Jen sprcha nestačí
Rizikovými místy zvýšeného výskytu klíštěte obecného jsou především listnaté a smíšené porosty. „Zejména pak jejich okraje zarostlé křovinami a bujnou bylinnou vegetací včetně okrajů cest. Dále jsou to různé strže a prohlubně v terénu zarostlé vegetací a břehy vodních toků a ploch. S výskytem klíšťat je ale třeba počítat i ve větších parkových komplexech a zahradách,“říká biolog Milan Daniel, odborník na problematiku klíšťat.
Návštěvníci kritických míst v přírodě by měli v sezóně klíšťat zvolit oblečení (zejména kalhoty) z hladké a světlé látky. Nevhodné je naopak tmavé oblečení z látky s vlasem. Měli by použít repelentní přípravek, který je vhodné nanést na oblečení, zejména na spodní část nohou od kolen níže, při sběru lesních plodů také na ruce a rukávy.
Pokud je u přípravku uvedeno dávkování a doba účinku na komáry, je třeba počítat s tím, že pro klíšťata bude účinnost přibližně poloviční. V terénu ohroženém výskytem klíšťat by si lidé neměli sedat nebo lehat na zem ani při použití pokrývky jako podložky.
Nebrat ani psy
Když vyrazíme třeba na houby, zcela jistě se nebudeme pohybovat po cestách a patrně budeme také třeba brouzdat trávou, bylinnou vegetací nebo křovím. „Potom je nutné při chůzi občas prohlédnout spodní část nohou, nohavice, punčochy a sejmout eventuálně zachycená klíšťata,“říká doktor Daniel. „Právě proto je výhodná světlá barva oblečení.“
Na klíšťaty ohrožená místa bychom podle něj také s sebou neměli brát psy. A pokud je to nutné, tak jen na vodítku, aby byl omezen jejich pohyb v terénu. Po návratu je třeba zvířata prohlédnout a případně přichycená klíšťata odstranit.
Přesto se může stát, že se člověk místu s výskytem klíšťat obecných vyhnout nemůže. V tomto případě by si měl po návratu domů prohlédnout pečlivě celé tělo a zjistit, zda nedošlo k přichycení klíštěte.
Důkladná prohlídka
Místa nejčastějšího přisátí klíšťat jsou podkolenní jamka, třísla, podpaží a za ušima. U dětí můžeme klíště najít mezi vlasy na hlavě. Klíšťata se však mohou přichytit kdekoliv včetně intimních míst. Prohlídka proto musí být pečlivá. Doporučuje se použití zrcátka na místa, kam si nevidíme. Mnozí tvrdí, že jako prevence před přisátím klíštěte postačí sprcha, ale to je omyl. Samotné sprchování ani omytí žínkou bez důkladné prohlídky nestačí!
Kromě toho je třeba si tělo prohlédnout i následující ráno, protože klíště se může pohybovat i několik hodin po těle napadeného. Pak se teprve přichytí.
Cement ve slinách
Obě prohlídky jsou nutné pro včasné zjištění přichyceného klíštěte dříve, než se plně rozvine proces sání krve. „Ve slinách klíštěte, které vylučuje při sání do krve napadeného, jsou mimo jiné obsaženy látky brzdící zánětlivou reakci, takže svědění vyvolané přisátím, které tak upozorní na klíště, se dostavuje až po řadě hodin,“popisuje doktor Daniel.
Klíště bychom měli odstranit z těla co nejdřív. S postupující dobou sání se u klíštěte zvyšuje sekrece slin. Dochází k replikaci viru obsaženého ve slinných žlázách a zvyšuje se dávka patogenu, což platí i pro bakterii Borrelia burgdorferi způsobující lymeskou nemoc. Tak může být ovlivněn celý další infekční proces a klinické projevy.
Brzké odstranění je nutné také proto, že ve slinách klíštěte je obsažena i složka, která vytvoří kolem jeho sacího ústrojí pohrouženého do pokožky napadeného po několika hodinách obal z tzv. cementu. V této fázi je uvolnění klíštěte obtížnější než ihned po přichycení, kdy je zakotveno v rance pouze mechanicky zoubky na sacím ústrojí.
Jak správně odstranit klíště? Místo přisátí je nutné desinfikovat jodovým či jiným desinfekčním prostředkem. Pak pomocí navlhčené textilie lehce pohybujte klíštětem ze strany na stranu. Po dvou až třech minutách se uvolní. Můžete také klíště opatrně podebrat co nejblíže u povrchu pokožky a vyjmout měkkou pinzetou. „Klíšťaty v žádném případě netočte, jejich sací ústrojí není vrut! Při pokusu o otáčení dojde vždy k odtržení přední části klíštěte, která zůstane v kůži,“varuje Milan Daniel. Místo po odstraněném klíštěti by se mělo znovu desinfikovat jodovým či jiným desinfekčním prostředkem.
S každým klíštětem je třeba zacházet jako s infekčním materiálem. Při jeho likvidaci nesmí dojít k potřísnění rukou, případně předmětů v okolí. Zabalte do kousku papíru a ten na nehořlavém podkladě nejlépe zapalte.
Každé přichycené klíště vyvolá zarudnutí pokožky. To může přetrvávat dva až tři dny. Pokud se nezvětšuje, nejde o příznak borreliózy. Pokud naopak zjistíte zvětšující se zarudlou skvrnu na kůži, která většinou v centru zbledne, navštivte lékaře. Stejně tak máte-li ve dnech po zjištěném přisátí klíštěte chřipkové příznaky.
Než vyrazíme do přírody, měli bychom se zamyslet nad ochranou proti klíšťatům. V jakém terénu je můžeme nejspíš chytit? Je výhodnější světlé nebo tmavé oblečení?