země, které jsou ve znalostech angličtiny na vysoké úrovni. Na 800 bodové stupnici oscilují kolem 580 bodů. „Od Nizozemska, které se dlouhodobě drží na první příčce, nás dělí zhruba 80 bodů. Severské země či Benelux jsou sice také před námi, ale historicky mají jiné podmínky, které znalost angličtiny ovlivňují,“říká Veronika Valčíková z EF Education First. „Výsledky za rok 2020 sice budou kompletně k dispozici až na podzim, ale celosvětově jsou stabilní, obzvlášť v Evropě,“poznamenává Valčíková.
Zajímavé trendy ovšem z výsledků za poslední roky už vyplývají. Podle testů EFi se například už od roku 2012 v rámci firem celosvětově snižují rozdíly v jazykových znalostech mezi top managementem a zaměstnanci na nižších pozicích, mizí také rozdíl mezi muži a ženami, které své kolegy ve schopnosti domluvit se anglicky dlouhodobě převyšovaly. „Rozdíly mezi obory ale zůstávají,“říká Valčíková. Horších výsledků v testech v průměru dosahují administrativní zaměstnanci nebo technici. „Na ty zřejmě ze strany zaměstnavatelů není vyvíjen tak velký tlak, aby znali cizí jazyk. Na opačné straně stojí například právníci nebo marketingoví odborníci,“říká Valčíková.
Česko ale k setření rozdílů musí urazit ještě velký kus cesty. I když lidí, kteří jsou schopni používat jazyk v pracovním prostředí, přibývá, v průměru podle Eurostatu v Evropské unii stále patříme na chvost. „Data na to nemáme, ale ze zkušenosti bych řekl, že se to liší generačně a podle vzdělání. U absolventů gymnázia to může být evropsky srovnatelné, u maturanta negymnazisty bych na to nesázel. Průměrný profil českého zaměstnance moc velká sláva nebude,“myslí si ředitel jazykové školy Glossa David Dvorský. Ve firemních kurzech nebo v kurzech pořádaných pro státní instituce je podle něj stále běžné, že zaměstnanci nepotřebují ani tak rozmluvit, jako spíš doučit základy.
Autorka je spolupracovnice LN