Víc pruhů na D1 by chtěli všichni

Radek Mátl (41)

Česko je zemí nehotových dálnic. D35 u Olomouce zaujala tím, že popraskala, ovšem její hlavní problém je, že není dokončená. „Nejprve měla stát tato dálnice a pak jsme se měli pustit do modernizace D1,“říká šéf Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl.

LN Pozornost se nyní upírá hlavně na přestavbu brněnské D1. Zbývá dodělat čtyři úseky, hotovo má být na přelomu září a října. Povede se?

Nejkritičtější místo je u Ostrovačic, kde se letos pokládají betonové kryty na obou polovinách dálnice. Zatím ale všechno běží podle plánu: sklízení dopravních opatření má být o víkendu 2. a 3. října.

LN Politici rádi přestřihnou pásku ještě před volbami na začátku října. Nemůže mít vliv na kvalitu, když se takto šturmuje a tlačí na včasné dokončení?

Na všechny úseky máme desetileté záruky, na kvalitu pečlivě dohlížíme. Zhotovitel si netroufne nic zanedbat, závady by se záhy projevily a stály by ho výrazně víc peněz. Dosud jsme na D1 řešili desítky reklamací. Zároveň musím říct, že modernizace nás toho hodně naučila.

LN Co třeba?

Dařilo se nám zrychlovat harmonogram. Stavební firmy dokázaly zkracovat termíny, nasazují i několik part zároveň, dělá se o sobotách i o nedělích, což si ale samozřejmě nechají zaplatit. Ne vše lze ovšem zkrátit: lidé mají občas pocit, že se v daném úseku nepracuje. Jenže třeba beton musí 30 dnů zrát, s tím se nedá nic dělat. Skoro na žádném úseku D1 nebylo možné kvůli svícení a hluku pracovat v noci. Když už jsme něco dělali, chodily nám stížnosti, že se lidé nevyspí. Nebo že firmy vozí přes obce stavební materiál, což někdy zkrátka jinak provést nelze. Nezavděčíte se...

LN U D1 může v budoucnu přibýt na každé straně třetí pruh. Dojde k tomu?

Asi bychom všichni chtěli D1 se třemi pruhy v obou směrech. Ale v době, kdy se modernizace připravovala, to nebylo možné. Znamenalo by to nová povolení a další výkupy pozemků, což by trvalo třeba sedm let navíc. Stavět bychom začali až teď, jenže to už by se po D1 nedalo jezdit. Rozšíření nevylučuji. Uvidíme, co se zátěží v budoucnu udělá zprovoznění D35, třeba pak budou čtyři pruhy stačit.

LN Z dálnice D35, která má spojit východ Čech a sever Moravy, je hotová v podstatě jen část u Olomouce. V české části musí zatím stačit silnice první třídy. Ovšem jízda například mezi Litomyšlí a Vysokým Mýtem je za trest, souhlasíte?

Silnice, která tam nyní vede, je dlouhodobě přetížená. Část řidičů se na ni stahuje kvůli modernizaci D1. Bohužel i tuto silnici musíme opravovat, což tam způsobuje zdržení mnohdy až tři čtvrtě hodiny, ale nedá se s tím nic dělat. Za této situace komunikace kapacitně nestačí.

LN Ukazuje to, že stavba D35 je nejen pro region, ale i pro Česko klíčová, viďte?

Když se podívám na naši dálniční síť, řadím ji mezi nejdůležitější stavby, po dokončení Pražského okruhu a obchvatu Přerova na D1. Co se dnes děje ve Vysokém Mýtě, Litomyšli i na úsecích mimo města, kde máme řadu smrtelných nehod, je pro mě nepřijatelné. Čím dříve bude tato dálnice dostavěná, tím lépe. Hodně dlouho se o ní mluvilo, ale bohužel pro ni nikdo nic nedělal.

LN Mělo se s přípravou začít dřív?

