Prazdroj čekají změny
České pivovarnické jedničce Pražskému Prazdroji už měsíc vládne Rumun Dragos Constantinescu. Čeká se, že jedním z jeho hlavních úkolů bude ořezání nákladů a zvýšení výnosů.
Sekerník, nebo pohodář? Český pivovarnický lídr s téměř polovičním tržním podílem Plzeňský Prazdroj má po nečekané výměně na nejvyšším postu už měsíc nového generálního ředitele. A to ze země, která pivní tradicí i produkcí poněkud zaostává za Českem. Úkol pro nového šéfa zní jasně – rozvíjet a šetřit.
Jednačtyřicetiletý Rumun Dragos Constantinescu nahradil úspěšného Granta Liversage, původem Jihoafričana, kterého už svět vysokého byznysu přestal lákat a vyhoření se rozhodl léčit kariérou kouče. Ale i Constantinescu má pověst schopného manažera, jenž umí táhnout firmu k černým číslům.
Jde ale o to, jakým způsobem. Drasticky škrtit náklady a vydělávat japonskému akcionáři koncernu Asahi ještě lepší dividendu, než jakou si vezme z loňského čistého zisku 3,8 miliardy korun? Nebo pomůže české pivní jedničce spíš inovovat a investovat i za cenu, že ne každý projekt přinese okamžitý zisk?
Od tabáku k pivu
Manažer, kterého Asahi dosadilo do Česka ze země hraběte Drákuly a automobilky Dacia (a kterou opustil v 18 letech), se zatím veřejně neprezentuje. Jeho hlavním oborem byl donedávna tabák. Respektive dlouholetá kariéra ve druhém největším globálním koncernu British American Tobacco (BAT), kde postupně procházel nižší i vyšší manažerské pozice na národní a regionální úrovni ve Velké Británii, v Belgii, v Nizozemsku, ve Švédsku, v Norsku a v Polsku. Naposled v BAT dohlížel na severní část střední Evropy – Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko a baltské státy.
Pivo je v jeho podnikatelském curriculum vitae poměrně čerstvou položkou. Po 20 letech se vrátil do rodného Rumunska a dva roky řídil tamní největší pivovar Ursus, spadající (stejně jako Prazdroj a některé další středoevropské pivovary) od roku 2017 pod Asahi. A krátce před stěhováním do Česka se stal prezidentem rumunského svazu pivovarů.
V milionech hektolitrů, produkce pro český trh a na export, bez licenční výroby v zahraničí I to svědčí o tom, že přesun do Prazdroje nebyl dopředu zrovna dlouhodobě plánovaný.
„Budu si považovat za čest, pokud budeme naše role a pozice nadále rozvíjet a upevňovat výjimečné postavení Plzeňského Prazdroje na pivní mapě světa,“citovala Constantinesca oficiální tisková zpráva Prazdroje při jeho nástupu začátkem června.
Dosavadní šéf Grant Liversage byl úspěšný a přitom poměrně oblíbený manažer. Podle některých hlasů z Prazdroje je na stole otázka, jestli Constantinescu nepřichází s úkolem co nejvíc řezat náklady a za každou cenu co nejvíc vydělat. Prazdroj v minulosti i některé konkurenční nadnárodní pivovary o tom vědí své.
Alko soda, petky, radler?
Z Prazdroje po měsíční zkušenosti s novým šéfem zní opatrně i jiný názor. Nejedná se prý o sekerníka, ale spíš o pragmatika, který umí rozumně vyhodnotit, jak moc jsou některé projekty perspektivní, či nikoli. Naposledy se Prazdroj zbavil nepovedeného a nerentabilního projektu v roce 2016, tedy ještě za vlády koncernu SAB Miller a rok před příchodem Asahi. Tehdy se jednalo o ukončení výroby pšeničného piva Fénix, jehož prodeje byly o poznání nižší, než si manažeři původně představovali.
Novinkou, jejíž úspěšnost se musí nyní teprve ukázat, je nápoj Viper – takzvaný hard seltzer neboli alko sodovka vyrobená kvašením cukru. Víc než rok ho v Prazdroji z podnětu japonského akcionáře vyvíjeli a od dubna prodávají. V USA tohle pití trhá každý rok prodejní rekordy a v Asahi věří, že nadchne i Česko a další země, kam se z Plzně vyváží.
Constantinescu bude zodpovědný za osud i dalších projektů. Třeba zda ukončí Prazdroj úplně prodej piv v PET lahvích (značku Gambrinus přestal v PET dodávat už od loňského ledna).
Jan Veselý, nezávislý pivovarnický expert a někdejší šéf českého a posléze i evropského svazu pivovarů, připomíná, že nový generální ředitel Prazdroje bude určitě řešit i další osud produkce radleru Gambrinus (půl napůl ovocná šťáva s klasickým pivem), jelikož trh už válcují míchané nápoje na bázi nealko piv, zatímco klasické radlery se dvěma procenty alkoholu už lidé téměř přestali kupovat.
Pivní kapitáni z ciziny „Vydělávat víc je taková mantra korporací. Můžete toho docílit masivním zvýšením produkce, což je ale v případě piva už u nás nereálné. Anebo škrtáním nákladů. Nadnárodní koncerny střídají ředitele svých pivovarů často a často dosazují záměrně cizince, jelikož nemají vazbu a kontakty na naše domácí podnikatelské prostředí. To je cíl,“říká Veselý.
Generální ředitel s rodištěm v nepříliš „pivní“zemi tak není v Česku nic neobvyklého. Naopak – manažeři nadnárodních vlastníků, odkojení českým pivem, jsou spíš výjimkou. Trojici největších českých producentů piva vládnou v současné době kádry z jihovýchodní Evropy.
Nejvyšší post ve dvojce trhu v Pivovarech Staropramen zastává od ledna Chorvat Teo Ćendo, který přišel na pražský Smíchov z chorvatského pivovaru Zagrebačka a vystřídal Čecha Zdeňka Havlenu, jenž pivovar řídil sotva jeden rok.
Ostříleným, to znamená už pět let ve funkci, šéfem trojky trhu Heinekenu ČR je naopak Bulhar Nikolaj Mladenov, který nastoupil v červu 2016 do Prahy z bulharského pivovaru Heinekenu – Zagorka.
Českým manažerem na vrcholné pozici největších pivovarů u nás je až Petr Dvořák, generální ředitel v pořadí čtvrtého největšího producenta Budějovického Budvaru – stoprocentně vlastněného státem, respektive ministerstvem zemědělství.