Potřebujeme Transformaci 2.0

Tomáš Salomon (55)

Nejvyšší šéf České spořitelny Tomáš Salomon, který také coby člen NERV radí vládě, není spokojen s dosavadní podobou Národního plánu obnovy, kterým má Česko čerpat z Evropské unie kolem 170 miliard korun dotací. „V neposlední řadě jsem přesvědčen, že ten plán je ohromně složitý, má příliš mnoho řádků a vláda si to zbytečně komplikuje. Inspiraci bychom mohli najít i ve státech kolem nás. Neměli bychom se stydět opisovat,“myslí si.

LN Co je dnes hlavní starostí nejvyššího šéfa tak obří instituce, jako je Česká spořitelna?

Samozřejmě nám nedělá radost, že musíme testovat naše zaměstnance při příchodu do budov a poboček. Ale v tuto chvíli je to prostě nutné. Celkově na operační úrovni jako banka žádné problémy nemáme a ani na obzoru je nevidíme. Vždy jsme se snažili být o krok vpředu a to se nám dařilo díky našim zaměstnancům a našim řekněme digitalizačním snahám už v minulosti.

Ale co mě nyní zaměstnává nejvíc, ať už v negativním, či pozitivním smyslu, je vývoj v celé ekonomice a v oblasti spolupráce mezi soukromým a státním sektorem. Přemýšlím, jak ze současné situace něco vytěžit. Nejen v byznysovém, ale i celospolečenském a lidském smyslu. A těch možností vidím docela dost. Posledních dvanáct třináct měsíců nasvítilo naše schopnosti ve světle připravenosti na nenadálé věci. Protože když žijete v dobrých dobách, v konjunktuře, spousta problémů vidět není. A teď je otázka, zda se z toho dokážeme poučit a něco s tím udělat.

LN Které problémy byly nasvíceny a jak je řešit?

Otevřela se možnost znova transformovat ekonomiku. V našich pracovních diskusích tomu říkáme Transformace 2.0. Druhou nutnou změnou a možností je fundamentální reforma vzdělávacího systému, a to jak na úrovni rekvalifikace, tedy celoživotního vzdělávání, tak i základního, středního a vysokého školství. Protože to je do budoucna základ konkurenceschopnosti Česka.

Dalším úkolem je digitalizace, otevřenost a efektivnost státní správy. O digitalizaci státní správy se mluví často. Já si ale myslím, že předchozí rok ukázal, že to volá po poměrně radikální reformě. A v neposlední řadě je klíčovou věcí odolnost a udržitelnost ekonomiky a společnosti. Na to je ostatně zaměřen celý nový evropský program, který se promítá do našeho Národního plánu obnovy.

LN Co je Transformace 2.0?

V posledních několika desetiletích se české ekonomice podařilo dobře se zapojit do evropských a možná i světových struktur. Často se přitom zapomíná, že bez té vazby bychom na tom byli daleko hůř. Nicméně pořád jsme hodně dodavatelskou ekonomikou – já se bráním výrazu montovna, protože tak to úplně není. Ale jsme levná subdodavatelská ekonomika a netvoříme dostatečně vysokou přidanou hodnotu. Máme nižší marže, nižší cenu pracovní síly. Měli bychom proto jít cestou intenzivní automatizace, robotizace, vzdělanostní ekonomiky, soustředit se na prodej a marketing, a to pomocí kapitálu, domácího i zahraničního. Transformace 2.0 znamená, že se vhodnými pobídkami musíme pokusit motivovat firmy i jednotlivce, aby se na tuto cestu intenzivně vydali.

Firmy na tom nejsou špatně, i když některé nezažívají dobré časy, žádný armagedon se ale nekoná. Covid odhalil naše slabiny a záleží na nás, co s tím uděláme, říká v rozhovoru pro LN šéf České spořitelny Tomáš Salomon.

LN Jak může firmy motivovat stát?

