Volby jsou tady. O co se v nich hraje
ÚKOLY PRO NOVOU VLÁDU: dostavba Dukovan, šéf BIS, armádní zakázky i české předsednictví EU
Začínají volby, které promění složení sněmovny i vlády. Nový kabinet bude rozhodovat o strategických zakázkách v objemu stovek miliard i obsazení důležitých postů: od náčelníka generálního štábu armády až po šéfa Nejvyššího správního soudu. LN přináší přehled nejzásadnějších očekávaných rozhodnutí a změn.
Asi nejsledovanější je osud ředitele BIS Michala Koudelky.
Do něj se promítá postoj Hradu. Prezident Miloš Zeman po premiérovi Andreji Babišovi (ANO) opakovaně žádal Koudelkovo odvolání. Babiš, jenž by byl rád premiérem i dál, proto sáhl k provizornímu řešení – Koudelku v září pouze pověřil řízením BIS s tím, že o této pozici rozhodne nová vláda.
Osud šéfa civilní kontrarozvědky má přitom význam i pro další dění. Právě bezpečnostní služba v minulosti setrvale upozorňovala na rizika spojená s ruskými a čínskými ambicemi v Česku stavět nové jaderné bloky. Naopak Zeman opakovaně mluví o tom, že vyřazení Moskvy a Pekingu z tendru na dostavbu Dukovan zvýší cenu zakázky za 162 miliard. Nedávno přijatý Lex Dukovany účast obou mocností skutečně vylučuje.
Brána k Temelínu
V prosinci má kabinet schválit definitivní seznam uchazečů, jimž zašle výzvu k podání nabídek na dostavbu Dukovan. Kdo kontrakt získá, bude mít navíc otevřené dveře ke stavbě dalších jaderných bloků. Naznačil to ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO). „Příští vláda bude muset rozhodnout, jestli se bude pokračovat v Temelínu. Pokud by se pokračovalo, bylo by ideální, kdyby v momentě, kdy se dostaví pátý blok Dukovan, se dostavěl též jeden nebo dva bloky Temelína,“uvedl.
Jaderný projekt bude podle bezpečnostních složek pro zahraniční vlády znamenat lákadlo spočívající v uplatnění mocenského vlivu na Česko.
Nová vláda bude však mít podstatně pestřejší menu. Rozhodovat bude od armádních tendrů po české předsednictví EU.
Superzakázka a supersoniky Vojsko čeká zásadní modernizace. Mezi stěžejní programy patří přezbrojení 7. mechanizované brigády. Dosluhující pásové obrněnce BVP-2 z 80. let by měly nahradit nové stroje. Kontrakt za 54 miliard už je v běhu. Nyní se vyhodnocují nabídky, jež předložili tři zájemci – německý Rheinmetall, švédský BAE System Hägglunds a španělský GDELS.
Příští ministr obrany tak bude mít před sebou rozhodnutí v historicky největší armádní zakázce. Kromě toho bude muset přijmout strategii ohledně nadzvukového letectva. Vojenští piloti sice létají v pronajatých gripenech až do roku 2027, ale už v následující vládě musí padnout verdikt, co potom. Jen roční pronájem stojí armádu 1,4 miliardy korun.
ČT, věc veřejná
K mocenskému soupeření patří i obsazení pozic v Radě České televize, která rozhoduje o jmenování jejího ředitele či o hospodaření veřejnoprávního média. Ačkoli členy rady schvalují poslanci, nikoli vláda, koaliční kabinet se ve sněmovně snaží uspět s vlastními kandidáty. V patnáctičlenném orgánu je po srpnovém odvolání Hany Lipovské šest z patnácti míst neobsazených. Je-li méně než osm radních, není rada usnášeníschopná.
Obnova silových postů
Na první pohled méně viditelné, ale neméně důležité výměny se očekávají v silových resortech. Dle informací LN končí závazek náčelníku generálního štábu Aleši Opatovi příští rok. Vláda mu ho může prodloužit, může ho ale též někým vystřídat. Právě na návrh vlády po projednání v příslušném
Jmenování na klíčových postech
Další klíčové úkoly nové vlády výboru sněmovny jmenuje náčelníka generálního štábu prezident.
Armáda nemusí být jediným místem změn. V prosinci 2023 doběhne mandát policejnímu prezidentovi Janu Švejdarovi. Může ho zopakovat, ale příští ministr vnitra mu může vystavit stopku. O tři měsíce dříve skončí mandát i řediteli Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Právě inspekce má na starosti odhalovat zločince v řadách policistů, celníků a příslušníků Vězeňské služby. Příští premiér bude rozhodovat, zda umožní zopakovat mandát jejímu současnému řediteli Radimu Dragounovi.
Výměna u klíčového soudu Prakticky každé rozhodnutí ministerstev má v rukou Nejvyšší správní soud (NSS). U něj končí žaloby proti státním institucím. A to včetně Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, jenž hlídá férové podmínky na trhu i v případě tendrů. Už v prosinci bude muset opustit post předsedy NSS Michal Mazanec kvůli věkovému stropu pro soudce, kteří dovrší 70 let.
Jeho nástupce jmenuje prezident. Dekret však musí spolupodepsat také příští premiér. Podobně tomu bude i v případě, že by se prezident Miloš Zeman rozhodl na sklonku mandátu vyhlásit amnestii. Rovněž pro její platnost je podpis vlády nutný.
Diplomatické hry
Obdobně bude muset vláda spolupracovat s Hradem na jmenování velvyslanců: výměny se očekávají na lukrativních adresách včetně mise při OSN v New Yorku, ve Washingtonu, Moskvě i v Římě.
Zásadní zkouškou exekutivy bude také české předsednictví EU. To na Prahu „spadne“ve druhé polovině příštího roku. Summity a setkání ministrů bude muset vláda řídit. Testem bude už to, jestli si v novém kabinetu vytvoří post místopředsedy pro evropské záležitosti, jako tomu bylo při minulém předsednictví v roce 2009.