Po práci do baru

Jak produktivní je práce z domova a z kanceláře

Po každé velké historické události se obvykle objeví dva typy lidí. Jedni říkají, že je třeba se vrátit před dotyčnou událost a obnovit „normální život“jako předtím. Druzí naopak tvrdí, že „nic nebude jako předtím“, a chtějí vše změnit. Tahle srážka je teď vidět na životě „kancelářských krys“.

Část manažerů, včetně vedení státních organizací, začala se slábnoucí epidemií povolávat své zaměstnance zpět do kanceláří. Není to české specifikum, pokusila se o to třeba i americká firma Google. Společnost Google ovšem narazila na odpor zaměstnanců a zařadila rychle zpátečku. Část zaměstnanců a také manažeři v některých firmách totiž chtějí zachovat práci z domova.

Zastánci návratu do kanceláří ale tvrdí, že tam lépe mohou kontrolovat výkon svých lidí a že styk s kolegy v kanceláři a porady jsou pro hladký průběh pracovního procesu nutností. Jejich odpůrci naopak vidí práci z domova jako cestu, jak ušetřit náklady za kanceláře i čas na dojíždění. K tomu někdy dodávají, že z toho bude těžit i příroda a odlehlé regiony, protože část lidí se z města přestěhuje na venkov. Kdo má pravdu a co vede k lepšímu výkonu zaměstnanců i celé firmy? Vědecké studie provedené ještě před pandemií nového koronaviru nám mohou ledacos naznačit.

Například studie ekonoma Nicholase Blooma a jeho kolegů v čínské společnosti Ctrip. Z ní vyšlo, že většina lidí (ovšem ne nutně všichni) je produktivnější při práci z domova. Klidně se dá pracovat třeba i z venkova. Jenže pozor, když jde o vymýšlení nových věcí, je to jiné. Počet vynálezů a patentů, jak ukázal třeba ekonom Michael Kremer, souvisí s hustotou obyvatel, takže města jsou lepší. Další ekonomové, nedávno třeba Maria Rocheová, pak doložili, že inovace souvisí se setkáváním lidí mimo kanceláře a třeba na počtu barů a hospod v okolí. Takže závěr podle ekonomů? Ať si lidé pracují, odkud chtějí, jen když si občas zajdou popovídat o práci s kolegy či konkurenty do městského baru.