Stát teď k tomu má unikátní příležitost v podobě Evropského plánu obnovy, který je určen na zvýšení odolnosti a udržitelnosti evropských ekonomik. V našem Národním plánu obnovy (NPO) bude hodně evropských peněz, stejně jako prostředků z našich veřejných rozpočtů, které se dají doplnit soukromými penězi, a dohromady tak mohou vytvořit výrazný pákový efekt. K tomu chceme přispět i my jako spořitelna, ať už v rámci Národního rozvojového fondu, nebo ve spolupráci se zamýšlenou Národní rozvojovou bankou (NRB). Ta by měla vzniknout transformací Českomoravské záruční a rozvojové banky, měla by být kapitálově lépe vybavená a v kombinaci s evropskými penězi by mohla významně podpořit investice do automatizace, digitalizace a ekonomiky s vyšší přidanou hodnotou obecně.

LN Návrh NPO ovšem ze strany podnikatelských sdružení schytal obrovskou kritiku.

Ani já nejsem s plánem spokojen. Z hlediska struktury ani obsahu. Protože jsou tam často části, které nejsou ničím jiným než vymetením šuplíků se starými investičními záměry ze všech možných ministerstev, aniž by tam byla jasná strategie a zaměření se na klíčové priority, o nichž jsme mluvili. Ale NPO není, jak věřím, uzavřená záležitost. Česko návrh do Bruselu ještě neposlalo a myslím, že při přepracovávání plánu už snad nějaký posun nastává.

Je ale nutné, abychom se na evropské peníze nedívali jako na dotace, ale více je využívali na řešení opravdu prioritních věcí. Problém našeho pohledu na prostředky EU je třeba vidět ve srovnání s tím, co jsme s jejich pomocí zvládli my v oblasti dopravní infrastruktury a co Polsko. V Polsku je vidět jasná prioritizace výdajů, u nás ne.

V neposlední řadě jsem přesvědčen, že ten plán je ohromně složitý, má příliš řádků a vláda si to zbytečně komplikuje. Plán by měl být zjednodušený a inspiraci bychom mohli najít i ve státech kolem nás. Neměli bychom se stydět opisovat. Třeba v Německu.

LN Firmy, obce či stát ale musí mít na to „pákování“peníze. Jak jsou na tom vlastně firmy? Vy to jako banka víte velmi detailně.

Pokud jde o stav firem, nevidím žádný armagedon. Ekonomika na tom není špatně. Nejsme předluženi, kapacita firem tady je, máme spoustu chytrých nápadů a dobrých firem. Nelze ale generalizovat. Odvětví jako cestovní ruch, ubytování, pohostinství rozhodně nezažívají dobré časy.

Ale naopak firmy v oblasti e-commerce jsou na tom velmi dobře. Myslím, že ty investice jen odložily, protože v nejistých dobách to tak bývá. A jsou připraveny investovat do smysluplných věcí, jež jim pomohou vytvářet vyšší přidanou hodnotu a být méně závislý na levné pracovní síle.

LN Takže se tady začnou drát na světlo nové firmy jako mladá tráva přes tu starou na jaře?

S tou trávou je to dobrá paralela. Zahraniční expanze Rohlíku, růst Alzy nebo úspěšný vstup Pilulky je jen pár příkladů úspěšných českých firem, které vyšly z krize vítězně. Ale globálně úspěšných českých startupů nebo podnikatelů je víc – Shipmonk v Americe, Prusa Research a jeho 3D tiskárny, GoPay nebo Socialbakers.

A globálně úspěšné nejsou jen technologické firmy. Podívejte se na Českou zbrojovku, která koupila americkou firmu Colt. Kdo by pomyslel na to, že budeme nakupovat firmy s takto dlouhou tradicí na americkém trhu. Takže si myslím, že máme velmi dobrý základ a měli bychom si dodávat sebevědomí. I naše nedávno spuštěná kampaň Silnější má právě tohle za cíl. Posílit sebevědomí jednotlivců i firem. Chtěli jsme tím ukázat, že prostě tu příležitost máme, a buď ji využijeme, nebo zůstane ležet nedotčená.

LN Jak jste přišli na motto kampaně Jste silnější, než si myslíte?

Máme poměrně dobrý vhled a detailní průzkumy toho, jak Češi vnímají dnešní situaci. A jak se jako společnost chováme i dlouhodobě. Z výzkumů a analýz nám vyplývá, že posilovat sebevědomí Čechů – a to nejen v téhle těžké covidové době – je správné a žádoucí. Tématu sebevědomí se chceme věnovat i dál a rozvíjet ho i v rovině konkrétních řešení, jak zlepšit situaci jednotlivců, firem a komunit.

