Elektroauta lákají spíš ženy, muži jsou skeptičtí

Auto do zásuvky dnes považuje za konkurenceschopné desetina Čechů. Přístup k elektromobilitě se přitom výrazně mění podle pohlaví, věku i bydliště. Že elektromobil nepotřebuje žádné další zvýhodnění, si například myslí jen každý 14. muž, ovšem každá šestá žena. Vyplývá to z průzkumu společnosti Stem/Mark na zakázku společnosti Elife Energy. Firma, za kterou stojí bývalý šéf Českých drah Petr Žaluda, se věnuje výrobě a provozování dobíjecích stanic.

„Průzkum odpovídá tomu, co na trhu vidíme,“konstatuje Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. „Hlavní problémy elektromobilů jsou cena, infrastruktura a dojezd. Cenu si musí výrobci ještě odpracovat stejně jako dojezd, infrastruktura je na provozovatelích stanic a podpoře státu,“dodává. Každá nová technologie je podle něj na začátku drahá a nemůže si ji dovolit každý.

„Muži obecně patří ve větší míře mezi auto-moto nadšence. Má pro ně častěji větší význam jistá emoční vazba k autu,“říká Miroslav Vejman, šéf Olife Energy. To podle něj může vést k tomu, že u mužů přetrvává náklonnost ke stávajícím spalovacím miláčkům a na novinky se dívají nedůvěřivěji. „Pro ženy je zase důležitější celková funkční stránka věci a užitná hodnota,“soudí Vejman.

Obdobný rozdíl jako mezi muži a ženami panuje také mezi respondenty ve věku od 45 do 60 lety a lidmi mladšími 30 let. Starší lidé si udržují od elektromobility odstup, ovšem každý pátý mladý už o elektroautu přemýšlí.

„Určitá nedůvěra nebo chybná očekávání od technologií, které člověk potkal až ve zralém věku, je typická,“vyvozuje Vejman. Podle něj je to stejné jako se smartphony nebo počítači. Pro mladší generaci je také důležitější ekologie a zodpovědné chování.

Roli zde mohou hrát postoje ke klimatické změně. Ty tento průzkum sice nezkoumal, předchozí studie nicméně vedly k závěru, že snižování uhlíkové stopy je výrazně větší téma zvláště pro ženy a mladší lidi.

Co by Čechy motivovalo k pořízení elektromobilu

Největší podporu mají elektromobily mezi lidmi v Praze a v dalších velkých městech. Nejmenší náklonnosti se dočkaly v obcích do 5000 obyvatel. Zde ale mohou hrát roli příjmy – elektromobilitu pozitivněji vnímají vzdělanější lidé ve větších městech, což jsou zpravidla lidé s vyššími výdělky. Důvodem může být i to, že se ve městech lidé s elektromobily více setkávají. Podle Vejmana mají tito lidé také realističtější očekávání.

„Lidé ve městech si nejspíše víc uvědomují, že pokud najezdí ulicemi spoustu kilometrů se spalovacím autem, není to úplně ideální,“říká Špicar.

Lidé v menších obcích by nejvíce ocenili zavedení finanční podpory na pořízení elektromobilu. Byl by to pro ně motiv auta do zásuvky zvažovat. Ve městech lidé kladou větší důraz na možnosti dobíjení. Česko ale zatím nic takového nechystá.

„Elektromobily jsou stále velmi nákladné, průměrně je verze s elektrickým bateriovým pohonem dražší o více než 40 procent oproti verzi s tradičním pohonem,“popisuje mluvčí ministerstva životního prostředí Ondřej Charvát, k čemu jeho úřad došel studiem ceníků a registrací nových aut.

Prodávají se hlavně luxusnější modely v cenách nad milion korun. Ministerstvo z toho vyvozuje, že zájem mají hlavně movitější rodiny. Navíc 90 procent elektromobilů si kupují firmy a úřady. Česko proto domácnostem pořízení dotovat nechce. „Daleko větší efekt má podpora pořizování elektromobilů pro podnikatele a pro státní správu,“říká Charvát.

Stát se také zaměřuje na podporu infrastruktury. Například z dodačnho programu Nová Zelená úsporám lze čerpat peníze na dobíjecí stanici pro rodinné i bytové domy.

Vzdělání v přístupu k elektromobilům podle průzkumu hraje roli, ale není jasné, zda nejde spíše o již zmíněný vliv různě vysokých příjmů. Polovina respondentů bez maturity tvrdí, že by je žádné zvýhodnění elektromobilů nepřimělo si je pořídit, u středoškoláků i vysokoškoláků je to necelých 30 procent.

Zajímavostí je, že dojezd elektromobilu považují za problém lidé z menších měst, naopak v těch velkých to vadí o poznání méně.