Americká krása

Osobní výběr ze světového tisku

Princ Charles to přenechá „chlapcům“, psal začátkem týdne server Insider o události plné malých detailů a velkých gest – odhalení sochy princezny Diany. Její příběh začal v roce 2017. Tehdy během vzpomínkových akcí u příležitosti dvaceti let od úmrtí Lady Di zaznívaly hlasy, že bytost, která poznamenala nejen Spojené království, ale prakticky celý svět, nemá v zemi žádnou sochu. Krátce nato synové princezny William a Harry oznámili, že skulptura bude. Odhalena byla ve čtvrtek, tedy v den, kdy by princezna z Walesu oslavila šedesáté narozeniny.

Socha stojí v Bílé zahradě u Kensingtonského paláce. U příležitosti odhalení bylo podle televize BBC do zahrady zasazeno na čtyři tisíce květin a značnou část z nich tvoří pomněnky. V angličtině se jim říká forget-me-not, tedy doslova „nezapomeň na mě“. Společně s nimi v zahradě pokvetou i bílé růže, které byly podle synů Dianiny oblíbené. U odhalení se po delší odluce sešli princové William a Harry. Druhý jmenovaný přiletěl z kalifornské Santa Barbary, kde nyní žije s manželkou Meghan, a média hovořila o velkém smíření v rámci rodiny.

Symbolické však bylo i to, kdo na ceremoniálu chyběl. Princ Charles se místo účasti na akci u Kensingtonského paláce odebral do Skotska, se svými syny nebude. „Žádné setkání mezi všemi třemi plánované není,“potvrdil serveru Insider anonymní zdroj.

Upřímně: absenci Charlese chápu. Dlouhodobě se hovoří o tom, že vztahy mezi ním a princem Harrym nejsou dobré. Nastínil to i sám Harry v rozhovoru s moderátorkou Oprah Winfreyovou. „V takovýchto chvílích mohou vyplavat staré rány. Vrací to vzpomínky, hezké, smutné i lítostivé,“komentoval deník The Daily Telegraph.

***

Na ostrovech za La Manchem ještě zůstaneme. Tento týden se stalo totiž něco, v co již ve Spojeném království jen málokdo doufal. Anglie na fotbalovém Euru porazila Německo. Něco takového se stalo naposledy před 55 lety.

Já osobně příliš fotbalu neholduji, ale titulní strany novin, které vyšly po zápase, mou pozornost upoutaly. „Prokletí skončilo,“hlásala titulka deníku Metro, Daily Star otvíral noviny zajímavým heslem: „Anglie NEPROHRÁLA s Německem.“

Řada novin si pak hrála se slovem sen (dream), protože skóroval Raheem Sterling, kterému se říká Raheem the Dream. Takže Daily Express měl titulek: „Nebyl to jen sen! Opravdu jsme porazili Německo.“The Times psaly o „Snovém výsledku“, Daily Mirror říkal, že je „Čas snít“.

Pro mě z pohledu editora titulní stranybyl nejhezčí titulek deníku The Daily Telegraph. Ten totiž hlásal: „Konečně něco, z čeho se můžeme radovat.“Občas kolegům v Británii závidím.

***

S poslední zprávou utečeme přes oceán do Spojených států. Řeč bude o soutěžích krásy. Předtím, než se dostaneme k samotnému jádru pudla, si ale dovolím lehčí intro. Miss America či Miss USA jsou do značné míry otiskem americké společnosti. Už nejde jen o krásu, dívky musejí být i zajímavé tím, co umí, svým etnickým původem či schopností rychle odpovídat na komplikované otázky. V roce 2018 skončila i promenáda v plavkách. Koneckonců Miss již dávno není soutěží krásy, ale „největším poskytovatelem stipendií pro ženy“.

Dívky ucházející se o školné a korunku dostávají extrémně složité dotazy: třeba to, jak by se USA měly vypořádat se svou přítomností na Blízkém východě. A minutové odpovědi, které zaznívají z jejich úst, jsou často mnohem konstruktivnější než ty, jež padají během prezidentských debat. Ostatně na to, aby se dívka mohla stát Miss, je třeba splnit mnohem více kritérií než na získání postu v Bílém domě.

Američané milují svá poprvé. Takže když roce 1983 poprvé soutěž vyhrála afroameričanka Vanessa Williamsová, bylo to oslavováno v zemi jako krok kupředu. Stejně tak když v roce 2001 zvítězila první Asiatka Angela Perez Baraquio Greyová, média upozorňovala na to, že je to i první učitelka. No a nyní se Spojené státy posunuly ještě dál.

Letošní Miss USA sice ještě neproběhla, ale již začíná být jasné, kdo bude o korunku soutěžit. Pozornost na sebe upoutala především vítězka z Nevady. „Vždycky jsem doufala, že někdo jako já bude zastoupený v soutěži,“uvedla osmadvacetiletá Kataluna Enriquezová pro deník The Washington Post. „Nikdy jsem si ale nemyslela, že to budu já,“dodala podle deníku The Guardian vítězka nevadské korunky v článku s titulkem: „Miss Nevada bude první transgender soutěžící v Miss USA.“A nyní můžeme o otisku společnosti v soutěži krásy debatovat.

Aby se dívka mohla stát Miss, je třeba splnit mnohem víc kritérií než při získání postu v Bílém domě. Miss není soutěží krásy, ale „největším poskytovatelem stipendií pro ženy“.