Železná klenba není všemocná
Kde se vzala další válka
Čtvrtým dnem pokračovaly včera raketové přestřelky mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás z Pásma Gazy. Na obou stranách rostl počet lidských obětí – do uzávěrky LN jich bylo hlášeno z Gazy 83 včetně 17 dětí, Izrael uvádí sedm mrtvých – a také obavy z další eskalace konfliktu.
Ten „naostro“začal v pondělí večer, kdy Hamás po marném uplynutí ultimáta izraelským bezpečnostním silám, aby se stáhly z posvátné Chrámové hory v Jeruzalémě, začal pálit rakety na cíle v Izraeli. V porovnání s podobnými konflikty z minulosti je již v tuto chvíli jasné, že hnutí Hamás disponuje daleko lepším zbraňovým arzenálem, který dokáže částečně přelstít rovněž izraelskou protiraketovou obranu – proslulý systém zvaný Iron Dome (v překladu Železná klenba či Železná kopule).
Židé se rozhodli investovat do Železné klenby poté, co v konfliktech s libanonským militantním hnutím Hizballáh a palestinským Hamásem na začátku 21. století přišly v důsledku nepřátelských raketových útoků o život desítky Izraelců a celkově miliony jich
Napětí mezi Židy a Palestinci rostlo již od poloviny dubna kvůli sporům v Jeruzalémě.
Izraelské úřady chtějí vystěhovat arabské rodiny z jejich obydlí ve Východním Jeruzalémě.
Pořádkové síly Izraele několikrát tvrdě zasáhly proti palestinským věřícím v posvátné mešitě al-Aksá.
Hamás začal útočit raketami na Izrael v pondělí po uplynutí lhůty na stažení z Chrámové hory. musely trávit dlouhý čas v bezpečí krytů.
Železná klenba představuje mobilní systém určený ke zneškodnění raket krátkého doletu i dělostřeleckých granátů.
Radiolokátor vyhodnotí nebezpečí v řádu několika sekund a poté řídicí systém případně aktivuje takzvanou protiraketu, která nepřátelskou střelu zneškodní. Čas je přitom velmi důležitým faktorem, protože hustě osídlené oblasti Izraele přiléhají bezprostředně k hranici Pásma Gazy, odkud jsou útoky na území židovského státu vedeny.
Nyní se ovšem ukazuje, že ani Železná klenba nezmůže všechno. Podle firmy Rafael Advanced Defense Systems, která systém vyvinula, je účinnost asi 90 procent. Nepřátelské rakety mohou „projít“zejména v situaci, kdy jich protivník vypálí ve stejném směru větší množství. A to je taktika, kterou podle všeho Hamás v aktuálním konfliktu používá.
Radikální palestinské hnutí se v porovnání s posledním větším konfliktem v roce 2014 zřejmě značně posunulo dopředu v samotné kvalitě výzbroje. Disponuje větším množstvím raket, které jsou navíc schopné zasáhnout i vzdálenější cíle než dříve.
V noci na včerejšek se totiž poplašné systémy poprvé aktivovaly i na severu Izraele a včera se Hamás „pochlubil“tím, že zaútočil novým typem raket i na letiště Ramon nedaleko rudomořského letoviska Eilat. To je od Pásma Gazy vzdálené 220 kilometrů.
Ekonomie války
Přes výše uvedené zůstává izraelská technologická převaha drtivá, není to ovšem zadarmo. Jedna protiraketová střela Tamir vyjde podle různých zdrojů na 35 000 až 50 000 dolarů (v přepočtu i více než milion korun), cena za
Dávno nevídané násilnosti mezi židovskými a arabskými obyvateli se včera rozhořely zejména v etnicky smíšených lokalitách po celém Izraeli.
V Tel Avivu dav židovských radikálů vytáhl z automobilu arabského řidiče a lynčoval jej do bezvědomí. Incident zachytila živě televize, muž skončil s velmi vážnými poraněními v nemocnici.
K řadě násilností proti Arabům došlo ve třetím největším izraelském městě Haifě na severu země. Podle očitých svědků židovské bojůvky útočily na arabská
jednu baterii protiraketového systému se pohybuje kolem 100 milionů dolarů (asi 2,1 miliardy korun). Oproti tomu jedna relativně jednoduchá raketa typu Kassám, které používá Hamás, vyjde na pouhých několik set dolarů (tedy do deseti tisíc korun).
Výdaje na Železnou klenbu jsou vysoké i na podmínky velkorysého vojenského rozpočtu židovského státu. V relativním vyjádření totiž izraelské náklady na vojenské účely patří mezi nejvyšší na světě a tvoří téměř šest procent hrubého domácího produktu (to je téměř dvojnásobek obydlí za nečinného přihlížení policie. Podle tamějších Arabů nyní pro ně v Haifě „neexistuje bezpečné místo“.
V historickém městě Akko napadl dav Arabů ozbrojený klacky a kameny asi třicetiletého Žida a těžce jej zranil.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyzval k ukončení násilí „ať jde o Židy proti Arabům, či obráceně“s tím, že „ani v takto složité situaci nikdo nesmí brát zákon do vlastních rukou“. Podle prezidenta Reuvena Rivlina se země dostala do stavu občanské války.
v porovnání například se Spojenými státy či Ruskem).
Kde se berou zbraně v Gaze? Ačkoli palestinské radikální skupiny působící v Gaze (vedle nejsilnějšího Hamásu se v aktuálním konfliktu angažuje také skupina zvaná Islámský džihád) používají poměrně jednoduchou vojenskou techniku, kterou lze někdy sestrojit téměř „na koleně“, zůstává otázkou, jak se takové množství vojenského materiálu do Pásma Gazy mohlo dostat.
Podle intenzity palby v prvních dnech aktuálního konfliktu mají palestinští militanti tentokrát k dispozici mnohem rozsáhlejší arzenál než dříve. Objevují se rovněž poměrně pokročilé zbraně, například kvalitní protitankové střely. Začaly se proto již ozývat hlasy, které se ptají, jestli izraelské tajné služby tentokrát něco nepodcenily.
Pásmo Gazy je z velké části hermeticky uzavřené: pozemní hranici s Izraelem lemuje důkladná bariéra, kterou židovský stát bedlivě střeží, Izrael navíc udržuje blokádu i na moři.
Nejslabším místem tak zůstává kratičký úsek hranice mezi Gazou a Egyptem, zejména hraniční přechod Rafáh, v jehož okolí byla v minulosti objevena řada podzemních tunelů. Těmi se mimo jiné pašovaly zbraně do Gazy.
Předpokládá se, že hlavním dodavatelem zbraní do Pásma pro Hamás a další militantní skupiny zůstává Írán, arcinepřítel Izraele. Ve většině případů zřejmě materiál putuje po poměrně složité cestě: zbraně jsou nejprve letecky dopraveny do Súdánu a odtud putují pozemní cestou do Egypta až na sever Sinajského poloostrova. Pak už zbývá poslední kus přes „horkou“hranici do Gazy.
Zda Hamás a jemu podobní nyní přišli na nějaký nový způsob, jak se ke zbraním dostat, zůstává zatím mystériem.