LN Hovořil jste o konkrétních řešeních, jež připravujete. Jak jste daleko?

Pracujeme na tom. Kampaň Silnější je začátkem procesu. Rádi bychom byli spojeni s konkrétním řešením problémů, které jednotlivce a společnost trápí – bydlení, ohrožení chudobou u samoživitelek a lidí bez finanční rezervy, zaostávání vzdělávacího systému, ale také úspěch českých firem a podnikatelů v ekonomice s vyšší přidanou hodnotou. To jsou témata, která zkoumáme, a chceme ty, jichž se týkají, oslovit.

LN Takže se chystáte vykročit směrem k více individualizovaným bankovním službám pro lidi i firmy?

V podstatě ano. Čím dál méně věříme v budoucnost produktových nabídek v duchu jedna velikost sedí všem. Věříme, že současné technologie umožňují maximálně personalizovat finanční služby. V bankovním poradenství chceme být kdykoli a kdekoli přístupní a relevantní pro konkrétního člověka či firmu a jejich specifické problémy.

LN Co čekáte po skončení Antiviru? Hovoří se o tom, že je tu mnoho zombie firem, které sají státní dávky, a že nemálo podniků zkrachuje.

Věříme v relativně rychlý obrat a návrat k ekonomickému růstu. Odhadujeme, že v letošním roce to bude přes tři procenta, v roce 2022 dokonce přes čtyři procenta. Spotřebitelská nálada je dobrá a odložená spotřeba domácností a firem se v letošním roce vrátí poměrně rychle zpátky. Obzvlášť pokud bude postupovat vakcinace a epidemiologická čísla budou příznivá. Některá odvětví a oblasti patřící k cestovnímu ruchu, který je závislý na návratu zahraniční klientely, nebudou mít ustláno na růžích ani letos, ani v příštím roce. Tam ten návrat bude postupný. Ale žádný fundamentální důvod pro nějaký masivní ekonomický propad nevidím.

LN Čekáte nějakou změnu odvětvové struktury ekonomiky ve smyslu jejich podílu na HDP?

Není to o odvětví jako spíše o kvalitativním posunu napříč odvětvími a o znalostní ekonomice, která je postavená na větší přidané hodnotě. V řetězci, na jehož konci je výrobek či služba, buď můžete být tím, kdo vyrábí či dává dohromady. Anebo jste tím, kdo vyvíjí, inovuje a realizuje a kdo má nakonec podstatně vyšší marže. A my bychom chtěli pomoci restrukturalizovat české firmy a průmysl ke znalostní ekonomice, která je méně závislá na levné pracovní síle, jež navíc v Česku ubývá. Pro ekonomiku a tvorbu HDP má daleko větší efekt, když se podaří posilovat silné české značky a exportovat na zahraniční trhy finální produkty. Tohle podle mne vytváří prostor pro restrukturalizaci. A nutně to neznamená restrukturalizaci odvětvovou. My až tak zásadní strukturální problém nevidíme. I když v globálním měřítku vidíme třeba posilování kreativního průmyslu, jehož výnosy díky přidané hodnotě neustále rostou. To je také příležitost pro Česko.

LN Snaha podpořit vzestup českých firem na úroveň, kde mohou dosahovat vyšší přidané hodnoty a vyšších marží, není nová. Pomůže tomu covid?

Určitě. Do roku 2008, respektive 2020 jsme vlastně žili v nepřetržité konjunktuře. A to firmy ani státní aparát nenutilo přemýšlet, co zítra udělat jinak nebo změnit. Nyní jsme byli nuceni se zastavit a i přes oběti a celkově nepříjemnou situaci nastala velice vhodná doba, abychom si sedli a domluvili se, jaké strukturální změny budeme společně podporovat. Je to unikátní příležitost. Tu mají i ostatní země a záleží na nich, jak ji využijí. A já bych si moc přál, aby v této soutěži Česko zabodovalo. Máme k tomu všechny předpoklady.

LN Co je třeba udělat?