Ano, u D35 se zaspalo. Ale mělo to své důvody: dlouho se na Pardubickém kraji řešilo vedení trasy, což přípravu komplikovalo. Nemá smysl se teď zabývat, na čí straně byla chyba, ale obecně platí, že nejprve měla stát tato dálnice a pak jsme se měli pustit do modernizace D1. Na druhou stranu: kdybychom s ní v roce 2013 nezačali, už bychom se dnes po dálnici do Brna nejspíše nesvezli.

LN Máte spočítáno, kolik se na D35 přesune aut z D1?

Odhady se pohybují mezi 10 až 20 procenty vozidel. Podle mě to číslo může být klidně i vyšší. Myslím si, že D35 může stáhnout v podstatě veškerou dopravu mezi Prahou, Olomoucí a Moravskoslezským krajem.

LN Věříte, že se podaří dodržet plánovaný termín dokončení D35 v roce 2028?

Jsem optimista, reálné to je. Ale je třeba udržet nastolené tempo přípravy, mít tuto dálnici stále jako prioritu, zvládnout výkupy pozemků a mít na ni dostatek peněz. Na rozdíl od jiných dálnic u ní nevidím nějaký zásadní odpor, který by ji měl blokovat.

LN Pokud začne platit nový stavební zákon (jehož přijetí komplikuje odmítnutí Senátu), může to výstavbu dálnic v zemi uspíšit?

Věřím, že u D35 urychlení nebude potřeba. Že v roce 2023, kdy mají klíčová ustanovení pro stavbu dálnic začít platit, už budeme mít potřebná povolení a budeme stavět. Obecně ale bude mít tento zákon obrovský vliv. Nyní procházíme při přípravě stavby až čtyřmi fázemi, během nichž se můžeme dostat při sporu o trasu až k soudu. Nově by se mělo jednat o jeden proces, který sloučí územní a stavební řízení včetně posouzení vlivu na životní prostředí. Případný soud tedy rozhodne jen jednou, což může uspořit i několik let.

Vezměte si obchvat Přerova na dálnici D1, kde zbývá dokončit posledních deset kilometrů. Se změnou územního rozhodnutí se potýkáme pět let, dnes je věc znovu u soudu. Když soud vyhrajete, víte, že vás to samé čeká také o krok dál.

LN Proč před dvěma týdny na třech místech popraskal čtvrt století starý úsek D35 u Olomouce?

K takovým situacím bohužel dojít může, není to neobvyklá situace, a to u nás ani jinde v Evropě. K takzvanému vystřelení betonových desek nedošlo poprvé ani naposledy. Faktorů je více: hlavním důvodem bylo horké počasí, roli hraje i stáří vozovky nebo její umístění. Technologie jdou kupředu, z nedostatků se učíme a snažíme se hledat řešení, abychom podobným případům zabránili.

Využíváme takzvané kluzné trny, což je díl, který pomáhá bránit rozpínavosti a pohybu betonových desek. Dalším opatřením jsou dilatační spáry po 500 metrech.

LN Platí, že čím novější dálnice je, tím je větší šance, že se něco podobného nestane?

Vystřelení desek v minulosti nejvíce postihovalo dálnici D1. Její poškození v roce 2011 byl také jeden ze spouštěčů její modernizace.

Stáří hraje roli: některým úsekům v Česku pomalu končí životnost a je třeba je opravit, aby betonové desky držely a podobné situace se pokud možno neopakovaly.

Pak je samozřejmě důležité dálnici pravidelně udržovat. Ale jedná se o materiály, které pochopitelně vlivem teplého počasí pracují. Dálnice se dá přirovnat ke spotřebiči: může fungovat dobře, ale má omezenou životnost.

LN Jak je pravděpodobné, že k popraskání dojde znovu?

Je to spíše extrémní případ, ale na druhou stranu by ode mě bylo nefér slibovat, že už se to nikdy nestane. V každém případě je třeba se plně věnovat řízení. U nehody na D35 dokázali první řidiči včas zastavit, bohužel do nich narazilo další auto. Možná kvůli nedodržení požadovaného odstupu, ale to nedokážu posoudit.

LN Jen pár dnů po prasklinách u Olomouce se objevila další u Psár na D1, na novém úseku. To nebylo úplně šťastné...

