Parlez-vous français? Úředník tápe

Jazyk diplomacie, který má navíc v Evropě po brexitu šanci na renesanci, v Česku pokulhává. Francouzsky se ve státní správě domluví málokdo. Přitom už za necelý rok se Česko ujme předsednictví Rady Evropské unie, což se bez znalosti francouzštiny prakticky neobejde. S její neznalostí Češi narazili již při svém prvním šéfování unijnímu bloku v roce 2009, kdy (zejména) Paříž nenechala na Praze takřka nit suchou.

„Minule jsme to nezvládli, zejména politicky. Nebylo to dobré předsednictví a kritizovala nás především Francie,“řekl LN Cyril Svoboda, někdejší šéf české diplomacie, dnes ředitel Diplomatické akademie. „S francouzštinou jsme na tom v Česku pořád špatně. Nyní však pro nás bude mimořádně důležitá, protože před námi budou EU předsedat Francouzi, budou se snažit výrazně dominovat a váhu na to mají. Čeká nás s nimi úzká spolupráce. Myšlenka, že bychom nepotřebovali francouzštinu, je lichá,“dodal.

Naopak europoslanec Alexandr Vondra (ODS), který se podílel na přípravách české předsednické premiéry v roce 2009 z funkce vicepremiéra pro evropské záležitosti, handicap vyplývající z neznalosti francouzštiny nepřipouští. „S Francouzi jsem se vždy domluvil anglicky a není důvod, aby tomu tak nadále nebylo,“řekl LN. Dodal však, že řada expertů na evropskou problematiku určitě bude francouzským jazykem vládnout.

Francie se chopí předsednictví EU v lednu 2022 a podle vlivného bruselského serveru Politico chce tuto příležitost využít ke zviditelnění své řeči. Jazyk Moliéra se má stát oficiálním pro všechna klíčová zasedání Rady EU. Má tak nahradit anglický jazyk, kterým dnes běžně komunikují představitelé předsedajícího státu. Ve francouzštině by měla probíhat i přípravná jednání. Francouzi dokonce naznačili, že ve své řeči budou požadovat i veškerou korespondenci. Na anglický dopis podle serveru Politico zkrátka neodpoví.

Spěšné kurzy

„Bez znalosti francouzštiny bude celá komunikace velmi pomalá, proces bude komplikovaný. Stará známá zkušenost v Evropě hovoří jasně: chcete-li mít v Evropě vliv a podporu Francie, naučte se francouzsky,“zdůraznil Svoboda, který se sám začal řeč učit až ve svých 45 letech, pro diplomatickou kariéru to však bylo nezbytné, podotkl.

České úřady ale mají také jasno. „Aktivní znalost francouzštiny není podmínkou pro zapojení se do příprav předsednictví, nicméně je pro pracovníky výhodou,“řekl LN vládní zdroj. Celkem se na zajištění šéfování EU bude podílet na 250 českých úředníků.

Na Úřadu vlády, který má tuto agendu na starosti, umí francouzsky podle zdroje LN aktivně či pasivně několik desítek úředníků. Ke zdokonalení jazyka jim mají pomoci jazykové kurzy Francouzského institutu v Praze, na něž letos vláda vyčlenila půl milionu korun ze státní kasy. Nárok na ně mají i úředníci ministerstva zahraničí, které se na přípravách předsednictví rovněž podílí.

„Co se týče jazykové vybavenosti, tak všichni diplomaté podílející se na přípravách českého předsednictví mají standardní jazykovou výbavu nezbytnou pro výkon zahraniční služby. Uvědomujeme si, že blížící se předsednictví klade zvýšené nároky na vysoce odbornou znalost diplomatické francouzštiny, precizní znalost terminologie mezinárodních vztahů, právní a administrativní problematiky. Z těchto důvodů zajišťujeme našim zaměstnancům kurzy francouzštiny prostřednictvím Francouzského institutu v Praze se specifickým zaměřením na odbornou terminologii,“uvedla pro LN Mariana Wernerová z tiskového oddělení ministerstva zahraničí.

Kurzů se podle ní účastní zaměstnanci MZV, případně experti vyslaní na Stálé zastoupení při EU v Bruselu, jejichž agenda bude souviset právě se zajištěním českého předsednictví v Radě EU. „Jedná se jak o vedoucí pracovníky, ředitele odborů MZV, diplomaty, tak o experty a administrativní pracovníky. Vyučují se výhradně odborně zaměřené kurzy francouzštiny vyšších úrovní B1, B2 a C1,“doplnila.

Pozdě francouzštinu honit Podle Svobody ale mělo Česko myslet na výuku francouzštiny mnohem dřív. „Samozřejmě teď už je pozdě. Takový jazyk se nenaučíte za pár měsíců,“řekl s tím, že v Česku je sice velká poptávka po němčině, kterou nyní také nevládne moc lidí, ale ta se uplatní zejména ve středoevropském prostoru. „V globálním prostoru potřebujeme určitě francouzštinu,“uzavřel.

Znalost jazyka země galského kohouta Čechům může přihrát body i při unijním vyjednávání o jádru. Česko se totiž podle informací LN chystá společně právě s Francií prosadit jádro jako udržitelný zdroj. Absence jazykové bariéry tak může celý proces urychlit.

Francouzština je mezinárodním diplomatickým jazykem, komunikačním jazykem EU, NATO, OSN a dalších mezinárodních organizací. Po 2. světové válce byla však vytlačována angličtinou a její celosvětový význam upadal. Původně se na schůzkách institucí EU používala výhradně francouzština. Postupně ale byla zastíněna angličtinou, zejména poté, co se Evropská unie začala rozšiřovat na východ a na sever.

Úředním jazykem je pro zhruba půl miliardy lidí v 29 zemích, což ji řadí na druhé místo hned po angličtině. Kromě Francie se jí oficiálně mluví například v Belgii, Švýcarsku, Kanadě a v některých afrických zemích. V EU francouzsky oficiálně mluví pětina populace.

„Samozřejmě teď už je pozdě. Takový jazyk se nenaučíte za pár

měsíců.“