Úkoly vlády: sehnat pracovní síly
Situace na trhu práce, kde se nedostávají zaměstnanci pro firmy, není jediným problémem. Nejistotu nejen v řadách byznysu vzbuzuje obava, aby příští vláda nechtěla při konsolidaci rozpočtu sahat na daně. To většina stran možné budoucí koalice s výjimkou Pirátů před volbami odmítala.
„Nepřejeme si, aby se konsolidace veřejných financí řešila zvýšením daní. To by měla být až zcela poslední možnost po tom, co se vyčerpají první dvě – úspory na výdajové straně a podpora hospodářského růstu,“řekl LN Radek Špicar vicepremiér Svazu průmyslu a dopravy. Právě rychlejší růst hospodářství může zajistit do rozpočtu dodatečné příjmy na splácení dluhu.
K sestavování rozpočtu se včera vyjádřili i představitele koalic Spolu a PirSTAN. Podle nich ho bude nutné přepracovat. Hovořil o tom i vážný kandidát na ministra financí a nově zvolený předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. „Kdyby už byla nová vláda, tak předpokládám, že ten návrh rozpočtu stáhne ze sněmovny,“řekl ČTK už v pondělí Stanjura. Podle ODS je třeba škrtat na výdajové stránce.
Boj o rozpočet
Podle současné ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) to ale možné není.
„Já ten rozpočet znám a znám jeho mantinely. Škrty za 100 miliard jsou tam neproveditelné, pokud nechcete sahat na investice a zastavit tady výstavbu dálnic, obchvatů, mostů, pokud nechcete sahat ve veřejném prostoru na platy, tak jsou neproveditelné. To, že se škrtne sleva na jízdném, to jsou marginálie z pohledu celého rozpočtu,“varovala Schillerová.
Pokud by nebyl do konce roku státní rozpočet ve sněmovně schválen, hrozí rozpočtové provizorium. V něm nelze zvyšovat mzdy ve veřejné sféře, vypisovat dotační tituly ani například přesouvat prostředky mezi kapitolami pro jednotlivá ministerstva. Stát musí přednostně hradit své závazky, které byly nasmlouvány v minulosti.
Výdajové škrty mohou nepříjemně zaskočit nové ministry. Kupříkladu na ministerstvu vnitra. Tam se počítá se zvýšením platů hasičů a policistů o zhruba 1400 korun. Bezpečnostním sborům přitom platy meziročně rostly posledních několik let.
„To jsem zvědavý, jestli to škrtnou a řeknou jim, že po roce a půl v pandemii se jim plat nezvýší. Část lidí, co mají výsluhy, jim může říci sbohem,“řekl LN zdroj z ministerstva vnitra.
Policie se přitom poslední roky potýká právě s odchody zkušených lidí, kteří již mají nárok na výsluhy. Stěžoval si na to v rozhovoru s LN i nejvyšší státní zástupce Igor Stříž. „Nyní odcházejí policisté kvůli nejistotě, protože se hovoří o změnách pravidel pro výsluhy a odměňování,“řekl už koncem srpna šéfžalobce.
Právě s tím, že nová vláda se ocitne v nezáviděné situaci, už počítá i odcházející kabinet Andreje Babiše. Hnutí ANO se 72 poslanci a největším sněmovním klubem se připravuje na roli lídra opozice. I proto si zvolil do čela sněmovního klubu ministryni Schillerovou.
A možnou opoziční roli ladí i Babiš. „Budu poslanec v nějakém výboru. Nebudu dělat žádného předsedu výboru. Budeme sledovat, co pan předseda ODS Petr Fiala slíbil. Budeme se ptát, jestli to plní nebo neplní,“řekl v úterý novinářům Babiš. Stále ale koketuje s tím, že by zvážil nabídku pokusit se sestavit i další kabinet, pokud by dostal pověření od prezidenta Miloše Zemana.
V poměrně krátké době si bude moci v praxi zkusit, pokud se ANO definitivně přesune do opozičních lavic, jak „ostřelovat“ vládní dvojblok Spolu a PirSTAN. Může se tak opakovat scénář z minulosti, kdy lídr ANO kritizoval kabinet Petra Nečase (ODS) a ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) za škrty v době po hospodářské recesi z roku 2009.
„My začínáme investovat. Začínáme stavět mateřské školy, základní školy, teďka jsme publikovali nový program. Začínáme stavět dálnice. A musíme napravit to, co Nečasova vláda udělala. Snížila platy,“hřímal v roce 2014 v České televizi novopečený ministr financí Babiš.
Zelený, nebo splnitelný úděl? Zcela samostatnou kapitolu při tvorbě programu nové vlády je i způsob, jakým se Česko adaptuje na nové cíle v oblasti ochrany životního prostředí. Především pak úkol, jak příští kabinet naplní ambice EU na redukci emisí CO ve vizi nazvané Green Deal.
Už nyní je podle Špicara ze Svazu průmyslu a dopravy jasné, že bez toho, aniž by se podařilo prosadit v Bruselu jádro coby čistý zdroj energie, nebude možné ekonomiku přizpůsobit.
„Bez jádra je naše ekonomika vyřízená. Plyn, který samozřejmě není úplně čistý zdroj, musí být uznán jako přechodný pro řešení transformace českého teplárenství. Potom musí být vyjednán rozumný poměr obnovitelných zdrojů v našem energetickém mixu,“vypočítává Špicar.
Těžkou hlavu může mít příští vládní koalice i z případných návrhů, které by v unii opět rozproudily debatu o nutnosti přijímání uprchlíků z mimoevropských zemí.