K tomu došlo také kvůli klimatickým podmínkám. Propadl se gumový profil ve spáře, do ní se dostala hmota, která se seškvařila horkem a vytvořila pevnost – spára tedy nefungovala, jak měla. Proto se odloupla horní vrstva desky. Metrostav jako zhotovitel úsek problém uznal jako reklamaci. Těchto spár je na opravené části D1 na 25 tisíc, a tohle byl jediný podobný případ, z čehož vyplývá, že se nejedná o systémovou vadu.

LN Část dálnic je v Česku z asfaltu, část z betonu. Kterému materiálu fandíte?

Mezi vozovkáři najdete příznivce obou. Při projektování je vždycky důležité zvážit, jak bude silnice zatížená. Proto jsme při modernizaci D1 vybrali beton, pro někdejší rychlostní komunikace zase asfalt. Když očekáváte silnou kamionovou dopravu, volí se zpravidla odolnější beton, který má zároveň dobré protismykové vlastnosti. Má i nevýhody: je hlučnější, jízda po něm není tak pohodlná jako po asfaltu, pocítíte přejezd spáry. Za mě je ale bezpečnost víc než pohodlí.

LN Může nějakou z českých dálnic potkat něco podobného

Vystudoval dopravní inženýrství na stavební fakultě ČVUT.

Na Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) začínal před 17 lety jako investiční referent, postupně řídil několik oddělení. Vedl oddělení technické podpory, odbor realizace staveb, byl i ředitelem úseku výstavby.

V červenci 2019 byl po rezignaci svého předchůdce Pavla Kováčika pověřen řízením ŘSD.

O tři měsíce později se stal oficiálně generálním ředitelem.

LN Velký význam má i jihovýchodní část obchvatu Prahy, který má spojit nájezdy na brněnskou D1 a hradeckou D11, že?

To je klíčová stavba nejen pro Prahu, ale i pro celé Česko. Území řízení po odvoláních převzal stavební úřad v Českých Budějovicích a od něj zatím termín vyřízení námitek nemáme. Ale pustili se do případu s vervou, tak doufám, že by rozhodnutí mělo padnout do konce letošního roku.

Podle mých informací úředník, který záležitost dostal na starosti, řeší výhradně Pražský okruh. Bohužel jen spis k té věci má přes dva a půl tisíce stran. Dejme mu čas, byla by škoda, kdyby případnou pravomocné územní rozhodnutí shodil soud kvůli procesní chybě.

Poláci budou se svou částí dálnice u hranic hotoví možná už v roce 2023, my poslední úseky D11 ještě nemáme připravené ke stavbě

LN Budoucích staveb ale nejspíš máte v hlavě mnohem víc...

Samozřejmě nesmíme zapomínat ani na další dálnice, které bychom měli v budoucnu prodlužovat: D6 na Karlovy Vary, D7 na Chomutov nebo středočeskou část dálnice D3, kde nejsme ani u územního řízení, nebo její jihočeské pokračování do Lince.

LN Letos otevřete nových 22 kilometrů mezi Hradcem Králové, Jaroměří a Smiřicemi na D11. Ale zároveň tam hrozí kvůli části na hranice mezinárodní ostuda, že?

Poláci budou se svou částí dálnice u hranic hotoví možná už v roce 2023, my poslední úseky D11 ještě nemáme připravené ke stavbě. Tam bohužel k této nepříjemné situaci dojde, mezinárodní dálnice skončí na našich hranicích a pokračovat bude silnicí první třídy, která samozřejmě nevyhovuje nárůstu dopravy, k němuž tam dojde.

Snažíme se přípravu co nejvíc zrychlit, původně se mělo s úsekem k hranicím začínat v roce 2026, ale nyní plánujeme začít za dva roky. Je jasné, že nebudeme tak rychlí jako Poláci, ale moc bych si přál, aby až budou otvírat svůj úsek, řidiči při přejezdu k nám neviděli pole, ale rozestavěnou dálnici. Rád bych měl hotovo v roce 2025, ale ještě je třeba vykoupit pozemky a získat stavební povolení. Někdy je problém i vysoutěžit zhotovitele.