Slovinský unikát mezi ikonami NHL
Do společnosti hokejistů, kteří pokořili metu 1000 bodů v NHL, přibylo pozoruhodné jméno – Slovinec Anže Kopitar. Anže Kopitar (33)
Když před týdnem v duelu proti Arizoně šel Anže Kopitar v obranném pásmu čtyřicet sekund před koncem utkání na buly, soustřeďoval se především na získání kotouče, aby pomohl udržet těsný náskok 3:2. Díky trefě Seana Walkera přes celé kluziště, která znamenala vítězství Los Angeles 4:2, se však z vyhraného vhazování stala památná chvíle. Touto asistencí na Walkerův gól třiatřicetiletý Kopitar pokořil hranici 1000 bodů v NHL.
Kdo by to byl ještě před pár lety řekl, že se takového milníku dočká hráč z hokejově exotické země, jíž Slovinsko beze sporu stále je. Vždyť mezi celkem 91 hokejisty, kteří této mety dosáhli, je jen 17 Evropanů a z nich jsou pouze dva Češi – Jaromír Jágr a Patrik Eliáš.
„Je to neskutečné. Jsem ze Slovinska, což není příliš hokejová země, a už jen to, že jsem mohl uspět v NHL, je úžasné,“raduje se Kopitar, pro nějž klub o dva dny později před duelem s Coloradem uspořádal ceremoniál, během něhož dostal od vedení upomínkovou pozlacenou hokejku a kromě spoluhráčů mu na ledě gratulovali také žena Ines s dětmi Nežou a Jakobem, bratr Gašper s manželkou či prostřednictvím videovzkazu na kostce slovinský prezident Borut Pahor.
Z hokejové rodiny
Rodák z Jesenice v podhůří Julských Alp měl hokej v krvi. Hrál ho jeho děda, otec i mladší bratr. Táta Matjaž, který se po ukončení aktivní kariéry úspěšně vrhl na trénování, jim v zimě na zahradě dělal kluziště. „U nás se tohle zkrátka dědí. Ne náhodou byl mým prvním velkým idolem táta. Až po něm jsem obdivoval Forsberga a další,“vyprávěl už v době, kdy se coby vůbec první rodilý Slovinec etabloval v nejlepší lize světa.
Mezitím však ještě udělal klíčový krok, když v dorosteneckém věku odešel do švédského Södertälje. Tam mu dali šanci v hlavním týmu už v sedmnácti, což neuniklo pozornosti lovcům talentů, a tak Kopitara v roce 2005 draftovali jako celkovou jedenáctku Los Angeles Kings. Když se ho pak ptali, co o kalifornském velkoměstu ví, odvětil prostince podle svých poznatků z televize: „Žijí tam opravdu velké hvězdy.“
Za rok se mezi ty hokejové sám zařadil. Vstup do soutěže měl impozantní. Při premiéře proti Anaheimu vstřelil dva góly, v následujícím zápasu se St. Louis zaznamenal tři asistence. Výsledkem první sezony bylo 61 bodů a třetí místo v týmově produktivitě.
„Odmalička byl ohromně pracovitý a šel si za svým cílem. Měl dispozice pro zámořský hokej, ale zároveň i takovou tu českou tvořivost. Je předvídavý a šikovný na kotouči,“popisoval ho před lety trenér František Výborný, který působil ve slovinské lize i v reprezentaci. „Tehdy ve Slovinsku vyrůstalo hodně nadějných hráčů,
První slovinský hokejista v NHL strávil všech svých 15 zámořských sezon v Los Angeles Kings, které dvakrát dotáhl ke Stanley Cupu (2012 a 2014). Minulý týden dosáhl 1000. bodu v základní části. Aktuálně má na kontě 1127 zápasů,
ale on dřel ze všech nejvíc a měl skvělé vedení v rodině.“
V příštím ročníku Kopitar už pořadí Kings opanoval, což z následujících dvanácti sezon zopakoval ještě jedenáctkrát. A letos to vypadá na další triumf.
Zámoří mělo netradiční hvězdu, o níž se fanoušci dozvěděli třeba to, že kromě hokeje má ráda také fotbal a basketbal nebo že ráda vaří. Po mamince, jež pracovala v rodinné restauraci, zdědil Anže kuchařský talent, což poznal i televizní štáb, který při natáčení reportáže pohostil palačinkami.
