Stát tlačí vakcinaci přes pracoviště
Cílem je dostat očkování co nejblíže lidem, brzy by to mělo jít i bez registrace. Někde však o vakcíny přímo v práci není zájem
Ačkoliv očkovací kampaň proti covidu vypadá spíše na maraton, stát by rád využil i některé sprinterské metody. Dosud nevakcinované občany se snaží dostihnout přímo na pracovišti. Zatímco někde si nabízení vakcín přímo v práci pochvalují, jinde jen stěží hledají zájemce. Z vyjádření, která nyní zní z vlády, je přitom patrné, že na propagaci očkování ve výrobních halách a kancelářských prostorech po celé republice státní strategie dost spoléhá.
„Zaměstnavatelé mají zásadní vliv na svoje zaměstnance. Hygienické stanice a stát jsou k dispozici pro přesvědčování, že očkování je zásadní pro ochranu života a zvládnutí pandemie,“napsal LN premiér Andrej Babiš (ANO).
V praxi však oslovování firem na řadě míst republiky drhne. Kde o vakcínu skutečně stáli, už si ji pořídili po vlastní ose. A zavilé odmítače nejspíš nepřesvědčí ani to, když jim zaměstnavatel strčí možnost očkování až „pod nos“.
„Zájemců bylo opravdu málo. Vyblokovali jsme pro ně sobotní dopoledne a přišlo 50 lidí. Přitom to bylo z firmy s tisícovkami zaměstnanců,“popsal LN koordinátor očkování v Libereckém kraji
Vladimír Richter (ODS). Oslovit zaměstnavatele v kraji se pokusila i Hospodářská komora, avšak s ubohým výsledkem: odpověděly dvě firmy a ani s jednou se koordinátor nedohodl.
Zmíněné „vyblokování“je prý nejjednodušší přístup, jaký lze firmám nabídnout. V podstatě totiž využívá již existující infrastrukturu zdravotnického systému. Společnosti, u kterých se zájemci o očkování najdou, si skrze svého krajského koordinátora domluví určitý časový úsek v již fungujícím vakcinačním centru. Pak už zbývá vypravit třeba jen autobus.
Další variantou je vytvořit očkovací centra přímo ve firmách, což nerozhodnutým lidem na maximum cestu k očkování usnadňuje. Relativně dobře se to zatím daří třeba na severu Moravy. Očkovací centrum vytvořené přímo v nošovickém areálu automobilky Hyundai tam navíc slouží široké veřejnosti, nejen zaměstnancům podniku. „Počet zájemců registrovaných k očkování v této společnosti je o 20 procent vyšší, než je průměr v Česku ve věkových skupinách 30 plus a 35 plus,“chválil iniciativu hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO).
Mezi prvními v regionu otevřely už v dubnu vlastní centrum Třinecké
železárny, kterým chod očkovacího střediska zastřešuje jedna z místních nemocnic. Mluvčí společnosti Petra Macková Jurásková LN řekla, že firma naočkovala už 3000 lidí. Do konce července by prý měli mít i druhou dávku. Na pomoc státu se v železárnách vůbec nespoléhali. Vytvořili vlastní rezervační systém, který zohlednil směnný provoz podniku. Centrum otevírají dvakrát týdně.
Opačnou zkušenost hlásí podle koordinátora Richtera Liberecko. Fungující očkovací místa vyblokovala termíny pro zaměstnance z oslovených firem jen dvakrát. A vždy šlo o pouhé desítky osob. Mobilní očkovací tým funguje dle krajského koordinátora taktéž spíše teoreticky. „Manipulace s vakcínou je natolik složitá, že je jednodušší jít cestou vyblokování v očkovacích centrech,“řekl. Vakcinaci přímo v prostorách firem považuje Richter za příliš složitou.
Z útrob tuzemského průmyslu je však slyšet také ostrá kritika, která postup státu cupuje. „Firmy chtěly vlastní očkovací centra, měly ambice očkovat své pracovní kolektivy. Vláda však vznik firemních center až na výjimky zmařila,“prohlásil nedávno šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák, který vládu vyzval k aktivní podpoře při zřizování center ve firmách.
„Závoďáci“očkovat nechtějí Armádní IT specialista Petr Šnajdárek, který působí v rámci vládního Centrálního řídícího týmu, k tomu uvedl, že většina zátěže spojená s vakcinací zůstává na bedrech státu, zatímco firmy se zapojují spíše pasivně. „Odmítla nám očkovat většina jejich závodních lékařů, nemají to v popisu práce. Takže nyní řešíme financování, protože to musí zase zabezpečit stát,“popsal LN plukovník Armády ČR. Richter tuto zkušenost potvrdil s tím, že kdyby byli lékaři v podnicích ochotní očkovat, nechali by si navézt vakcíny podobně jako praktici už dávno.
Dle Šnajdárka nejde člověku pracujícímu třeba u pásu výrobní linky jen tak píchnout vakcínu, nezbytné jsou k tomu vhodné prostory. Navíc si fabriky vybírají, kterou látku jejich lidé dostanou. Stát sice disponuje zásobami vakcín od AstraZeneky a Johnson& Johnson, firmy je ale nechtějí. „A tak nabízíme hlavně Modernu, jež není tak zprofanovaná,“uvedl.
Látka od Moderny má oproti třeba té od Pfizeru výhodu, že se hodí mobilním očkovacím týmům. Není tak složité s ní nakládat. Dle Šnajdárka je právě logistika zhusta největší překážka, jelikož nejde jednoduše naředit velké množství vakcín a pak riskovat, že je zdravotníci budou muset vyhodit. „I proto to závoďáci často dělat nechtějí,“řekl člen řídícího týmu.
Stát nicméně při frontálním ataku očkováním nepolevuje ve snaze učinit z kroku „pod jehlu“triviální záležitost. Přesně za tím účelem by v Praze měla podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) vzniknout do dvou týdnů očkovací místa, kam bude možné si pro vakcínu dojít i bez předchozí registrace. Vyrostou v obchodním centru na Chodově a na hlavním nádraží.
Ještě o krok dále se vydalo Slovensko. Tamní parlament včera kývl na spuštění očkovací loterie. Náhodně vybraní šťastlivci, kteří vakcinaci podstoupili, si mezi sebe rozdělí odměny v celkové výši zhruba 51 milionů korun.