Sedm škůdců pod ochranou
Není divu, že kormorán stojí za největšími ztrátami. Do Česka ho lákají mírné zimy a také přeplněné rybníky. Jeden takový pták sežere za den kolem půl kila ryb.
Ty ale mizí i tam, kde jsou vydry říční. „Žerou i tržní ryby, vytáhnou klidně tříletého kapra, který váží do dvou kil,“uvedl pro Český rozhlas Jaromír Lev z Českého rybářského svazu. Na jednom z rybníků v Dobřanech zaznamenali klidně i sedmdesátiprocentní úbytek ryb za rok.
To vlka ryby nezajímají. Nejčastěji si pochutnává na jelenech nebo divokých prasatech. Pokud ale vidí snadnou kořist, útočí klidně i na ovce či kozy. Stejně tak ale na chovy daňků nebo muflonů. Za ty se v současnosti státní kompenzace nevyplácejí, měla by to ale napravit zmíněná novela zákona.
Vlci proti přemnoženým srncům
Vlků v Česku přibývá. Zatímco před dvěma lety odborníci mluvili o sedmdesáti šelmách, dnes na českém území stále nebo částečně žije mezi sto až sto dvaceti vlky.
„Novým smečkám se tady líbí. Má to logiku, na Slovensku se až do letošního roku vlci stříleli, teprve letos to nový ministr životního prostředí zakázal. Odlovilo se tam až osmdesát vlků ročně. Byť je v ostatních zemích různá legislativa, platí, že vlk je celoevropsky chráněný,“líčí Brabec.
Pastevcům vlk působí škody, jinak je ale přínosný. Převážně se totiž živí spárkatou zvěří a té je v republice stále velký nadbytek. Kdo by chtěl namítat, že ne, existuje průzkum, který to potvrzuje.
Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) se společně s Mendelovou univerzitou v Brně nedávno na potravu vlka zaměřila. Podobné výzkumy proběhly rovněž v Německu. Ukázaly na to, že u nás i u sousedů tvoří potravu vlka mezi jedním až dvěma procenty domácí zvířata. Většinou ovce. Zbytek, tedy 98 procent, je spárkatá zvěř, k níž se řadí například srnci či jeleni.
Přemnožená zvěř je navíc překážkou v obnově lesa, protože okusuje malé sazenice. Škody způsobené spárkatou tak dosahují mnohem větších čísel než škody způsobené šelmou.
To ostatně dokládá i čerstvá zpráva z Olomouckého kraje, kde zvěř v lesích za celý loňský rok napáchala rekordní škody. A to zejména tím, že okusuje mladé stromky na holinách vzniklých
Kormorán
Medvěd
Vlk vlivem vichřic a kůrovcové kalamity. Škody v lesích v Olomouckém kraji byly loni v mezikrajském srovnání čtvrté nejvyšší. Větší škody napáchala zvěř v Ústeckém, Jihočeském a Plzeňském kraji.
„Ve Slovinsku, ve východní části Německa, v Sasku, kde jsou vlci dlouhodobě, se s nimi naučili žít,“říká ředitel AOPK František Pelc. A dodává: „Kdyby mi před třiceti lety někdo řekl, že budeme řešit problém vlk versus ovce, tak bych to ocenil. Nebyli tady vlci – a ovce v podstatě taky ne, protože všude byla kukuřice. Pastevců si proto vážíme, pečují o krajinu, zejména v hospodářsky složitých typech krajiny. Pastevectví je součástí naší i evropské zemědělské politiky. To, že se má
Los chránit vlk, je také součástí národní i evropské politiky. Je potřeba najít soulad,“uvádí Pelc.
Podle ministra Brabce zároveň to, že je vlk chráněný, neznamená, že by se problematická zvířata nemohla střílet.
Rys škodí za statisíce, medvěda brzdí Váh
A jací další živočichové jsou v žebříčku chráněných škůdců za kormoránem, vydrou, bobrem a vlkem? Majestátní los působí neplechu převážně v lese, dokáže poškodit nebo úplně zničit i velmi vzrostlé stromy. Během let za něj stát proto vyplatit hodně přes 600 tisíc korun, loni však na jeho pomyslné konto nešla žádná pohledávka. Oproti tomu za rysa jsou žádosti o kompenzace v hodnotě 213 tisíc korun. Kočkovitá šelma likviduje (podobně jako vlk) hospodářská zvířata.
A konečně medvěd během minulého roku způsobil újmu za 34 tisíc. Hnědého chlupáče je v Česku stále pomálu a jen tak se to nezmění. Důvodem je nejdelší slovenská řeka Váh.
„Je to totálně kanalizovaná, zabetonovaná řeka, kolem které vedou dálnice. Váh je přerušením migračního koridoru, takže medvěd se k nám nedostane. Nepřeleze, a když se o to pokusí, pak to pro něj většinou skončí,“líčí Pelc.
Šéf resortu životního prostředí však dodává, že i když se příliv mohutných šelem do Česka nekoná, ad hoc mohou jednotlivci působit škody. „Všichni asi mají v živé paměti potulného medvěda
Vydra
Bobr
Rys na Valašsku,“vzpomíná ministr Brabec.
Věcný návrh novely zákona jeho úřad teprve chystá, některé změny ve vyplácení škod způsobených zvířaty už ale přece jen proběhly, a to ve vyhlášce, která nově umožňuje proplácet například výdaje za kafilerii.
Větší změny lze udělat už jen změnou příslušného zákona, jenž pochází z roku 2005. Ten by měl rovněž umožnit proplácet poplatek za veterináře i veterinární posudek, na jehož základě se škoda proplácí. „Snažíme se postupně nabídku pro chovatele odlehčit po stránce administrativní. Chceme také, aby se vyplácelo co nejvíc reálně způsobených škod. I proto je potřeba přijmout novelu,“uvádí ministr Brabec.