Králové z L. A. zase doufali, že je nový tahoun po letech strádání
dovede k úspěchům. Tím dosud největším bylo prohrané finále v roce 1993, kdy v jejich dresu zářil Wayne Gretzky.
Generace vedená Kopitarem a spol. vysoké ambice opravdu naplnila. V roce 2012 se jim povedlo získat Stanley Cup, což o dva roky později zopakovali. A v obou případech se slovinský centr navíc stal nejproduktivnějším hráčem play off. To už byl víc než jen splněný sen. „Jako dítě toužíte dostat se do NHL a vyhrát Stanley Cup, mít dlouhou a úspěšnou kariéru. I když pro mě to bylo trochu naivní,“uznává Kopitar, že jeho příběh vypadá trochu jako zázrak.
Vždyť ve dvoumilionovém Slovinsku je pouze sedm zimních stadionů a před ještě deseti lety se registrovaní hokejisté počítali maximálně na stovky. Teď jich je podle statistiky Mezinárodní hokejové federace přes 1200.
K rozvoji tamního hokeje přispěl i Kopitar. Přestože na mistrovstvích světa stále střídají účast v áčku se sestupem do nižší kategorie, nebývají to většinou při duelech s elitou žádné potupné debakly. Právě na šampionátech hokejová veřejnost mladého Kopitara zaznamenala nejdříve. „Vždycky jsem říkal, že když bude možnost, velice rád přijedu reprezentovat,“říkal Kopitar před MS 2015, kdy se rodina těšila z čerstvě narozené dcerky Neži a které zároveň spadalo do prvního období, kdy národní tým vedl jeho otec.
Oba nechyběli ani u největšího úspěchu své země na olympiádě 2014 v Soči. Slovinci si tehdy museli účast vybojovat v kvalifikaci, přesto na hlavním turnaji potrápili domácí Rusy, senzačně porazili Slováky a přes Rakousko postoupili do čtvrtfinále, kde Švédové jejich odpor zlomili až ve třetí třetině. „Za poslední tři čtyři roky se u nás odvedl velký kus práce,“vysvětloval s potěšením Anže Kopitar. „Tohle je pro lidi u nás doma. Chci, abychom měli víc stadionů, víc klubů, které budou vychovávat víc hráčů,“doplnil ho motivačně otec Matjaž, jenž poslední tři sezony pracuje jako evropský skaut Kings.
Kopitarův mezinárodní věhlas potvrdilo i jeho jmenování do funkce kapitána výběru Evropy na Světovém poháru 2016. Ostatně vůdcovskou roli asistenta či rovnou kapitána v Los Angeles zastává po většinu kariéry.
Dopředu i dozadu
Ve stejném roce také uzavřel maximální osmiletou smlouvu na 80 milionů dolarů, která z něj následující ročník s příjmem 14 milionů dolarů včetně podpisového bonusu udělala v té době nejlépe placeného hráče NHL.
Přitom než podepsal, hrozilo, že se dostane na listinu nechráněných hráčů. Kings však dobře věděli, proč si svého lídra pojistili. Kopitarův přínos nespočívá pouze v ofenzivních schopnostech. Však taky způsob, jakým zisk tisíce bodů v NHL završil, byl pro jeho pojetí hokeje příznačný. Asistencí nastřádal zhruba dvakrát tolik než gólů (654 oproti 346) a vedle útočení má urostlý centr stejně velký smysl pro plnění obranných povinností a bojovnost. Není divu, že dvakrát získal Frank J. Selke Trophy pro nejlépe bránícího útočníka sezony. „Někdy to tak máte, že se cítíte střelecky uštknutý. Musíte najít rovnováhu ve hře. Snažím se být lepší na buly, pomáhat v oslabení, zas začnu střílet góly,“řekl například v lednu 2017, kdy si procházel střeleckou krizí.
Tento přístup je důvodem, proč si Kopitara pochvaluje i současný kouč Kings Todd McLellan: „Jsem na něj hrdý a je mi ctí, že ho mohu trénovat.“
Jen ty výsledky v posledních letech nepřicházejí. Po třech finále v řadě byla maximem Kings dvě první kola play off. A nyní již třetím rokem zůstávají bez bojů o Stanley Cup. I Kopitar jistě věří ve zlepšení a doufá, že svou unikátní kariéru završí co nejúspěšněji.