Patří k tomu i naučit se mnohem lépe využívat synergií a lépe spolupracovat. To nám také úplně nejde. Máme co do činění s resortismem a neochotou spolupracovat mezi soukromým a státním sektorem. Často mám pocit, že si spíše chceme vzájemně konkurovat, než abychom si uvědomili, že máme společné zájmy.

LN Jste členem NERV, takže se zabýváte širokou škálou věcí. Co říkáte vývoji veřejných financí?

NERV se schází z iniciativy vlády ad hoc a v poslední době intenzita aktivity klesla. Myslím, že kapacita tohoto poradního orgánu se dá využít lépe, ale je to na vládě. Před krizí jsme patřili k nejméně

Pochází z Ostravy. Vystudoval Fakultu ekonomiky, služeb a cestovního ruchu Vysoké školy ekonomické v Bratislavě.

Byl generálním ředitelem

GE Capital Multiservis, později byl jmenován ředitelem retailového bankovnictví

GE Capital Bank.

V letech 2004–2007 byl ředitelem slovenské Poštovní banky. Následně se pustil do podnikání, stál například u zrodu služby pro mobilní platby Mobito.

Od roku 2013 řídil drobné bankovnictví ve Slovenskej sporiteľne a zasedal v představenstvu. V roce 2015 přebral zodpovědnost za stejnou oblast v České spořitelně .Tuod ledna 2016 vede.

V roce 2018 byl zvolen bankéřem roku.

Je prezidentem České bankovní asociace a členem Národní ekonomické rady vlády (NERV).

zadluženým zemím v Evropě. Průměr zemí EU je na devadesáti procentech. A tu takzvanou dluhovou brzdu (povolený dluh do 55 procent HDP – pozn. red.) máme nastavenou poměrně přísně. Já to neříkám proto, že bych to případné prolomení této hranice schvaloval, nebo si dokonce myslel, že je to zdravé. Ale před čím důrazně varuji, je, abychom to vyšší zadlužení takzvaně neprojedli.

Je zásadní, zda ty peníze půjdou na promyšlené, správně nasměrované a správně zrealizované investice. I když je jasné, že se něco takříkajíc ztratí po cestě a použije na naplnění nějakých předvolebních slibů. Ale hlavní část těch peněz by se měla využít na rozumné proinvestování se z krize, byť to zní jako fráze.

LN Hovoří se o zvýšení daní, a to nejen kvůli pokrytí covidového schodku. A o masivním zvýšení inflace, která by dluh snížila.

Jak dostat deficity pod kontrolu, tím se budou muset zabývat další vlády. Nemusí to být jen prostým zvýšením daní, byť si myslím, že nás v Česku nějaké zvýšené daně čekají.

Třeba u daně z nemovitostí nebo u DPH. Vyšší příjmy by mohly být dosaženy právě i díky té transformaci ekonomiky. Ale nebál bych se, že se zadlužíme tak, že nebudeme schopni splácet.

LN Covidový lockdown ovlivnil i provoz bank. Mají lidé očekávat nějaké trvalé změny?

Koncových zákazníků se žádné změny nedotknou. Budeme i nadále rozvíjet obchodní model, kdy nás klienti mohou kontaktovat

a třeba si domluvit schůzku s poradcem anebo nás oslovit digitální cestou.

Pokud jde o způsob práce našich lidí, obzvlášť na určitých pozicích v naší centrále, tam k určité změně dojde.

Já nejsem zastáncem toho, že by se měly dramaticky redukovat kancelářské plochy. Myslím si, že bez sociálních kontaktů nelze vytvářet jakoukoliv firemní kulturu. Fyzický kontakt mezi lidmi je nenahraditelný.

Ale jsem přesvědčen, že část práce, kterou lidi odváděli v kancelářích a museli někam dojíždět a přesouvat se mezi budovami, bude možné přenést domů nebo do jakéhokoliv flexibilního prostoru. Ať už se to jmenuje domácí kancelář, či chalupa. Je třeba hledat zdravý mix těchto nových možností. Že by tohle nastalo radikálně ze dne na den, to si nemyslím. Trh a jednotlivé firmy budou hledat novou rovnováhu. Jsou firmy jako Avast, které naplno říkají, že nepředpokládají, že by se jim lidé vrátili do kanceláří. Ale u každé firmy to bude trošičku jiné.