Polská vláda viní Unii z vydírání
Premiér Mateusz Morawiecki v europarlamentu označil úvahy o možném odchodu své země z Evropské unie jako „pohádky“.
Byl to souboj argumentů, jaký Evropský parlament už dávno nezažil. Snad naposledy, když zde vystoupil maďarský premiér Viktor Orbán.
I tentokrát byl středem pozornosti předseda vlády jedné z členských zemí, Mateusz Morawiecki z Polska. „Nemůžeme mlčet, když je na naši zemi útočeno nespravedlivým způsobem,“prohlásil. „Není možné, aby politici vydírali Polsko. Jsme hrdá země,“řekl Morawiecki. Evropská komise již před lety vyvolala proti jeho zemi řízení kvůli podezření z porušení zásad právního státu v souvislosti s tamní justiční reformou.
Začátkem října se dlouho trvající spor mezi Varšavou a Bruselem ještě vyostřil. Soudci polského ústavního soudu tehdy prohlásili řadu ustanovení Evropské unie za neslučitelné s polskou ústavou.
U unijních institucí to vyvolalo značné pobouření a obavy, že vláda ve Varšavě by to mohla vzít jako záminku ignorovat rozsudky Soudního dvora EU, které by byly v rozporu s jejími záměry.
„Je to bezprostřední výzva pro jednotu evropského právního rámce. Pouze společný právní řád umožní stejná práva, právní jistotu, vzájemnou důvěru mezi členskými státy a z toho plynoucí společnou politiku,“reagovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
„Nemůžeme dovolit a nedovolíme, aby byly dány v sázku naše společné hodnoty,“uvedla před europoslanci von der Leyenová. „Komise bude jednat,“dodala.
Naznačila, že by proti Polsku mohlo být zahájeno další řízení, v jehož důsledku by mohla země přijít o peníze z rozpočtu EU.
„Jsou to peníze evropských daňových poplatníků. Pokud naše Unie investuje více než kdy předtím do posílení našeho společného zotavení, musíme chránit rozpočet proti porušování zásad právního státu,“doplnila von der Leyenová. Podle ní Komise nyní rozsudek polských ústavních soudců pozorně studuje.
Morawiecki naopak rozhodnutí polského tribunálu obhajoval s tím, že prý nebylo správně pochopeno. Přihlásil se k tomu, že unijní právo má navrch nad národními zákony v oblastech, v nichž má Unie kompetence. Odmítl ale jejich rozšiřování. Polský premiér během svého vystoupení sklízel bouřlivý potlesk euroskeptické části štrasburského pléna. Zároveň ale odmítl, že by se jeho země chystala opustit Evropskou unii, přičemž v této souvislosti doslova hovořil o „pohádkách“. Na mušku si vzal především roli Soudního dvora Evropské unie. Jeho soudci v posledních měsících několikrát rozhodli v neprospěch Polska. Odmítli třeba právoplatnost některých důležitých částí justiční reformy, kterou prosadila národně-konzervativní vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) bezprostředně po prvním volebním vítězství v roce 2015. Nedávno také unijní soudci vydali předběžné opatření ukládající Polsku zastavit těžbu v hnědouhelném povrchovém dolu Turów nedaleko hranic s Českem. Poté, co se tak nestalo, uložil tribunál Varšavě zaplatit za každý den, kdy nebude konat v souladu s rozhodnutím, půl milionu eur (zhruba 12,7 milionu korun).
Polský premiér varuje před centralizovanou Unií
Možnost, že by se dlouhodobé spory mezi Evropskou unií a Polskem podařilo vyřešit nějakou dohodou, není zatím na obzoru.
Naopak, před svou cestou do Štrasburku Morawiecki ještě vystupňoval kritiku určenou Unii a jejím institucím. Premiérům ostatních členských států rozeslal zásadní dopis. V něm varoval před „postupnou přeměnou Unie v subjekt, který by přestal být spojenectvím svobodných, rovnoprávných a suverénních států, ale stal se jednotným organismem centrálně řízeným institucemi, zbavenými demokratické kontroly“.
Většina europoslanců proto reagovala na Morawieckého vystoupení značně kriticky. Platí to hlavně o zástupcích za frakce evropských sociálních demokratů nebo Zelených. Ti také dlouhodobě vyčítají Komisi, že podle jejich názoru Varšavě příliš ustupuje. Stejně tak jim vadí, že Brusel zatím neuplatňuje nový mechanismus podmiňující čerpání unijních peněz členskými státy dodržováním zásad právního státu.
Tento systém byl přijatý loni, když členské státy schvalovaly kromě unijního rozpočtu na další sedmileté období i 750 miliard eur čítající Fond obnovy EU, který má pomoci nastartovat ekonomiky členských států poznamenané koronavirovou pandemií.
„Nemůžeme mlčet, když je na naši zemi útočeno nespravedlivým způsobem. Není
možné, aby politici vydírali
Polsko.“
MATEUSZ MORAWIECKI