Zapomeňme na Karkulku, vlk sem patří
LN Stát vyplácí finanční kompenzace za škody, které způsobují některé chráněné druhy zvířat. Například za kormorána, který požírá ryby, se ale peníze stále proplácejí, ačkoli už není chráněný. Budou mít rybáři od roku 2023 úplnou smůlu?
S hejny kormoránů, která u nás přezimovávají, je to velmi složité, ptáky lze těžko regulovat. Špatně se loví. Chápeme nároky rybářů, kterým kormorán decimuje rybníky, protože škody za ryby ve volných tocích se vyplácet nedají. Ale ani škody v rybnících nemohou být dál kompenzovány z tohoto zákona, protože kormoráni už nejsou chráněni.
LN Objem peněz, které se nyní vyplácejí, tedy zůstane stejný, jen se po „vypadnutí“kormorána přerozdělí do kompenzací za škody způsobené dalšími druhy zvířat?
Nějaká částka pravděpodobně vypadne, zbytek se rozdělí. Prostředky pro tento účel by měly být každopádně vždy zajištěny, protože jde o evropsky chráněné druhy a je shoda na tom, že škody by měly být chovatelům kompenzovány. Navíc když srovnáte, jaké škody oproti těmto druhům způsobí přemnožená spárkatá zvěř na okusu malých stromků nebo zemědělcům zvěř černá, je to rozdíl miliardy korun versus miliony. Vlk je, pravda, v tomto ohledu specifický, protože kromě škod finančních působí i škodu emocionální. Pohled na potrhaná zvířata – mláďata zvlášť – totiž rozhodně není nic pěkného. Je ale zájem, aby se chráněné druhy vracely do české přírody, hrají tam svou nezastupitelnou roli.
LN Aby chráněné druhy zvířat co nejméně škodily, záleží hodně na preventivních opatřeních. Čekají se i v tomto ohledu nějaké novinky?
Na preventivní opatření, jako je stavba vhodných ohrad nebo pořízení pasteveckého psa, půjdou peníze i nadále. A jsou to další prostředky, které je potřeba někde najít, ať už z evropských financí, nebo i z našich národních dotací.
LN Co s problémovými zvířaty?
To, že je zvíře chráněné, neznamená, že když se chová problematicky, není možné ho zastřelit. O případném útoku na člověka nemusíme ani mluvit. Daného tvora považujeme za problémového, pokud se opakovaně – to znamená dvakrát, či dokonce vícekrát – zaměřuje na hospodářská zvířata a přeskakuje plot, který odpovídá normám, nebo si troufá zaútočit, i když stádo hlídá pastevecký pes.
Ale přestože máme pořád v hlavě babičku s Karkulkou z pohádky, vlk v Evropě nezaútočil na člověka desítky let. Když to srovnám: počet napadení psem byl loni v Česku 1100 případů, divokými prasaty to budou desítky. Panuje shoda na tom, že když už se vlci po osmdesáti letech vrátili do české přírody, chceme, aby tady přežili. Jsou velmi dobrou zdravotní policií, jejich přirozeným jídelníčkem je totálně přemnožená spárkatá zvěř. Je ale fakt, že vlk je neuvěřitelně inteligentní zvíře, nebude se honit za srnkou, pokud bude mít hospodářská zvířata doslova jako na talíři. Od toho je tu zmíněná prevence, jako jsou třeba pastevečtí psi.
Obecně jsou vlci velmi plachá zvířata. To ale neznamená, že bychom je podceňovali. Neříkáme to proto, že chceme vlka za každou cenu, i kdyby měly padnout stovky hospodářských zvířat. Musíme najít kompromis. Je třeba se vrátit tam, kde jsme byli před sto a více lety, kdy vlci patřili do české přírody.
Ačkoli známe pověst vlka z klasických pohádek, ve skutečnosti v Evropě na člověka nezaútočil už desítky let. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) chceme, aby u nás tyto psovité šelmy přežily.