V Izraeli a Gaze se opět roztáčí spirála násilí
Zatímco násilné střety mezi Palestinci a izraelskou armádou na Západním břehu Jordánu či u hranic s Pásmem Gazy, končící zpravidla „jen“zraněnými, patří téměř ke každodennímu koloritu této části Blízkého východu, tentokrát je konflikt daleko rozsáhlejší – a hrozí přerůst v regulérní déletrvající válku, jako tomu bylo v letech 2008 a 2014.
Zatím poslední kapitolu, známou do uzávěrky LN, napsal včerejší večerní palestinský raketový útok a nálety izraelského letectva na cíle v Gaze. Ty byly reakcí už na pondělní raketové ostřelování ze strany radikálního hnutí Hamás. Židé se podle všeho rozhodli k nebývale tvrdé reakci kvůli tomu, že část palestinských střel se izraelské protiraketové obraně nepodařilo zneškodnit a dopadly i na Jeruzalém. Tedy na posvátné sídlo, které považují Židé za své „jediné a nedělitelné“hlavní město – a jehož východní část si ovšem nárokují také Palestinci jako metropoli svého budoucího státu. Podle palestinských zdrojů zemřelo do uzávěrky LN následkem náletů na Gazu 28 lidí, z toho deset dětí; zraněných je více než stovka. Včera odpoledne v izraelském pobřežním městě Aškelon přišly následkem raketového útoku vedeného z Gazy o život dvě osoby – zřejmě jde o první židovské oběti současné vlny násilí. Po večerním ostřelování oblasti Tel Avivu zemřela podle televizních zpráv další žena.
Napětí mezi Palestinci a Židy má tentokrát svůj původ přímo v posvátném okrsku Chrámové hory ve starém jeruzalémském městě. Tenze tam narůstaly již od počátku islámského postního měsíce ramadánu v polovině dubna: tehdy izraelské úřady omezily Palestincům shromažďování v místech, kde se muslimové obvykle schází k večerním modlitbám. Na Chrámové hoře stojí i mešita al-Aksá, jedna z nejposvátnějších staveb islámského světa, u níž se zejména v pátky shromažďují desetitisíce muslimů k pobožnostem.
Koncem minulého týdne propuklo na Chrámové hoře mezi arabskými věřícími a izraelskou policií masové násilí, kdy z palestinské strany létaly kameny a další předměty, zatímco pořádkové síly pálily do davu gumovými projektily a používaly zábleskové granáty a slzný plyn. Zraněných byly, především mezi Palestinci, stovky.
V pondělí pak dala radikální palestinská skupina Hamás, ovládající Pásmo Gazy, Izraelcům ultimátum na stažení jednotek z Chrámové hory, a poté, co židovský stát nereagoval, vypálili ozbrojenci Hamásu z Gazy řadu raket. Ty zasáhly jednak cíle na jihu Izraele, několik jich však také dopadlo na Jeruzalém. Dnes končí ramadán a konec postního měsíce v muslimských komunitách obvykle doprovází veselí a masová shromáždění spojená se svátkem Íd al-Fitr. To může již tak napjatou atmosféru v Izraeli a Palestině ještě více vyostřit.
Násilí mezi Palestinci a Židy probíhá v době, kdy se Izrael nachází – již poněkolikáté v řadě – ve stavu praktického bezvládí. Dosavadnímu pravicovému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi se totiž po nerozhodných březnových volbách nepodařilo sestavit novou vládu s většinovou podporou a prezident Reuven Rivlin proto minulý týden pověřil dalším pokusem Netanjahuova rivala Jaira Lapida.
Zda bude Lapid úspěšnější, je nyní těžké předvídat, nicméně tvrdá rétorika ze strany Netanjahua naznačuje, že stále ještě úřadující premiér se může pokusit získat body v probíhajícím politickém zápase právě nekompromisním postojem v aktuální krizi.
„Každý, kdo na nás zaútočí, draze zaplatí,“řekl Netanjahu ještě před tím, než dal rozkaz k palbě na Gazu, a varoval, že násilí „potrvá nějaký čas“.
Potíže s politickou reprezentací jsou ovšem i na palestinské straně, neboť prezident Státu Palestina Mahmúd Abbás se před několika dny rozhodl odložit parlamentní volby plánované na konec května. To znamená, že demokratické hlasování na palestinských územích neproběhlo již více než 15 let. Zatímco na větším a lidnatějším Západním břehu Jordánu vládne umírněnější strana Fatah, izolované Pásmo Gazy ovládá radikální Hamás.
Současná palestinsko-izraelská krize bude zajímavou zkouškou pevnosti takzvaných normalizačních dohod, které Izrael loni pod patronací USA uzavřel s některými arabskými státy. Spojené arabské emiráty (SAE), Bahrajn, Maroko a Súdán oficiálně uznaly Stát Izrael výměnou za různé bilaterální smlouvy, technologickou spolupráci či umožnění turistických cest. Jednání neveřejného obsahu průběžně probíhají mezi Izraelem a Saúdskou Arábií.
Nejnovější ozbrojené střety mezi Palestinci a Židy si vyžádaly již desítky mrtvých. Spouštěčem násilí byl tvrdý zásah izraelských pořádkových sil na Chrámové hoře v Jeruzalémě.
Příští dny rozhodnou
Média zmíněných zemí se dosud v kritice Izraele držela spíše zpátky, SAE se například omezily na varování Židům před „změnou identity posvátných míst v Jeruzalémě“.
Včera ovšem vlivný saúdskoarabský server al-Arabíja, kontrolovaný tamější panovnickou rodinou, přišel s tvrdým protiizraelským prohlášením. „Saúdská Arábie odsuzuje nestoudné útoky okupačních izraelských sil na posvátné půdě al-Aksá proti pokojným věřícím,“napsala al-Arabíja.
Zda bude mít probíhající kolo násilností v Izraeli a Palestině širší vliv na geopolitické poměry na Blízkém východě mohou naznačit následující dny.